Vyměnit gynekologa.Neupínej se na jednoho doktora.A hlavně pokud sama víš že to není zrovna v pohodě tak to udělej co nejdříve.Aby nebylo pozdě.Mít dítě ted???Já rodila v 19 a nelituju jsem štastná tak jak to je.Pokud to citíš,chceš jdi do toho.Ale pokud máš jiný cíle,plány....nejdřív se uzdrav,zjisti jak jsi na tom zdravotně a pak se rozhodni....Zbytečně se neukvapuj.

Já myslím, hoď to za hlavu, je venku krásně a užívejte si léta a sebe, prostě nemějte antikoncepci a zatím to neřeště. Je to lepší na psychiku. :k: A pak bych klidně za tím doktorem zašla. Třeba najde nějakou chybku, která se práškama spraví hned a bez nich byste neměli šanci. Tak je fajn, že by se to vědělo a něco s tím udělalo.
Koukni na mě: otěhotněla jsem nechtěně - použili jsme pharmatex a stejně se povedlo. Vyšlo mi to, tak, že jsem měla termín porodu na státnice na
VŠ a žádné zázemí pro dítě. Tak jsem se nechala ukecat na potrat 10/2006. A teď nám nejde otěhotnět (teďka se snažíme 21 měsíců). Zpětně můžu říct, že ty státnice bych udělala i s bříškem, i s děckem a dělala bych je stejně mezi zimním a letním semestrem. Takže by mi mimi tenkrát nevadilo. Jo a teď, když můžu porovnávat, tak je lepší být těhu na škole než v práci, když ti doktor nechce napsat neschopenku a ty zároveň nejsi schopná vylezt z postele před 12:00, zvracíš a je ti furt zle. To v takový práci musíš makat a přijít tam včas. Ale ve škole, no bóóóže, tak prostě občas nepřijdeš dopoledne. Nic se neděje. A na škole je i míň stresů než jsem já zažívala v mé práci. Takže těhu na škole doporučuji. Jo a jeďte na nějakou príma dovču. :one: :a:

Ahojky,
já taky ještě dělám školu, i když vysokou. Teď bych dělala bc, kdybych neotěhotněla, takže si odkládám studium a chci jej dodělat až bude bobek na světě.
Kamarádka otěhotněla minulý rok, ted má jednoletou dcerku a studuje i sní a dá se to. Samozřejmě dost záleží na tom jaké máš zázemí a jestli tě budou vaši podporovat. A co přítel na to? Chtěl by do toho jít?
Já si třeba nedokážu představit, že bych jednou nemohla mít děti, takže bych do toho šla.... ale rozhodnutí je na tobě a dobře to zvaž abys to všechno zvládla.

Ahojky já si taky myslím že záleží hlavně na tvém postoji mít mimčo.já jsem taky otěhotněla v 18-ti letech.Mám doba již už 3-měsíční holčičku.Taky jsme to neměli lehký.S přítelem jsme spolu byli krátce,rodiče se mě zřekli,otěhotněla jsem přes prášky takže to bylo hrozně lítaní kolem genetiky a já doposlední chvíle doufala že malá bude zdravá.Samozřejmě jsme uvažovali si to nechat vzít ale když jsem na ultrazvuku viděla bít srdíčko nedalo se.Já mám nedodělanej gympl ted bych zrovna maturovala:(.Přes to všehno jsem do toho šla.Přítel měl ze záčátku trošku to překousnout že bude táta a ted je z maly "posranej".Je to jen na tvém přístupu.Zda se na to cítíš vychovat mimčo.Mě to třeba vubec nemrzí.Dodělam si školui někdy potom estli vubec.Planujeme druhy,za dva roky kvuli tomu že jsem po císaři a zda se mi to nejlepši vcekovy rozdíl.držím palečky at se rozhodneš jakkoliv