NEVÍM CO SI O TOM MÁM MYSLET??

Všem Vám moc děkuji za Vaše příspěvky a opravdu upřímně děkuji, že jste se na mne nevykašlaly!!!!!MOC DĚKUJI Bára

ahojky ja mela malou v 18 a zvladnout se to da kdyz bylo maly pul roku tak jsem dostala zase nejaky zanet asi jak jsem behala v noci bosa delat maly mliko tak mi doktor rekl ze jestly mi nezabere lecba tak asi uz nebudu moc mit dalsi deti nebot taky jsem pred tim mela cystu a na zanety trpim pomerne casto uplne nejcasteji na kvasinkovy ty uz mi prisly jako chronicky ale nakonec se povedlo ve 24 druhy dite a jeslty ti muzu poradit pi aspon dvakrat trikrat v tydnu kontryhelovy caj od ty doby jsem zadny zanet nemela ani kvasinky musim zaklepat jinak s tim co tim tvuj doktor myslel vazne nevim. byt tebou tak skusim nejakou takovou lecbu a az bych byla aspon chvily bez zanetu a v poradku tak pak bych se tepriv snazila o miminko

Asi bych zmenila gynekologa abych se dozvedela come vlastne je! A nebo mu rekni at ti rekne co tije MAS NATO NAROK TO VEDET! A jestli ti doktor doporucuje otehotnet tet tak bych do toho sla!! Abys pak nelitovala-skola muze pockat DITE JE PREDNEJSI! Me je 22let v kvetnu me bude 23 a mam 2,5mesicni planovanou holcicku a jsme s pritelem strasne stastni zeji mame!!
Moje Kamoska otehotnela v 18ti letech mela problemy s vajecnikama byla nekolikrat na operaci a vyhrozovali ji ze jestli nebude mit dite takze uz asi nikdy! Sla do toho a tet ma 2,5letyho kluka a tet je znovu tehotna a za 3mesice ceka holcicku! Vajecniky ji nakonec nechali ale se spodkem taky porad nekde lita ale nastetsi se to povedlo a ceka druhe mimi! Jestli muzu poradit jdi do toho at pak nelitujes! Moje svagrova se o mimco snazi pres 2,5roku a nejde jim to. Musi jit na umely oplodneni Je to trapeni!!! Mej se krasne a dobre se rozmysli!!!! :a:

Já jsem na tom zase opačně. Je mi 35 let a mám první mimčo. Ve dvaceti jsem o dítěti ani o škole nechtěla ani slyšet. Chtěla jsem si užívat života. Toho užívání si, už mám tedy za tu dobu plný zuby a tak jsem začala přemýšlet o škole a vzdělání. Před třemi lety jsem se přihlásila do školy, abych si dodělala maturitu. Pak mě začala hlodat otázka, dokdy můžu čekat s mimčem? Hodiny mi bily na poplach. Takže jsme se s přítelem doholdi, že na mimčo je nejvyšší čas. Naštěstí do půl roka se nám to povedlo a já mám dnes 5 měsíčního drobečka, zlatíčko, v červnu maturuju a mám podanou žádost na vyšší studium. A něco ti povím, pokud opravdu něco chceš, tak to jde a povede se ti to. Mimčo i škola se dá zkloubit dohromady, škola se dá přinejhorším na chvilku odložit, ale vždycky se můžeš ke studiu vrátit.
Jsem dnes ráda, že jsem se takto rozhodla, i když někdy padám na pusu, pořád jdu dál. Nemít v životě dítě si vůbec nedovedu představit! Ono totiž to děťátko dá životu ten pravý smysl. :-) Uvažuj, přemýšlej, ale radila bych ti se ještě poradit s jiným doktorem.

jak je to skutecne spatné tak do toho jdi a samozrejme jak bude chtit i pritel. Me taky doktor oznamil v 22 ze mam zmeny na cipku 2 az 3 stupen a po operaci mi rek ze mam otehotnet co nejdrive tak sme dotoho sli.Ted cekame kluka a jsme stastní. :a:

Vyměnit gynekologa.Neupínej se na jednoho doktora.A hlavně pokud sama víš že to není zrovna v pohodě tak to udělej co nejdříve.Aby nebylo pozdě.Mít dítě ted???Já rodila v 19 a nelituju jsem štastná tak jak to je.Pokud to citíš,chceš jdi do toho.Ale pokud máš jiný cíle,plány....nejdřív se uzdrav,zjisti jak jsi na tom zdravotně a pak se rozhodni....Zbytečně se neukvapuj.

Já myslím, hoď to za hlavu, je venku krásně a užívejte si léta a sebe, prostě nemějte antikoncepci a zatím to neřeště. Je to lepší na psychiku. :k: A pak bych klidně za tím doktorem zašla. Třeba najde nějakou chybku, která se práškama spraví hned a bez nich byste neměli šanci. Tak je fajn, že by se to vědělo a něco s tím udělalo.
Koukni na mě: otěhotněla jsem nechtěně - použili jsme pharmatex a stejně se povedlo. Vyšlo mi to, tak, že jsem měla termín porodu na státnice na
VŠ a žádné zázemí pro dítě. Tak jsem se nechala ukecat na potrat 10/2006. A teď nám nejde otěhotnět (teďka se snažíme 21 měsíců). Zpětně můžu říct, že ty státnice bych udělala i s bříškem, i s děckem a dělala bych je stejně mezi zimním a letním semestrem. Takže by mi mimi tenkrát nevadilo. Jo a teď, když můžu porovnávat, tak je lepší být těhu na škole než v práci, když ti doktor nechce napsat neschopenku a ty zároveň nejsi schopná vylezt z postele před 12:00, zvracíš a je ti furt zle. To v takový práci musíš makat a přijít tam včas. Ale ve škole, no bóóóže, tak prostě občas nepřijdeš dopoledne. Nic se neděje. A na škole je i míň stresů než jsem já zažívala v mé práci. Takže těhu na škole doporučuji. Jo a jeďte na nějakou príma dovču. :one: :a:

Ahojky,
já taky ještě dělám školu, i když vysokou. Teď bych dělala bc, kdybych neotěhotněla, takže si odkládám studium a chci jej dodělat až bude bobek na světě.
Kamarádka otěhotněla minulý rok, ted má jednoletou dcerku a studuje i sní a dá se to. Samozřejmě dost záleží na tom jaké máš zázemí a jestli tě budou vaši podporovat. A co přítel na to? Chtěl by do toho jít?
Já si třeba nedokážu představit, že bych jednou nemohla mít děti, takže bych do toho šla.... ale rozhodnutí je na tobě a dobře to zvaž abys to všechno zvládla.

Ahojky já si taky myslím že záleží hlavně na tvém postoji mít mimčo.já jsem taky otěhotněla v 18-ti letech.Mám doba již už 3-měsíční holčičku.Taky jsme to neměli lehký.S přítelem jsme spolu byli krátce,rodiče se mě zřekli,otěhotněla jsem přes prášky takže to bylo hrozně lítaní kolem genetiky a já doposlední chvíle doufala že malá bude zdravá.Samozřejmě jsme uvažovali si to nechat vzít ale když jsem na ultrazvuku viděla bít srdíčko nedalo se.Já mám nedodělanej gympl ted bych zrovna maturovala:(.Přes to všehno jsem do toho šla.Přítel měl ze záčátku trošku to překousnout že bude táta a ted je z maly "posranej".Je to jen na tvém přístupu.Zda se na to cítíš vychovat mimčo.Mě to třeba vubec nemrzí.Dodělam si školui někdy potom estli vubec.Planujeme druhy,za dva roky kvuli tomu že jsem po císaři a zda se mi to nejlepši vcekovy rozdíl.držím palečky at se rozhodneš jakkoliv

mě bylo osmnáct, když jsem otěhotněla, přítelovi (teď už manžel) 28. Letos o prázdninách v pátek 3. července budeme mít velkou oslavu. Jarouškovi bude rok, mě za pár dnů 20, manželovi v říjnu 30. Takže to bude paráda. Nikdy jsem toho nelitovala, jsou to nejlepší, co mě v životě potkalo. P.S.:maturovala jsem tři týdny před porodem :||):
Nika a Ájoušek

Ahoj, tak pokud nemáš gynekologa nějakého blbce, ale člověka na svém místě, který ví, co říká (to já nevím, neznám ho ;)), tak bys do toho asi měla jít. Samozřejmě záleží na spoustě okolnostech - tvůj vztah s přítelem, rodinné zázemí, finanční zázemí, bydlení apod.... ale to vše se dá zvládnout a myslím si, že pokud se rozhodneš mít mimi teď, tak i když jsi mladá, bylo to tvé rozhodnutí a myslím, že dobře zvážené.
Nevím jak moc si přeješ mimi, myslím celkově v životě, ale jestli si nedovedeš představit jednou svůj život bez dětí a pak by sis to mohla vyčítat, tak se nemáš čeho bát. Protože každé mimi, které přijde na svět z lásky, bude šťastné ;)
S tou školou nevím nevím, je to prý docela záhul, ale zvládnout se to dá. Já budu za měsíc rodit, na mateřskou chci jít na 3 roky a během toho bych si také chtěla ještě udělat školu, bakaláře, tak uvidím jak se to bude zvládat :)
Každopádně držím palečky ať vše dopadne jak si přeješ ;)