Profil uživatelky andyandrea na webu Mojetehotenstvi

Ahoj holky,
píšu protože si fakt už nevím rady a moc by mě zajmalo co by jste udělali vy.
Před tím než jsme se vzali asi tak půl roku jsme spolu měli sex asi tak každý týden někdy i víckrát, a vážně skvělej, ale potom se to nějak vytratilo, z ničeho nic, neztloustla jsem, nechovala jsem se jinak, já fakt nevim, žádná změna z mý strany, a s erekcí taky nemá problém, navíc jsem spolu začali pracovat a byli spolu téměř 24 hodin denně. A tak jsme měli sex už jen tak 1x za měsíc, a přesto jsem otěhotněla a vzali jsme se. Jsme manželé už rok a půl a spali jsem spolu za celou dobu 2x. Teď už na sex ani nemám chuť, ale začínáme se odcizovat pořád víc a víc. Denně mě párkrát pohladí a to je všechno. Máme prostě jen takovej kamarádskej vztah. Snažila jsem se o tom mluvit, ale on je tak uzavřenej a málomluvnej, že mě na otázku neodpoví a jen mlčí, tohle přece není normální. Spíš než milenka mě napadlo, že bude na chlapi, je živnostník a na každou maličkost si bere pomocníka i když si ho z tak maličký zakázky nemůže dovolit.
Kdybych měla kam jít tak mu dám "nůž na krk", že chci vědět co se děje, aby jsme to mohli řešit, ale bohužel nemám a navíc jsem na tom finančně dost mizerně.
Mám to zkončit nebo žít ve 30 jako stará ženská ?

martulll

no hezkýý tak to dneska nemá kolikrát ani chlap,takovou práci bych chtěla mít taky ;) No dám si to taky asi na ty dva roky,pak bych malýho mohla třeba šoupnout do školky ne když už mu bude 2 a půl?..i když mě v práci smlouva skončila ted v prosinci :( Jo já vím,on chce pro něho to nejlepší což já samozřejmě taky,jinak bych tu už dávno nebyla a celé těhu tak netrpěla...zas ale za cenu že si myslím že furt něco s někým řeší,sms atd..to zas člověk nemá klid a to pak to že jsme na něho dva jde bokem..pomoc to bude dobrá no,mějak si furt nedokážu představit že bych na to mimino byla sama,ale když si to zvládla i ty ;) zkusit to asi zkusíme ale abych byla furt v nervech že mě podvádí nebo něco s někým řeší to asi taky dlouho nevydržím a radši budu sama víš...koneckonců nikdy nevíš kde a na koho narazíš vid :) a tobě to moc přeju,někoho koho si zasloužíš a kdo by se o vás staral ;)

kristeee

Jako bych četla svůj příběh. Myslím, že kdybysme spolu zůstali, tak bych se taky jen nervovala, že mě někde podvádí a že je radši tam a tam než s náma... jsou to furt nějaký stresy a nervy, kterejch jsem ušetřená a to nemluvím o tom, že nemusím nikomu vyvářet, prát a uklízet po něm. Starám se jen o jednoho dospělýho a to jsem já. Představa, že musí být každý den navařeno, aby byl panáček spokojenej, je pro mě uplně absurdní. Neříkám, že bych to nestihla, asi jo, ale to už bych si vůbec neodpočinula... a je fakt, že to je to, co miminko nejvíc potřebuje - klidnou a odpočatou maminku ;)
Taky si říkám, že narazím určitě na někoho 100x lepšího a když ne teď, tak trochu později, však já si na něj počkám. A když se ty rozhodneš vychovávat děťátko sama, tak taky určitě dřív nebo pozdějc někdo přijde... spoustě holkám a ženskejm se to tak stalo a jsou teď maximálně spokojený... tak my budeme taky! :one:

Přesně tak...tos napsala moc hezky to si nechám někde zarámovat jako podporu :one: nebo inspiraci nebo jak to mám říct :) no my spolu ted mluvíme ale připadá mi to jen jako v rámci možností jako že musíme,ohledně jídla , kontroly atd...takže uvidíme co bude dál já se ted chci hlavně soustředit na to že za chvilku rodím a už fakt nemám na to se nějak stresovat...jinak moc děkuju za povzbuzení moc si mi pomohla ;) tak vám moc držím palečky užívej si svobody a prcoška malého :€s€: děkuju a mějte se krásně :c: