Je třeba brát to lehce s nadsázkou. Je jasný, že tak lehký to zase není, ale je to dobrej předpoklad pro bezproblémový přežití období "kultu psa". Dole píšu o našich drobných kolizích se psem pratchýně :)

Ty se psů bojíš? Ono je pro člověka, kterej je na svýho telecího psa zvyklej těžký pochopit, že se někdo jeho hafíka bojí, zvlášť když je téměř pravidlem, že čím větší pes, tím větší flegmouš :) Ale majitelé by měli být ohleduplnější a myslet na to, že cizí pes bez vodítka prostě budí hrůzu i kdyby se nechal sežrat mouchama.

Po přečtení toho dodatečného odstavce jsem si uvědomila, že za kousnutí naší malé tchýniným čoklem si za to můžu sama :s: To vlastně není k smíchu, jsem nezodpovědná, měla bych se stydět... :€z€:
Malá to naštěstí přežila, jen s malou jizvičkou

Neměla jsem v úmyslu vyvolávat pocity viny, ale ty zvířat za to prostě nemůžou - ani za to, jak jsou vychovaný, ani za to, že se dostanou do situace, kterou vyhodnotí a vyřeší špatně. Pro psa je naprosto přirozený varovně kousnout, pokud ho někdo otravuje, s tím se musí vždycky počítat, protože nevíš, kdo a jak psa vychovává.

Moje pratchýně má rozmazlenýho čokla, takovýho přerostlýho yorkšíra. Já už dávno dobře vím, že je to rozcapenej hajzl (i že za to může babička a ne ten pes, kterej si v pozici pána všehotvorstva pochopitelně lebedí) a malou mi taky párkrát kousl. Já jsem na ni dávala pozor, ona to se psy umí docela dobře (však má školu :D), tak ho popohladila a pes najednou raf. Tak ode mě dostal přes držku, babka vykulila oči, ani necekla, jen psa rychle čapla na klín a už ho litovala. Dobrý! Jenže na příští návštěvě "Natálko, dej Cézárkovi granulky" tak na to tak čumim a pes zase - raf. Dostal přes držku. Dostal ještě 2x, protože manžel a jeho babička stále trvaly na tom, že ho bude Natálka krmit ://: co na tom, jsem to výslovně zakázala, že! No ale dostal a od tý doby je, zdá se, pokoj :) A zvláštní je, že když tam jdem, pes se může nejvíc podělat zrovna ze mně :P a to ho přitom pokaždý odhánim, páč ho vážně nemusim.

OliKlim má pravdu, myslela jsem to ironicky.
Ale když už jsme u toho, tak malá jejího čokla nijak neprovokovala, jen se asi přiblížila blíž než měla. Ale jak píšeš ty, čokl to vyhodnotil špatně a zaútočil. Druhá věc je ta, že tchýně mně už od narození malé uklidňovala, že je jejich pes na děti zvyklý, že tam byla spousta návštěv s dětma a nikdy se nic nestalo... No jo, všechno je někdy poprvé.
Obrečela jsem to, pohádala se s manželem, ale život jde dál.
On si ten jejich mazlík klidně pokouše i tchýni - jakožto paničku - takže u nich je kousání na denním pořádku. To malá asi odkoukala, od té doby kouše nás, našeho psa, nábytek, postýlku, parkety... :s: Ježiš, když to píšu, zase kouše - teď do stolu. Máme malého bobříka :s:
Ale abych se vrátila k tématu - jestli rafne malou ještě jednou, asi budu moc zlá...

Pochopila jsem :) měla jsem přidat smajlíka, že. Tak příště :)

No však, když je to v rodině, tak já neváhám psa "zpacifikovat" po svém a on mě za to ještě zbožňuje :jawdrop: