porod-konecne jsem sepsala

12.03.2011

....je to uz pres 2mesic...nase milovana Abigail se narodila 9.1.2011 a ja jdu konecne popsat porod....
V nedeli 9.1.-presne na termin(mamka me i segru take rodila v den terminu-vsichni rikaji ze jsem hodne po mamce,ale ze az tak?!)jsem vstala pred pul 9 a sla si varit caj a manzovi kafe.Stala jsem u linky a ucitila prvni kontrakci,napadlo me jestli je to uz opravdu ono?!ale zatim jsem zustavala az moc v klidu,nepripoustela jsem si to,nechtela jsem plasit.Vnimala jsem,ze je to jine nez u poslicku,ale delala jsem jakoby nic....jala jsem se do odstrojovani vanocniho stromecku...

Minuty utikaly a intenzita stahu silila,jenze me matlo ze zadna pravidelnost vnich nebyla,jednou to bylo za 7min.,pak za 3min. a dalsi za 10min.Manzel na me divne koukal,ptal se uplne se strachem v ocich co mi je a ja rikam:no,nechci plasit,ale asi je to ono.Od te chvile se vyraz v obliceji meho muze zmenil a pak se zmenil jeste mnohokrat....
Odstrojili jsme stromek,poklidili jehlici,krabice s ozdobama,vyluxovala jsem cely byt-pohyb mi delal dobre,sedet natoz lezet-jak me rikal manza- jsem nemohla,pomahalo mi chodit,nebo alespon preslapovat na miste,zastavila jsem se a o neco oprela vzdy jen na "vrcholu"kontrakce.

V poledne jsem sla za mamkou,zeptat se-nasi bydli ve stejne bytovce jako my,jen o2 patra vys-jestli si mysli,jako ja,ze mame uz jet.Byla jsem u nasich ne vic jak 5min.,mela jsem za tu dobu zrovna 2kontrakce a tak me mama vystrkala ze dveri,at koukame jet,jeste slibila,ze se postara o cubinu...
Manzel jel jak blazen,celou cestu jsem ho musela klidnit,at neblbne,ze v aute mu fakt jeste neporodim...jesteze to mame do porodnice jen 10min.jizdy...

V porodnici me hned daly na monitor,kontrakce stale silily,PA me radila at prodychavam pres dlan,protoze se mi motala hlava a bylo mi na omdleni.Pak prisel mudr a po vystreni zkonstatoval:beh na dlouhou trat,otevrena na 2,mala je porad hrozne vysoko....
Na hekarne jsem zacala po kontrakcich zvracet,bylo to hrozne,protoze pauzy mezi kontr.byly kratke a ja nestihla vubec odpocivat,k tomu se mi zvedal ten zaludek a blila jsem...Pa na me kouka a rika:a nechcete epidural?a je nee,ja ho nechci...a ona,ze vidi,ze mam ty kontrakce opravdu silne a ze abych to vydrzela a ja ze nee,ze to zkusim zvladnout...
V 13.30.jsem dostala klistyr,to uz jsem tloukla pesti do kachlicek na zdi a sproste nadavala.Sedet na zachode po klistyru a s kontrakcema-fakt chutovka!PA na me zase jestli nechci epidural,ja zase ze neee....

Pak jsem sla do sprchy,trosku se mi tam ulevilo,dostala jsem cipek na bolest-nanic mi nebyl a ze dame vanu.Nejdriv to bylo docela dobry,manzel sedel u vany,ja se snazila uzivat si tu vodu...Po 20min.ale opet kontrakce zesilily,zvracela jsem,uz nebylo co,tak jen vodu a zalud.stavy...stehovala se po cele vane,jakmile odeznela kontrakce,prisla dalsi,zacala jsem brecet...uz jsem to opravdu prestavala zvladat...nezapomenu na tu bolest v manzelovych ocich,chtel me pohladit,ja jsem to nevnimala...rikam mu:dojdi pro Pa.Prisla,koukla na me a at vylezu,ze to uz v te vane lepsi nebude a jestli chci ten epidural a ja uz ze teda jo.Ja nemohla ani vylezt z te vany,nohy me prestavaly slouzit.Manzel me dovedl-dotahl na hekarnu,oblekl kosili a ja si lehla na postel,potrebovala jsem se hybat,kvuli stahum,ale nemohla jsem,byla jsem jak hadr a o to vic jsem trpela...

V 15.15.prisel anesteziolog,nejhodnejsi clovek z personalu cele nemocnice,holky!s nim prislo do pokoje svetlo!Promluvil a to byl balzam!od nej bych si nechala snad i zlomit ruku....
Posadili me na postel,ja se zaprela o manzela a ac jsem se pri predstave jehly do zad normalne rozklepala,ted mi to bylo jedno.Ani me to nebolelo.Dali mi kyslik,ze ho mala ma malo,ja cekala na tu ulevu.A za 15min. ta uleva prisla!Lidicky!to byla slast,citila jsem jen tam dole tlak,ale to bylo ouplneeeeeeee nic proti stahum....
Obcas pisla PA na kontrolu,ja odpocivala,napojovali me na monitor...manzel stale se mnou,smskoval,....po pul 5se zacaly bolesti vracet,prisel primar,probehlo dalsi vysetreni:otevrena na 5,mala stale vysoko.V 17.15.mi pichnul vodu a nahnali me na mic,at zkusim Abi sklepat dolu.Opet jsem zvracela,tak mi pridali anestetikum..a ja skakala a skakala .....

V 18.45.opet vysetreni:otevrena na 7 ale mala stale na miste,nehla se ani o pid.Primar mi vysvetlil,ze nema uz cenu na nic cekat,ze by me mohl nechat trapit jeste x hodin a stejne by se nejspis nic nezmnenilo-jde se na cisare.
Podepsala jsem nejake papiry,kdybych se upsavala dablu,ani bych to nevedela...a zaclo mi byt strasne zle,kontrakce zpatky,stale se mi chtelo zvracet,zacala jsem se silene trast,hucelo mi v hlave...zavedli mi cevku-boze ten pal byl sileny.Rikam to sestre a ona.no nedivte se-mate tam neco navic.To prejde..ale neprechazelo.Vezli me na sal.A ja to zacinala mit vsechno nejake rozmazane a to nejen proto,ze mi vzali bryle na dalku,ale z toho jak mi bylo.....
Byla tam zima a ja sebou skubala vic a vic a ktomu jsem stale chtela zvracet a ono:zvracejte na zadech s prazdnym zaludkem,tak me to stale jen naprazdno kopalo...manzel si prisedl ke mne,oblecenej v modrem,na puse rousku,na hlave cepici,ja ho ani nepoznala.Rika mi :to jsem ja milacku,drzel me za ruku,drzel mi misku na zvraceni,byl se mnou....
Polili me desinfekci,rikam:studi to,oni:to je normalni...a pak rikaji,ze zacnou a ja ze furt citim,jak mi neco delaji na brise,citila jsem pichani,bodani...byla jsem uz dost histericka...a tak me uspali uplne..nebyl totiz cas..mala se zacinala dusit...
Manzel rikal,ze to byl teda fofr,malou vyndali za nohy,nebrecela,hnali s ni vedle,rozdychavaly ji ambuvakem,mela spatny prvni apgar-5-8-9-dalsi uz ale dobry.Manzela k ni zavolali az za 10min.Chudak tak se bal,co se deje...
Abi se narodila v 19.37.
Mela omotany pupecnik kolem krku a byla zasekla o mou panevni kost...byla tam uplne spatne,mudr.rikal muzovi,ze bych ji stejne normalne neporodila ani nahodou...

Po zasiti me odvezli na pokoj,porad jsem pry opakovala ze umru,ja si to vubec nepamatuju....manzelovi jeste nechali pochovat dceru a po21hod.ho vyhnali domu...
A me cekala ta nejhorsi noc v zivote...Nekdy po pulnoci jsem se probrala,nepamatovala jsem si nic,jen zachvev,ze mi manzel ukazuje malou a rika:podivej:ta je krasna,nase Abigail...
Bylo mi strasne zle,nesmela jsem se temer hybat,vsechno me bolelo a nejvic to bricho,lezela jsem na rovnym,strasne mi to vadilo,spocena,mokre vlasy,vsechno studilo,rty jak struhadlo,strasnou zizen,ucpanej nos,smrkal jsem do podlozky co jsem mela pod hlavou...beznadej...do rana daleko...chtela jsem spat a zaspat tu hruzu,ale neslo to,prosila jsem o neco na spani,nic mi nedali,ze to musim vydrzet...usla jsem jen vzdy jen na par minut...myslela jsem si,ze se blaznim,ze mi tam na te postely preskoci,kdybych mohla,snad bych sla a skocila z okna,neumela si predstavit,jestli to vydrzim do rana,ze to proste nemuzu dokazat,ale dokazala jsem....V 6hod.mi sestra dala trochu napit,nasla mi v kabelce balzam na rty,dovolila mi lehnout si na chvili na pravy bok!Boze!to bylo neco!ja ji za to milovala.V pul 8 mi zvedli postel pod hlavou,dali polstar,caj,cistou deku...zacalo se vse lepsit...

V 9 mi prinesli ten nas uzlicek,trosku se pricucla,ja si to ale vubec nejak nedokazala uzivat,byla jsem porad tak nejak mimo,az teprve trochu odpoledne a druhy den jsem se zacala citit jako cloveka vnimat tu nasi nadhernou dcerusku...
Holky,prominte mi tu dylku,ted na to koukam,co jsem to vytvorila,ale me to neslo skratit,dekuju Vam,co jste to precetly az sem.
Dneska uz vzpominky tolik neboli...i kdyz-nezapomnela jsem a jen tak jeste nezapomenu...cas jen ty ostre hrany jeste obrousi...

smekám pře tebou.. :one: tak to já se svým, 18hod porodem jsem si myslela jak je to strašný,ale ono prd.. Jinak Maty chtel na svět už od 28tt,tak že jsem musela pořád jen ležet-vydrželi jsme to do 36tt no a pak s příchodem na svět otálel i když byl hooodně nízko.. ale jako ty jse byla pořád na 2cm.. ale nakonec jsme to zvládli přirozeně a bez epidur-ani mi ho nenabídli.. ještě že tam byl přítel se mnou....

:jawdrop: Smekam.Zvládla si to na 1* když si uvědomím jaké to muselo být brrrrrrrr. Já rodila 3x vždy jsem měla komplikace. První porod trval víc jak 40 hodin a to jsme nesměla pít ani chodit, žádná sprcha, žádné jídlo.A to mi bylo 19 mohu říct že jsem myslla že umřu.Vyčerpaná hladová prostě ko. Druhý porod už byl lepší bylo to jen 16 hodin a ten epidural jsem si nechala také až když už bolesti se nedali zvládat a já se né a né otevřít a pak se ulevilo a bylo vše ok. Jen se malej zasekl a já tlačila a tlačila a pak rup a zachvílu byl malej venku , ale měl zlomenou klíční kost, hematom na hlavě a porpraskané žilky v očích a já potrhaná jak vevnitř tak zvenku. Měla jsem i velkou strátu krve, kterou mi museli ještě několikrát ředit. O třetím porodu což bylo v loni jsem už tady psala, jestli chceš tak si ho klidně přečti.No a letos budu rodit v září a to už je poslední dítko. A mám splněno.První dvě jsou z prvního manželství a už jsou velké, do 4 jsem šla jen kvůli tomu, aby měla malá ským vyrůstat a hrát si. Mám strach z porodu, oni se nezapomínají. Jen ta bolest je zakrytá štěstím z nového života a láskou. :\x: přeji vám ,aby vám ta vaše láska a společná spolupráce tak jak při poru,zůstala celej život a malá a časem další dítko dělalo jenom radost a hořkosti života tím zakrylo. :k:

Téda, a já si říkala, jak by to bylo lepší, kdyby mi malou nakonec vzali císařem, když jsem jí tak dlouho nemohla vytlačit :00: Taky jsem se těšila, jak mi jí položej na břicho, ale položili mi jí jen na vteřinu a hned jí nesli pryč, byla celá modrá a neplakala, takže já si to vůbec neužila, jen jsem se ptala proč nepláče a byla vyděšená a unavená.
No užilia jsi si teda pořádně, ale stálo to za to viď :metal:
Teď už je dobře. Ale pořád často přemýšlím, jestli to zvládnu ještě jednou :#o:

No comment, jako bych to psala ja ten konec.. naprosto presne vim, co jsi zazivala a je to neco, co se ani neda pochopit, dokud to clovek opravdu nezazije na vlastni kuzi. Naprosto ponizujici zazitek pro zenskou!!!! ja kdyz si na to jeste dneska vzpomenu, tak mam z toho husi kuzi po celym tele!!!

In reply to by vikky

ano Vikky,vzdyt mi jsme si tu ty detailni "zazitky"uz spolu popsaly,kdyz ty jsi psala o svem porodu...predstavovala jsem si jak malou normalne porodim a oni mi ji polozi na hrudnik a ja budu ta nejstastnejsi mama....ten uz ji jsem,ale po probuzeni jsem ji fakt nebyla...

Ahoj Verčo, tak jsi se konečně odhodlala to popsat. Moc a moc tě obdivuju jak jsi statečná, tvůj porod byl teda HRŮZA a tvůj manžel to taky hezky zvládl na to, jak musel být vystresovanej! :one: Nakonec jsi to však pěkně zvládla a je z tebe jistě šikovná a pyšná maminka! :cc): :€s€: Hodně zdravíčka a radosti vám všem! :a:

In reply to by Katka08

Vam Kato prejeme moc zdravicka a pohody! :h:
Manzelovi jsem strasne vdecna,ze to vsechno absolvoval se mnou...byl mi ohromnou oporou....ten jeho pohled,ten strach a bolest v jeho ocich asi nikdy nezapomenu...

Jak čtu tvůj příběh vracejí se mi ty mé vzpomínky na porod a mám slzy v očích. Já rodila císařem hned z důvodu preeklampie. Těšila jsem se na porod, říkala jsem si že chci taky zažít tu krásu jak ti ukážou to miminko ale u toho císaře to tak není :( ty první dny jsem si to taky neužívala,brala jsem to jako samozřejmost. Postupem času mě to strašně mrzelo. Prečela jsem pořád že jsem hrozná že jsem to hned nezvládala .... Dnes si půl věcí z porodu nepamatuju, nemám hezké vzpomínky. Co vím že na sále se mi chtělo zvracet byla mi šílená zima a bolelo to!Malého taky rozdýchavali a prý mi ho donesly až na druhý den!
Musela si být strašně odvážná že si vydržela ty kontrakce a pak ještě císaře. ;) ale co by člověk pro to maličké neudělal :) fakt klobouk dolů :€p€:

In reply to by mami23

me to moc mrzelo,ze jsem nezazila ten pocit,kdyz Ti po porodu daji miminko na hrud a to ze jsem si to ani druhy den nedokazala uzit.Ten pocit stesti a ze jsem mama prichazel az pozdeji a postupne...mam vycitky kvuli male,ze to urcite ze mne musela citit a nemela tak ten prijemnejsi prichod na svet... :€\€:

tak jsem dočetla tvé povídání se slzami v očích. Čekala jsem, kdy se odhodláš a porod popíšeš. To bylo STRAŠNÉ. Zvládla jsi to skvěle a věřím, že Abi už ti všechno dávno vynahradila. Byla jsi ohromně statečná!!!!!!!!!!!

Holka tak můj porod nebyl zdaleka tak hroznej a to jsem si myslela že jo.Zvládla si to si moc statečná :s: Přeji vám hodně zdravíčka :a:

predem teda geratuluji ze si to zvladla a ze je vse v poradku
proboha kde jsi rodila?rsp lezela na jip?ja sem mela skoro celou noc kapacku a ATB,neco od bolesti a celou noc nas temer nutili pit a radili jak se mame hybat aby to tak stasne nebolelo
verim ze ti mala dela jen samou radost :a:

In reply to by martina2105

Marti,rodila jsem v Nymburce a byla jsem tam spokojena-teda az na tu noc...na jip jsem nelezela,byla jsem na normalnim pokoji a mela jsem nedovrene dvere nachodbu,asi abych mohla rvat na sestru-zvonek na ne mi daly az kdyz jsem si rekla...kapala mi naka kapacka,tu mi sestra prisla co hod.zkontrolovat,ale to byla take jeji veskera aktivita-se slovy-to musite vydrzet..takze cumim jak pero z gauce co Ty to pises!? :|€|: ja div nezdechla zizni a Vas nutily pit?!a radily Vam jak se hybat?!jeeee :|€|:

In reply to by vejawa

ty blaho tak to koukam,ja byla v OV porube,davaj cisare a vlastne veskere operace na jip,napojeny na pristroje a vzhledem k tomu ze nesmis pit pred tak asi proto nas nutili pit,byl to balzam kelimek s brckem a sestry chodily celou noc a kontrolovali nas,jestli mame piti,jestli nekrvacime,jestli odchazi ocistky,cevku a vlastne tam byl porad nekdo,
a nelepsi na tom celem bylo vyhrivane luzko,
a reknu ti ze to musel byt mazec se postavit a jit do sprchy bez cviceni,sestry se i pak na obyc pokoji ptaly jestli nechcem neco na bolest,osobne uz sem nechtela ale nektere si daly
no mazec,ono to mozna bude i o pristupu nez o peci jako takove
manza dokonce ukecal dr at mi da fotku maleho,nevidela sem ho a on sel hned na operaci a tak sem ho pak videla az za vlastne 2dny
kazdopadne preji aby dalsi porod byl jen ten nej zazitek :a:

In reply to by martina2105

Tak teda ja koukam taky-jakou jsem mela peci a jaka by mela byt!
...na 10hod.me rekly at vstanu,vycistim si zuby a ze se jde do sprchy-no zazitek strasnej-aspon ze mi sestra prinesla stupinek k postely a mela se mnou trpelivost,ale nejake rady ci cviceni?!to asi nikdy nedavaj z principu....
Co me ale pomohlo,byla sms od zname,at se snazim co nejcasteji to pujde krcit nohy a pritahovat je k telu a zase pokladat-takova "blbost"!ale jak jsem se jako pomalinku rozhybavala i kdyz to bolelo,vstat a jit bylo urcite trosicku lehci.

In reply to by vejawa

to co ti psala ta znama je to cviceni ;) nebylo to trochu ale strasne hodne velka pomoc věř,a cevku ti vytahli kdy?mi ve sprse,a naplast z jizvy jeste na posteli
ale aspon neco :)
kazdopadne si myslim ze ty nase poklady za to stali(u me 10t hojeni kvuli hematomu) :a:

In reply to by vejawa

Taky koukám jak tele na nový vrata jaká by měla být péče. Sice nám řekli jak cvičit po císaři, ale až 5. den a už nás hnali lehat si na břicho. Docela mazec... jizva ještě nezahojená a taky strach si tak lehnout... natož pak z toho vstát..

In reply to by vejawa

To je divné.. Mě chodila kontrolovat co hodinu a byla na mě ještě hnusná (v Brně) a celých 13 hodin jsem se nesměla ani trošku napít,kdyby náhodou bylo zapotřebí udělat císaře.... mohla jsem jen si mokrým kapesníkem ovlhčit rty......

Verun tak se konecne odhodlala popsat ten svuj porod,doufam ze se ti trochu ulevilo.Ja oproti tobe mela porod uplne pohodovy a taky jsem si myslela ze umru. No snad ten druhy porod bude lepsi :one: Jinak jsi teda odvazna ze si i pres takovou bolest nechtela epi. Ja chtela hned po par silnejsich kontrakcich

In reply to by Monina24

konecne jsem to ze sebe dostala takhle v kuse a cele,ale dobre my z toho moc nebylo,na jednu stranu uleva,na druhou stranu se mi zas vse vybavovalo i sdetaily...ale jsem rada...
Ja jsem nejdriv epi nechtela,protoze jsem si najivne myslela,ze horsi uz to prece byt nemuze :sick: a ze to vydrzim-jak seredne jsem se spletla :€[€: a taky jsem se bala kvuli migrenam,u lidi co na ne trpi-jako ja-hrozi od druheho dne po epi velke bolesti hlavy.....nastesti jsem migreny nemela,jen me tyden bolela hlava,ale zabral mi vzdy prasek a nerozjelo se to,tak to slo...

In reply to by vejawa

Epidural trošku závidím :-D ten mi nedali že mě to musí bolet.. ale je pravda že moje porodní asistentka se k té práci asi dostala uplným omylem.. jinak nechápu co tam dělala...Však Verunko je moc dobře že se ti aspoň trochu ulevilo. Já se epiduralu strašně i bála, protože mě každý strašil, že jestli se u toho pohnu tak ochrnu a takové bláboly.... ale nakoneč jsem o něc furt každou hodinu prosila, ikdyž mi ho nedali.....Samotné píchnutí bylo cítit?

In reply to by lorrinnka

se ho taky bala,predstava pichani do patere :€[€: :sick:a ty blaboly o ochrnuti jsem slysela taky a strach z migren(znama mela silene migreny 3tydny a nebyla ani kvuli tomu schpna kojit..) ,ale nakonec me to bylo uz vsechno jedno a ani to moc nebolelo,citila jsem to-ale jen to trochu stiplo a takovou tupou bolest mam zafixovanou.
A nedali Ti ho,ze Te to musi bolet?no to je neco?! :€\€: By me zajimalo,co to bylo za PA!!!Ja jsem se teda divila ,ze mi ho tak samy nabizely a ja blbka jeste otalela,priste ho budu chtit hned...

Tééééda... Jsi šikovná, že si to tak zvládla. :jawdrop: :€z€: Já měla porod úplně pohodový, takže teď jsem za to ještě více ráda! :h:

Seš holka statečná. Teda mám to strašně podobné se stejným koncem, ale já o tom ještě mluvit nedokážu a nedávno jsem to ještě obrečela jak želva. Ale já se časem taky podělím o můj porod, je to teprve měsíc....teď to ještě nejde.... Ale ty naše koťátka za to stojí co? Máš nádhernou holčičku a určitě ti dělá samou radost.. Tak to přece jen za to stálo.. a kdybych to mohla ovlivnit, tak už něco takového zažít nechci a u dalšího mimi bych chtěla zase sícařem..

In reply to by vejawa

Díky Verunko.. ale nechali tě teda taky brutálně dlouho vytrpět.... Chvíli jsem si myslela že ta .... co mě rodila tak sama asi nerodila, jinak nechápu její necitlivost a aroganci.. Ale co.. stačí se na malou podívat a hned je líp.. Tatínkovo počáteční nadšení a chození z práce hodně brzo domů už opadá a tak jak jsme spolu už hodně sami. O to víc jsme si pořád blíž a blíž...Verunko přeji ať co nejrychleji zapomeneš na vše ošklivé a zbydou ti jen ty hezké vzpomínky na narození tvé Abi :c:

Téda fuj uplně mi je špatně...to já oproti Tobě měla porod krásný :w: a to jsem myslela, že tam umřu. Tak, ale hlavně že jste obě zdraví :w:. Taky si myslím, že na to časem zapomenem...alespon to všichni tvrdí ;).

In reply to by angeel

clovek se stim smiri,szije,zapomene....Co si ale rikam,jak muzem byt rady za dnesni lekarskou peci-za jeji vyspelost-rodit pred 50ti ci 100lety tak bysme mnohe dopadly mnohem hure...ani radsi nepomyslet :|€|:

:j) Jsi holka statečná!! Vím o čem píšeš,po císaři je to děs .A ta zima a klepavka,bolest jen se otočit :00: A nejhorší jen ležet a čekat až přinesou miminko.Hlavně že jste v pořádku.Vypadá to ,že při vás stál strážný anděl ,protože malou vyndali ,,za 5 min 12".Když se koukneme na ty naše poklady ,víme ,že to stálo zato :a:

Uff, tak to je síla... Uplně jsem si vybavila svůj porod, když jsem to četla.. Ovšem já jsem si naštěstí odpustila alespon tu poslední část s císařem.. Jsi hrdinka, moc statečná!!! Já to ve srovnání s Tebou neměla tak hrozný a i ted, sedm týdnu od porodu, se mi o tom nechce psát.. Ještě štěstí, že nakonci jsme dostaly ty holčičky, vid:-) Měj se krásně, máš můj obdiv!!!

Ahojda, důležité, že jste obě v pořádku. Na zapomenutí to chce čas,ale myslím si, že vedle malého uzlíčku se zapomíná lépe:-) Gratuluji k malé:-)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka