Pondělní povzdychnutí

Koukám - taky stejnej ročník...
Si myslím, že v 25 je to tak akorát... Sice dnešní trendy jsou odsouvat mateřství až na tu samou nejzašší hranici, ale já vždycky chtěla mimi brzo, nikdy jsem ho jako překážku neviděla... Navíc, všechny ty lékařské články o tom, že biologicky je žena na dítě nejpřipravenější mezi 18. - 20. rokem, kdy je minimální riziko všech disfunkcí a ostatních poškozeních... Bohužel mezi 18. a 20. rokem není v dnešní době žena na dítě zralá spíše psychicky a finančně... Takže člověk musí hledat ten nejpřijatelnější kompromis... a příroda za mě rozhodla, že ten kompromis je právě teď :o)
Já asi taky ukážu fotečku...
P.S. Přítelův táta je už přes měsíc v nemocnici na přístrojích, které za něj dýchají a po mrtvici se ještě neprobral, tak mu tam Lukáš brečel na peřině, že bude dědek, ať se kouká probudit, a pak mi vyprávěl, že se mu zdálo, že táta pohnul rukou... A byl u toho i jeho brácha, takže se to po téhle části rodiny profláklo poměrně rychle :o) a bezbolestně...

Tak už se mi chce taky plakat,a když si pomyslím,že tchán je v nemocnici už 5.měsíc,tak je mi nanic.Začal infarktem,pak mrtvice,pak poruch srd.rytmu na kterou mu měli dát defibrilátor.Ale další problémy s abscesy na plicích-drénované a nakonec selhání ledvin s dialýzou.Zlatý člověk-mám ho ráda víc než vlastního dědu.Proč musí vždy tak dopadnout lidé,které máme rádi???A nejhorší na tom je,že už mu žádnou náděj nedávají.A tak tu pláču a nevím jak přestat...:*(

Tak tohle je fakt dojemny,jsi me normos skoro rozbrecela.

Rozbrečela jsi mně... Opravdu je to zázrak mít mimi, já mám sníženou funkci štítné žlázy, obrácenou dělohu, křupe mi v kostech (a to mi je 25), mimi jsem si přála už 2 roky, i když mě hodně kamarádek odsuzovalo. Letos v červnu mi doktor povolil těhotenství a v červenci jsem byla těhotná. Hrozně si toho vážím a doufám, že náš drobeček bude zdravý. Já taky nejsem moc pro mít první dítě až po třicítce. Tak prostě nepojedu na dovolenou na Kanáry, ale budu s rodinkou někde na chalupě v ČR. Dítě nepotřebuje značkové věci, to nejdůležitější je zdraví a když má člověk trochu šikovné ruce, tak se nebojím. Když bude mimi hodné, třeba zvládnu i nějakou brigádku. Nás čeká dostavět rodinný dům, což spolkne pěkné prachy, ale vím, že to zvládneme.

My zatím bydlíme ve starším baráčku po rodičích, ale Luky má ještě sourozence, kteří krom sestry tam už sice nebydlí, ale těžko říct, jestli jim nerupne v bedně (nebo ve vztahu) a nebudou se chtít vrátit... Takže nejsme ještě rozhodnutí, jestli si spíš přistavíme podkroví, nebo rovnou celý baráček. Pozemek máme a stavební spoření taky (ještě po staru s ročním příspěvkem 4500,-, tak ho ještě nechceme vypovídat, na těch úrocích je to už při takovéhle částce to hodně znát). Zatím máme vlastní ložnici a se sestrou užíváme společně kuchyň a obývák, takže mimi bude muset bydlet u nás v pokoji, ale to by ze začátku stejně bydlelo, takže máme tak 2 roky na to, se rozhodnout co dál. Taky to závisí na tom, co bude s Lukyho tátou dál... On je řemeslník - živnostník a jeho pomoc by se nám víc než hodila...

Díky:-))) Naštěstí mám šikovného chlapa, který se ničeho nebojí. Dá se říct, že barák postavil vlastníma rukama. Jediné, co nám dělala firma, bylo topení (a to ještě nadával, že by udělal lepší) a okna. Díky známým jsme výdaje snížili na minimum. O víkendu jsme pokládali zámkovou dlažbu, tedy chlap pokládal, já podávala kladívko, prkýnko, svačinu:-)

To znám - kutil Tim :o)
Ten můj si taky udělá všechno sám... :o)

To je pro me novinka,ze je zena nejpropravenejsi mezi 18.,az 20. rokem zivota...Kazda zena je jina,tim jen poukazuji na tvou vetu o psychicke a financni nepripravenosti...;-)

Nejproduktivnější věk ženy je od 20-30 let, pak její plodnost klesá a od 35 prudce klesá, to jsem vyčetla v knížkách:-))

Ty jo, tak právě ta jejich první reakce mě děsí ze všeho nejvíc... Já jen doufám, že se tyhle stresy nepodepíšou nějak na mimískovi... to by mě totiž mrzelo ze všeho nejvíc... ale někde jsem četla, že ty naše uzlíčky jsou schopny vnímat až od 12tt, kdy se jim dotvoří centrální nervový systém, a do tý doby to už snad budou vědět všichni a mě nervy přejdou :o)

jestli to je tak jak píšeš a vnímají to až od 12tt tak to je dobře,já jsem se totiž první 3měsíce taky poměrně stresovala:/

tak to já bych musela mít malého nerváčka, snad to ale tak nebude ;)

Někde jsem četla, že pro pohodové miminko stačí čtvereček čokolády denně... takže papkám čokošku jako na předpis :o) ale tu pěkně kvalitní... i když teď je to asi ještě jedno...

No jo, ale ty jsi ještě vážně hrozně mlaďounká :o) já jsem skoro o 6 let starší... Ty už bydlíš s přítelem?

No samozrejme,ze bydlim s pritelem...to mam bydlet u mamky??? Mladounka,nemladounka,neni to snad jedno??? My jsme chteli miminko....a jsme na to pripraveni....,tak nevidim problem...

jo,vdávám se v sobotu:) a na mimíska se moc těšíme:)))

Tak to gratuluju...
To je mazec, jak se bříškatý hned vdávaj... :o)

hned?já budu za chvíli už v 6M:))) jsem si ho nechala pořádně narůst:)

a co šaty, ještě ti jsou?

dneska jdu na poslední zkoušku:)))tak snad jo,když už jsem musela jedny vyměnit

no tak držím pěsti ať se do soboty ještě víc nezakulatíš ;)

no to doufám že ne!vždyt už ted jsem jak koule:/

Já myslela jako hned v těhotenství...
Jestli se jednou rozhodnu pro svatbu, tak můj cipísek ponese svatební prstýnky :o)

No tak to bude asi u nás, mi se zatím brát nebudeme počkáme až bude mimi větší aby mohlo být na svatbě a nést právě ty prstýnky, jéééé to bude krásný, holky já už ho chci držet v náručí ;)

To jo... S tím taky počítám :o)
Jen se nechci 7 měsíců koukat do jejich zklamaných tváří... bohužel s nimi trávím den co den v práci... A taky myslím, že ze strany mamky to bude jiný než táty... Asi před půl rokem jsme se o možnosti mít dítě bavily a já jí říkala, že chci mít prcka hned po škole... a ona na to, že to je rozumné... Tak nejsem úplně rozumná, no :o)

Já právě taky čekala, že už se na vnouče budou spíš těšit... je mi už 25, školu mám "skoro" za sebou a hlavně, pokaždý když přišli z tesca tak prohlašovali, že jsme neschopný, že by už chtěli ty krásný věci pro mimina a dětičky taky kupovat a ať s tím něco uděláme (jenže to už je rok zpátky a byla jsem nezadaná, takže to spíš jen prudili, abych si někoho našla :o)
Dost mě ten včerejšek sebral, do tý doby jsem jen chtěla počkat na fotečku od doktora a s ní se už jen pochlubit... Takhle nevim nevim... Možná maj obavu, aby nás přítel uživil, když moje mateřská se bude rovnou rovnat rodičovskému příspěvku 7600,-, ale já myslím, že tak horký to taky nebude. Nic nesplácíme, nájem neplatíme (bydlíme v baráčku po jeho rodičích), a platby za elektřinu a benzín nás nezruijnují teď, proč by měly potom...

Tak pak vezmi fotecku a ukaz jim ji,to snad roztaje kazdej,dyt je to krasny.A kdyz nemusite resit kde bydlet,tak jste za vodou ne?A taky neni ti 15.:*))

To je fakt... další problém je ten, že já se nechci vdávat (zatím ještě a už vůbec ne s bříškem) a naši jsou v tomhle strašně staromódní... jak jsi to řešila ty?

Ahojky,
ja to mela docela dost podobny a to mi je uz 29.Jenze hned po skole jsem se sebrala a odstehovala na Kanary za pritelem(Cechem),tady spolu zijeme 4 roky,mama to nikdy poradne neprijala.Nejak jsme se nestihli vzit,protoze jsme se chteli vzit v Cechach,ale nakonec se vezmeme tady jeste nez se to narodi,a bez rodiny.... Ale taky jsem mela strach rict mame,ze jsem tehotona,Pritelova rodina to cela vedela a vsichni breceli stestim a je se bala to rict doma,teda mame.Nejdriv to byla trochu divocina,rikala,ze budu svobona matka atd.,ale potom mi psala a volala tak krasny zpravy,ze jsem az brecela a ted uz je to vsechno v pohoe.>Jsem ve 14tt a uz jenom posilam fotky a zpravicky od dr.jak to dal probiha. Uvidis,ze to pokud ne hned,tak po nejake dobe prijmou.Jestli te maji radi,tak to prijmou,tak jako vsechny "vylomeniny",ktere jsi kdy napachla.Musi si rposte uvedomit,ze uz jsme dospole. Hodne stesti,holka.

To je asi fakt, že na věku nezáleží... Jsou tu holky, co jim rodný čísla začínaj 89 a vůbec to neřešej, jejich rodiny se kompletně těší a pak jsme tu my, které i kdyby nám bylo třicet, tak pro rodiče budem pořád nezodpovědný střeva, co by neměli mít ani občanku! Já se fakt bojím, že mě rodiče budou tlačit do svatby... můj táta je totiž takovej typickej autoritativní diktátor, co je schopnej říct: "Dokud se nevdáš, nejsi moje dcera!"
Uvidíme... zatím je na všechno děsně brzo a kdo ví, co se může všechno stát...

nepředcházej událostem, žačni řešit až to přijde a zbytečně se nestresej tím kdyby coby, hm. Nikdy to není přeci tak horké a věk na to už přeci jen máš. A co kdyby taťka trval na svatbě, tak si tě tvůj přítel vezme.;) Buď v klidu, naši zase řešily po kom se teda mimi bude jmenovat, když se nevezmeme, taťka řekl, že teda po něm ne, když si mě vzít nechce, ale bylo to tak trochu ze srandy... Hlavně se nestrsuj, joo?!

Tak me je 23 let.A muzu ti rict,ze jsem rada,ze jsem otehotnela,protoze jsem mela problemy a byl to zazrak,ze se to povedlo.A vdavat se nehci,presne jako ty.S briskem se vdavat nebudu.A bydlet taky nemame zatim kde,nastesti moje mamka je v pohode,tak budeme bydlet zatim u nasich nez dostavime.A s tou svatbou jsme to vyresili tak,ze jsem se jen zasnoubili.:*)) to vsem staci.A otec meho pritele je v tomhle taky hroznej,tak jsme to rekli jeho mamce,a ta mu to pak v klidu rekla,abych u toho nebyla a ty jeho osklive poznamky neslysela.Nebavi se s nama o tom a ignoruje to,ale je to lepsi nez poslouchat nejake reci.Az se to narodi,tak z toho stejne bude paf.:*D

Tak to je výbornej přístup :o)
Taky bych tátu v ten moment radši neviděla... ale jak jsem psala... bohužel s ním denně pracuju a vídat ho musím... Asi si počkám, až se bude něco slavit a bude mít pořádnou hladinku a dobrou náladu, tak to na něj vybafnu a uteču za devatero hor a řek...
Bydlet kde máme, bídu nedřeme a přítel se zatím chová tak zodpovědně, až mě to děsí :o) Obavy tu jsou, ale těšení se je ještě větší...

No ja ho taky vidam kazdy den,jelikoz ted bydlime u nich.:*))Ale proste mu to rekla pritele mamka,abych u toho nebyla.Ja bych se s nim totiz urcite pohadala a bylo by mi to hrozne lito,takhle jsem ho neslysela a jsem aspon v klidu.Nas nutila do svatby pritele sestra s manzelem,jelikoz ty jsou az moc pobozny.A zasnoubeni jim staci.:*))

a hlavně se stím musíte vypořádat sami,takže ukažte svým rodičům že už jste dospělí