Pohyby

Ahojky. Jsem tu dlouho nebyla. Měla jsem plnou hlavu svatby. Takže už jsem konečně vdaná budoucí maminka.
V pátek jsem potkala kámošku, která bude rodit o týden dřív. Ptala se, jestli už kope. Smutně jsem odvětila, že ne a že jsem asi nějaká divná, že to vůbec necítím.
Večer jsem povídala, dnes už svému manželi, že jestli je všechno vpořádku, jestli třeba neni mrtvé.
Ten mi hned řekl, že jsem hloupá, že se takové věci neříkají. A normálně jako by to mimi slyšelo a muselo se projevit. Až mi skoro tekly štěstím slzy. Chtěla jsem ještě, ale nic. V sobotu, v den mojí svatby, jsem necítila nic. Ale v pondělí už jsem to vnímala ikdyž jsem nebyla vklidu. Včera jsem byla na ultrazvuku, aby se podívali, jestli má srdíčko vpořádku a nemá žádné vady. Nechala jsem si zjistit, co to bude. Byla jsem tak přesvědčená, že to bude kluk a pan doktor řekl: ,, bude to holka. ''
Řekla jsem ,,Holka??? ''
Byla jsem zklamaná, protože už jsme měli vymyšlené jméno na kluka.
Ale večer už jsem byla smířená a dokonce ráda, že je vše, jak má být. Mam jí ráda, moc se na ni těším a nechápu, jak jsem mohla být zklamaná. Jsem tak štastná...