Odstavení dítěte – asi jsem blázen

Ahoj holky, mám holčičku (20 měsíců) a stále jí kojím – večer a v noci, má dost neklidné spaní. Je zvyklá usínat u kojení a navíc spí se mnou v posteli. Od narození odmítá dudlík a žádné umělé mléko také moc nechce. Už delší dobu uvažuji o odstavení, ale pořád jsem vyčkávala, jestli to nepřijde samo, protože syn se ve stejném věku odstavil sám. Ze zdravotních důvodů teď ale kojení ukončit musím. Dcerka je můj závisláček, ale i já jsem závislá na ní. I když mi to kojení už někdy taky není příjemné, přesto miluju ten pocit, to naše spojení, tu blízkost, když se malá ke mně přitulí a chytne si mě ručičkama. Uvědomuju si, že si už nikdy nebudeme tak blízké. Manžel je ochotný mi s odstavováním pomoci. Spal by s ní a já bych se na nějaký čas nastěhovala k synovi. Mám ale strach, jak to vezme malá, aby z toho neměla trauma. Co si takové malé dítě myslí, když přijde taková změna. Bojím se, aby to nevnímala, jako trest, že něco provedla, že jí najednou maminka nechce, měla maminku a prso a teď nemá nic a navíc jí strčí do postýlky… A taky aby na mě nějak nezanevřela. Jsem asi přecitlivělá, ale je mi z toho fakt úzko. Některé kamarádky říkají: „prostě jsem mu už nedala a ať si řve, jak chce“. To já fakt nedokážu. Cítíte to holky podobně nebo jsem úplný blázen?
Jak dlouho může trvat než si malá odvykne a až budu zase spát u ní, nebude se znovu kojení dožadovat? Mějte se hezky, Jana