Nové
Ahoj,
četla jsem si co ste zde vše psaly nám a chtla bych ještě jednou hodně poděkovat za všechno c jste psaly. :\\:
Dneska je to sice o malinko lepší,ale i tak to hrozně moc bolí a nedá se na to zapomenout a ani nechceme na to zapoemnout,maličký pro nás je všechno.
S mým přítelem jsme se domluvili,že se budeme o miminko hodně snažit,velice si ho přejeme,ale na našeho Martínka nikdy nezapomeneme.Pořád si to všechno dávám za vinu a ničí mě to,nejenom mě.Doufám,že se nám to povede a jednou zase budeme mít důvod k tomu mít úsměv na tváři.
uz sem psala,tak jeste jednou uprimnou soustrast,vim ze slova nepomuzou,
moc preji brzy dalsiho piskota a neboj martinek na nej da urcite pozor
preji hodne stesti :a:
Ahoj Terezko, také jsem četla Tvůj nešťastný příběh a co k tomu říci, kdo nezažil neví....bohužel....těžko hledat slova útěchy, hlavně si nedávej nic za vinu, protože Tvoje vina to není, jak já říkám "matka příroda" si opět s někým špatně pohrála....na Martínka nikdy nezapomenete, až budete mít další miminiko, tak se to trošičku zlepší, ale pořád ho budete nosi v srdci. Držím Vám moc palečky, ať to rychle přebolí, Ty jsi brzy těhotná a Vy se zase trošičku můžete radovat ze života.
Ahoj terezko. Predevsim si to nedavej za vinu. Bohuzel zivot je takovy, ze do tech radosti nam vklada i ty nejhorsi strasti. Ale tva nebo vina manzela to ani chloupkem nebyla. Nechci ti rikat, at si silna, snazis se na to zapomenout a tak protoze ti to urcite rika kazdy a ja vim, ze by to stejne nikdo nedokazal. Pobrec si, opri se o manzela (a podle toho co tu psal je to hodne velka opora a urcite vzdy bude) a hlavne doufam, ze se budete mit radi a vse spatne jste si vycerpali. Na martinka nezapomenes, ale snad si vzdy vybavis ty krasne veci ktere vas spojovali a ne ty ktere vas rozdelili. Budu drzet palce, aby k vam do rodiny, z lasky pribyl jeho braska nebo sestricka a vam bylo vsem malicko lepe. Posilam ti pozdrav a prani uz jen snazsich dnu. Hodne stesti.
moc držíme pěstičky, ať se brzy zadaří a tahle bolest aspoň trochu přebolí...
strasne me to mrzi a bulim tu jak zelva ...ja jsem prisla o holcicku 3 dny po narozeni v cervenci...vim jak strasne to boli a slova utechy moc nepomuzou a pro tebe i pritele to musi byt jeste mnohem hrosi nez pro me...
chtela bych te trochu povzbudit a dodat odvahu zit dal a co nejdrive byt zase stastni...
clovek si musi dat cil a dalsi miminko je ten nejlepsi!my si to slibili hned po umrti kacenky,po 6nedeli sem hned otehotnela a ted kocim 2.mesic.sice na srdicku bolest zustane neustale,ale ver,ze budes zas jednou stastna!!!nekdy proste prijdu domu a brecim a myslim na ni,ale to dalsi miminko vas pak strasne moc podrzi!!!
strasne vam to preju...proc se takove veci museji dit...uz sem za vaseho andilka zapalila svicku.
moc na vas myslim,drzte se!strasne moc vam preji tunu stesti,lasku a silu to zvladnout!

















