Nečekané vytoužené těhotenství

Moje vytoužené těhotenství přišlo v době, kdy jsme v to s přítelem už přestali doufat. Dva roky se nám to štěstí vyhýbalo a najednou bum a je to realita. I když je to zatím začátek a doufám, že bude vše v pořádku, protože jsem měla lehce sníženou funkci štítné žlázy a v prvních 6. týdnech jsem užila asi tak 15 tabletek oproti tomu, že bych je měla brát každý den. A to proto, že jsem si zapomněla vzít dostatečné množství na těch 6 týdnů do Anglie, kde jsme byli s přítelem na dovolené. Akorát, že jsem nečekala, že bysme mohli konečně počít mimi a ještě k tomu malého "angličánka". Ale zadařilo se a posledních 14 dnů pobytu, kdy jsem to tušila, že jsem těhotná, protože jsem si udělala test a byl pozitivní a zvětšila se mi prsa, tak jsem se těšila domů, abych mohla navštívit svou gynekoložku a ta mi mohla těhotenství potvrdit.
Stalo se tak a tak jsem se dozvěděla, že jsem v 7-8 tt, dokonce jsme si poslechly srdeční činnost miminka. Za 14 dnů jdu poprvé do poradny. Příští týden se musím rychle objednat na endokrinologii, abych se dozvěděla, jak to vypadá s mou štítnou žlázou a jestli může být nějaké riziko pro mimi, že jsem v úplném začátku tabletky nebrala.
Předešlé dva roky jsme se tak intenzivně snažili o mimi, že jsme tím byli snad i posedlí a proto se nám to štěstí vyhýbalo. Oba jsme si prošli zdlouhavým vyšetřením, příteli zjistili špatnou pohyblivost spermií, takže šel za 3 měsíce na operaci, která mu to naštěstí zlepšila a každé 3 měsíce je jeho spermiogram lepší a lepší. Já jsem se začala připravovat na první umělé oplodnění, protože to vypadalo, že i já mám jisté problémy po vysazení hormonů, ale možná to bylo i psychického rázu, ale 2 týdenní píchání si injekcí do břicha, abych měla co nejvíc vajíček bylo úplně k ničemu, protože zjistili, že nemám ani jedno vajíčko v uzrálých folikách. Takže následovala laparoskopie, kde zjistili, že mám snížené množství vajíček a bude asi větší obtíž otěhotnět.
Původně jsme plánovali, že půjdu na další oplodnění v březnu, jakmile se vrátíme z hor, ale potom jsem se na to nějak necítila a tak jsem to odložila, že kdyžtak až v září. Začátkem března se nám naskytla možnost vycestovat za známým na 6 týdnů do Anglie a tak jsme toho využili. A úplně jsme přestali myslet na mimi a začali plánovat, že bychom tam třeba i nějaký čas zůstali. 4 týden pobytu mě už týden bolely prsa a to mě tak nikdy dlouho nebolely (očas 2-3 dny před menzes), takže mi to začalo být divné. Při nejbližší příležitosti jsem si koupila test a pro jistotu už i vitamíny pro těhotné. A test byl opravdu pozitivní! Nemohla jsem tomu uvěřit. I když jsem měla vždycky v plánu, jak to řeknu přítelovi (chtěla jsem koupit malinké botičky a dát mu je zabalené jako dárek), tak to bohužel nevyšlo. Ale i tak jsme byli pořád na vážkách, jestli je ten test správný. Žádné jiné příznaky těhotenství jsem totiž nepociťovala. Sice jsem byla občas náladová, ale to jsem byla i před menzes. Akorát jsem víc cítila na dálku pachy než obvykle, ale i předtím jsem měla hodně citlivý nos, takže mi to taky nepřipadal jako dostatečný důkaz těhotenství. Ale návratu domů jsem se nemohla dočkat.
A teď jsem konečně doma, od včerejška 6.5 mám potvrzené těhotenství, takže jsme s přítelem moc šťastní. Teď už jen, aby bylo mimi v pořádku a nic mu nechybělo.
Tak toto je zatím konec mého příběhu a uvidíme, jak se vše bude vyvíjet do budoucna