Naše rychlovka :-)

Naše rychlovka :-)

Termín porodu jsem měla 19.6. Už ale týden před porodem jsem měla téměř celodenní tvrdnutí břicha, které ale bylo bezbolestné. 19.6. jsem se vydala na poslední prohlídku a to už do porodnice. Tu noc jsem vůbec nespala, asi nervy. :-) Milá paní doktorka mě prohlídla a zkonstatovala, že miminko už je hodně sestouplý a připravený na výstup. Potom ale nastal kámen úrazu. Změřila mi tlak, mrkla se mi na kotníky a její diagnóza zněla preeklampsie... To jsem na ní jenom vyvalila oči... Celé těhotenství bylo ukázkové a teď v posledním týdnu tohle. Takže mi okamžitě vyplnila nástup do nemocnice, ještě jsem si sjela na otočku domu a večer mě přítel odvážel. :-( Byla jsem z toho hotová, takhle jsem si odjezd do porodnice nepředstavovala. :-( Takže jsem byla od čtvrtečního večera v nemocnici, v pátek byla velká vizita, při té mi pan primář vysvětlil, že preeklampsie není žádná sranda a jestli nedojde k samovolnému porodu do neděle, tak mi ho vyvolají. :-( Naštěstí náš chlapeček je moudrý a v sobotu cca v 22.30 mě vzbudily i přes prášek na spaní začínající bolesti, které byly hned po 10 minutách a dost rychle se zkracovaly a přibývaly na intenzitě. Na sále se zrovna rodilo ostošest, tak šla sestra odvolat na chvíli doktora, aby se na mě podíval. Že prý to vypadá na rychlovku... :-) To už jsem byla otevřená na 3 prsty, ještě mě napojily na monitor a pak už jsem se sotva belhala na přípravnu. Dostala jsem klistýr, což by nebylo tak strašný, kdybych neměla bolesti po 3 minutách. Sestra chtěla, abych to v sobě udržela alespoň 15 minut, ale přečkala jsem jen 2 kontrakce. To už ze mě teklo i dost krve. Tak jsem se doplazila na záchod, ze kterýho jsem myslela, že ani nevylezu... potom sprcha, tam už jsem se plazila po čtyřech a řvala jako tur... A to jsem si říkala, že řvát určitě nebudu. Potom tam vlítla sestra, jestli už náhodou netlačím a já že jo... :-) Takže mě rychle hnala na sál, ale to se jí to říkalo, když pauzy mezi kontrakcema byly fakt minimální. Nějakým zázrakem jsem se tam doplazila, sestra řekla, že už jsem úplně otevřená, píchla mi vodu a řekla ať tlačím. Chvilku mi trvalo, než jsem přišla na to, jak správně tlačit, ale asi na čtvrtou kontrakci byl malej venku. Doktor byl mimochodem moc pohlednej a sympatickej, i když v tu chvíli mi to bylo šumák... :-) Na dvou místech mě nastřihl, což vážně nic nebylo. Toho jsem se bála nejvíc, ale kontrakce jsou mnohem mnohem horší. Malej vyklouzl jako po másle, hned za ním vyklouzla placenta. Musím říct, že z placenty jsem byla fascinovaná... :-) Pamatuju si jak jsem říkala „ty jo, to je flákota...“:-) Potom nastalo docela dlouhý šití (taky žádná hrůza), ale to už jsem měla miláčka na prsou a kochala jsem se. Takže jsme začali v 22.30 a v 01.52, 21.6., jsem Danečka měla u sebe. Měřil 52 cm a vážil 3,56 kg, takže docela obřík. Rodila jsem ve Slaném a dost mě mrzel přístup zdravotních sester, převážná většina byly namyšlený krávy, který měly problém cokoliv vysvětlit nebo poradit. Ale doktoři byli super. Bohužel se náš pobyt protáhnul na celý týden, díky mé hospitalizaci a potom díky Danečkovi, měl lehkou žloutenku, tak mi ho nasvěcovali. Shrnula bych to asi následovně. Těhotenství a následně porod zdravého krásného děťátka je něco úžasnýho. Chlapi o hodně přichází. Bolesti to jsou šílený, ale jak se všechny mamky shodneme, za ty naše drobečky to opravdu stojí. Uvědomuju si, jak jsem ještě ve sprše při kontrakcích říkala, že další už NIKDY, ale teď něco málo týden po porodu už taky uvažuju jinak a další děťátko časem nevylučuju.... :-) Jo, taky jsem do poslední chvíle nevěděla, zda-li chci přítele u porodu, ale nakonec jsem ho v tom fofru ani nestihla zavolat. Jsem ale ráda, že tam nebyl, protože si člověk sáhne opravdu na dno. Představa, že by mě viděl v takovým stavu, mě děsí!!! Holky, všem co máte porod Vašeho děťátka před sebou, přeju stejně tak rychlý porod a hlavně bez komplikací!!! Přikládám pár foteček do galerie toho našeho pokladu! Krásný den! Králíček a Daneček.