Narození Nikolky

Ahojky, pročítám si tady vaše zážitky z porodů a i když jsem rodila už skoro před dvěma roky, taky vám ten svůj popíšu. Termín jsem měla 6.6.07 a ještě ten den dopoledne jsem byla na kontrole u svého gyn. Řekl mi, že to na porod zatím nevypadá a i když mám vysoký tlak, tak nechce porod zbytečně vyvolávat. Prý se mám hlídat a kdybych do týdne neporodila, tak že se na další kontrole domluvíme na vyvolání... To bylo ráno. Když jsem dojela domů, trochu jsem pouklidila a šla vařit apřitom přemýšlela, jaké to vyvolání asi bude, co mě čeká. Ze zkušenosti kamarádek jsem věděla, že to není nic příjemnýho, ale nechtěla jsem se stresovat. V poledne mně na WC praskla voda, něco luplo a najednou plný záchod krve, ale nic mě nebolelo, bylo jsem úplně v pohodě. Asi po půl hodině, když jsem přemýšlela - jet nebo nejet do porodnice, mně začaly slabé kontrakce po 10 minutách. Tak jsem došla pro manžela, který zrovna pokládal plovoučku v naší budoucí ložnici, oblékli jsme se a jeli. Ve 14 h nás přijali v porodnici a PA mně řekla, že na to, že bych měla rodit, jsem prý až moc veselá a usmívám se. Sepsali se mnou papíry a natočili monitor, otevřená jsem byla na 2 prsty, tak poslali manžela domů, že prý to ještě potrvá. Tak manžel odjel dodělat tu plovoučku :) Asi v 16 h jsem měla kontrakce po 5 minutách, stále otevřená na 2 prsty, nic se nedělo. Pravidelně mně točili monitor, ale jinak nic. To už ale bolesti sílily a v 18 h jsem je měla po 3 minutách. Jenže jsem se neotvírala :( Večer přijel manžel, vyfasoval erární oblečení a díval se na televizi (měla jsem ji na porodním boxu). Já už jsem skoro nic nevnímala, zkoušela jsem chodit a ulevit si od bolestí, ale moc to nepomáhalo. Ve 22 h mi PA píchla injekci s tím, že se porod buďto rozběhne nebo zastaví. Pak mně řekla, ať se zkusím prospat, že do půlnoci určitě neporodím a abych nabrala síly. Jenže spát prostě nešlo. V noci už to bylo strašný, bolesti hrůza, ale konec porodu stále v nedohlednu. Přišla za mnou dr., vyšetřila mě a poradila, ať si lehnu na levý bok a pravou nohu dám nahoru, aby se malá mohla líp stočit v porodních cestách. To teprve bylo něco. Injekce od bolesti vůbec nezabrala. Ležela jsem takhle půl hodiny, kontrakce po minutě a měla jsem zakázáno tlačit, i když mě to hrozně nutilo a málem jsem mlátila hlavou do zdi. Ve 4:30 ráno, když manžel únavou usnul, mě dr. znovu prohlédla a řekla, že sice nejsem ještě úplně otevřená, ale že už mě nebudou dál trápit a zkusím to přetlačit. Tak mě nachystali a začala jsem konečně doopravdy rodit. Přesně v 5:00 byla Nikolka na světě a mně se obrovsky ulevilo. Nejen proto, že už je konec, ale taky proto, že malá byla v pořádku. Šití byla sranda, lechtalo to, jak jsem byla umrtvená, a dr. ještě vtipkovala, že mě nebude dole moc utahovat, aby taťka nenadával :s: Za 2 hodiny jsem si došla do sprchy, dostala jsem snídani a pak mě převezli na šestinedělí, kde jsem malou dostala k sobě a byla ze mě už opravdická mamina :) Takže holky, které jste ještě nerodily, nebojte se, bolet to sice bude (někoho víc, někoho míň), ale stojí to za to, miminko vám to pak tisíckrát vynahradí. :a: