Narození naší Kristýnky

Termín porodu mi byl vypočítán na 31.5.2011. Bylo to mé druhé těhotenství. První dcera o 22 měsíců mladší než Kristýnka se narodila akutním císařským řezem pro preeklampsii, což mně psychicky dost ranilo, hlavě to, že jsem dceru 3 dny po porodu na jip vůbec neviděla. A ta neskutečná bolest po probrání z anestezie a několik týdnů totální neschopnosti,kvůli ráně na břichu na to nikdy nezapomenu....Proto jsem celé druhé těhu doufala, že Kristýnka se narodí, tak jak si to moc přeju a to přirozenou cestou..Celé těhu jsem byla ve stresu, protože mi moje dr říkala, že mě pravděpodobně sekce nemine...Problémy jsem tentokrát žádné neměla, tak jsem dr přemlouvala ať to se mnou zkusí a nechá mě porodit normálně.. Nejdřív nechtěla a začala mi psát žádanku do nemocnice na plánovanou sekci, ale já jsem opět nahodila smutný výraz, že ze sekce mám hrozný strach a že znuvu to už zažít (pokud to nebude nezbytně nutné) nechci.. Tak se dr slitovala a napsala mně na 25.5 na indukci, protože se mi pomalu tlak opět začal zvyšovat a nechtěla aby se stalo to co u předchozí dcery..Tak jsem 25.5 ve 4 hodiny odpoledne přišla na příjem, udělali mi monitor, změřili tlak a posteli mě na gynekologii, že v 18 hod mi dr zavede tabletu. Dr přišla, zavedla mi tableto (což ted bolelo jak čert), ale byla jsem spokojená, že to s tím přirozeným porodem aspoň zkusíme :) Dr mi řekla, že jsem otevřená jen na prst, tak ať tomu moc šancí nedávám, že po sekci pokud se to vyvolat nepodaří max po dvou tabletách, tak mě stejně vezmou na sál, aby mi nepraskla ta jizva na děloze..Řekla mi, že přijde v 6 rána a zavede mi druhou tabletu a že se mám vyspat, že se ted do rána nic dít nebudu max.nějaké slabé bolesti podobné ms..Tak jsem ulehla a ve 3 ráno jsem se vzbudila a bříško mě pobolívalo a už se nedalo spát..říkala jsem si to je divný, vždyť ta dr mluvila o klidné noci..počkala jsem asi do pěti do rána, když už se bolesti stupňovali, ale dali se pěkně prodýchat. Šla, jsem za sestrou, že už mě to bříško bolí celkem dost. Sestra mě odvedla na porodní sál a já šťastná, že konečně přijde moje miminko na svět. V 6 hodin přišla dr a říká, že jsem otevřená na 3 prsty a že nález je krásný a připravený k porodu oproti včerejšku..Byla jsem štěstím bez sebe..Zavedla mi druhou tabletu, která bolela ještě víc než včera :D a pak to začlo :D V 8 hodin už byly bolesti tak silné, že jsem nemohla ani vstát z postele..sestra mi nabízela balon, ale v u chvíli jsem myslela jestli se spíš nezbláznila :D..cca do 9 jsem vydržela a pak jsem si řekla, že zkusím tolik vychvalovaný živel VODU!! Sedla jsem si do sprchy (stát mi nešlo) a nechala na bříško téct vodu asi půl hodiny :D se jim pěkně protočil vodoměr :D, apk jsem se dobelhala zpět do postele lehla jsem a v tom mi praskla voda..začala jsem trochu krvácet, ale dr, říkala, že je to ok.Konečně dojel manžel !! V bolestech jsem ho skoro nerozeznala od doktora (měl stejný erár).. Pak už to byla teda jízda..kontrakce snad pořád!!! Jak se všude píše, že mezi kontrakcema odpočívat, tak já jsem fakt neměla kdy :D To byla jedna za druhou :D Myslela jsem, že umírám :D Vzdávala jsem to, v tu chvíli jsem chtěla znuvu sekci :D K tomu mi manžel řekl, že to vydržím když to vydržely ostatní holky..to jsem myslela, že ho něčím praštím :D..Přišli 4 doktoři a všichni mě dost bolestivě vyšetřovali a furt něco komentovali..usnesli se, že to nemá cenu, že mimi nesestupuje dolů, že se nevyhneme sekci..chtělo se mi brečet..takové bolesti a ted sekce! V tom jeden z nich říká..miminku se zatím daří dobře, počkáme ještě 15 minut a pak uvidíme..Ihned jsem vlítla do sprchy a nechala působit gravitaci...a ejhle! po 15 minutách sprchy mi dr řekla, že ze 7 cm najednou hrdlo plně připravené a rodíme!!! Pomohla mi s manželem do postele, kus jí odmontovali a udělali z ní kozu :D Pak mi dr řekla ted zatlačíte, tak já jsem tak s nadšením zatlačila, manžel mi držel nohy , pak ještě jednou a najednou byla Týnuška venku!!Měla 3280g a 50 cm.. Nic krásnějšího na světě, než to jak malá v závěru porodu prošla cestami ven jsem nikdy nezažila....byla jsem z toho naprosto nadšená a uspokojená tím, že se mi povedlo, to co jsem chtěla a držím soje miminko !!! O tom, že jsem rodila placentu vůbec nevím..nic jsem necítila..šití štípalo a bolelo, ale v tu chvíli mi to bylo naprosto jedno..byla jsem dojatá štěstím...Šili mně 45 minut, protože jsem někde krvácela. Jak mě došili, tak jsem se šla vysprchovat, a já se cítila jak v ráji...najednou mi bylo tak dobře..hřálo mě to u srdce..pak jsem si šla ještě lehnout a donesli mi oběd :D, jsem myslela, že to sním i s talířem, jaký jsem měla hlad. No a pak hurá na oddělení šestinedělí za svou Týnulkou.. Šití mě docela dost bolelo ještě 6 týdnů, ale s bolestí po císaři se to nedá srovnat! Tisíckrát lepší než sekce!! Ted máme doma dvě krásný holky a i když se první nenarodila, tak jak jsem si přála, hlavně, že vše dopadlo dobře a je zdravá :) tím moc děkuji porodním asistentkám a doktorům z Boskovické porodnice.. Na přirozený porod super nemocnice..se sekcí to už bylo teda horší..na jip nenosí děti :(, ale ted je to tam už asi jinak :)