Moje dva porody :-)

Tak maminky, mám za sebou 2 porody, tak jsem se podělím o zkušenosti :-).
Můj první porod: byla jsem v 36+4 když jsem začala mít takový zelenkavý výtok s troškou krve. Protože jsem byla prvorodička - tak jsem zbytečně plašila a jeli jsme pro jistotu do porodnice. Tam si mě nechali přes noc a ráno mě dr. udělal kontrolní UZ a řekl mi, maminko na porod to nevypadá a já si to šupajdila domů. Ale jenom jsem vyšla před nemocnici, tak rup a praskla mi plodová voda (bylo asi 7:30 hodin). Bylo slyšet hlasité rupnutí a najednou ze mě vyteklo snad litr vody a nešla zastavit. Zavolala jsem manželovi ať pro mně nejezdí, že jdu zase zpátky a ať se doma staví pro foťák. Vzala jsem si tedy vložku a šla jsem zpátky do porodnice. Už u příjmu se dostavily pravidelné kontrakce, které jsem prodýchávala. Ale když jsem podávala vložku s plodovkou porodní asistentce, tak bylo vidět, že plodovka je už zkažená a měla úplně svítivě zelenou barvu. Po přijetí mě ihned dali na porodni sál a sledovaly ozvy miminka. Dali mně infuzi s antibiotikama, protože jsem byla v 36+5 a nebyly ještě výsledky na streptokoka, takže mně museli brát jako pozitivní. A aby toho nebylo málo, tak byly špatné ozvy miminka - a také prý kůli špatné plodovce jsem musela celou dobu ležet na lůžku a být na monitoru. PA s dr. mi řekli, že vzhledem ke špatným ozvám a také té plodovce musí dát Oxytocin, aby porod urychlili. Takže mi nasadili Oxitocin - a od té doby ty kontrakce opravdu sílily a byly častější. Ke konci už jsem vážně skoro nemohla, ale hodně mi pomohl manžel, který tam byl se mnou. Nastřižení jsem vůbec necítila a malá byla na dvě zatlačení venku. Narodila se ve 13:13 hod. :-D Porod placenty - tak o tom vůbec nevím, že jsem něco ještě rodila :-). Potom mi dali malou na bříško a dr. mně šil - to bylo také vcelku v pohodě, protože jsem už měla u sebe svoji malou berušku, tak jsem to nějak vůbec nevnímala. Malá měla 3100 g a měřila 47 cm.

Podruhé jsem otěhotněla po dvou letech a říkala jsem si, že tentokrát si porod užiju, když už to bude naposledy :-D a že si půjdu pěkně do sprchy a na balón a tak.
Ale zase to bylo trošku jiné. .... Tentokrát jsem byla už 40+5 a to mi začaly kontrakce večer po deváté hodině. Ale byly pořád nepravidelné. Asi po jedenácté hodině, kdy jsem si je začala zapisovat, tak byly třeba po 8 minutách, potom po 4, najednou zase až po 12 minutách, po 5, 9... prostě vůbec nic pravidelného - ale teda některá už se musela hodně prodýchávat. Takže jsem pro jistotu zavolala do porodnice a řekla, že mám kontrakce, ale vůbec ne pravidelné. Řekli mi, abych raději přijela a tak jsme s manželem vyrazili. Když mně na příjmu dr. prohlédl, tak mi řekl, že už jsem otevřená na 5 cm ..... což jsem koukala jak blázen, že to bude rychlý. Ale pro změnu jsem měla pozitivního streptokoka, takže mi museli opět dát infuzi s antibiotikama. PA mě odvedla na porodní sál a řekla mi, že musí nechat působit ty antibiotika a teprve potom, že mi píchne vodu. Takže jsem si šla do sprchy a užívala teplou vodičku. Potom mi PA píchla vodu - tentokrát byla v pořádku. A udělala mi monitor, ale ten se jí vůbec nelíbil a řekla mi, že budu muset zase ležet a být na monitoru, protože to nevypadá dobře. Otevřená jsem byla už na 8 cm - to šlo rychle, problém byl, že se malému vůbec z bříška nechtělo a byl pořád nahoře. Vůbec nesestupovat dolů. PA volala dr., kde mu říkala, že mimi nesestupuje, tak že mi dají Oxytocin, aby tomu trošku pomohli. Takže mi dali opět Oxytocin - a já už kvílela .......... tentokrát ty kontrakce byly fakt šílený. Manželovi jsem mačkala ruku jak jsem mohla, ale poslední hodinu jsem už vážně nezvládala a sem tam přitlačila. PA mi řekla, že nemůžu tlačit, protože se malý dusí a bylo to vidět na monitoru, že se mu vždycky snížilo srdíčko :-( .... takže jsem se snažela kontrakce vyfunět, ale moc to nepomáhalo. když už jsem byla úplně na dně, tak jsem PA řekla, že chci epidurál, že už to nezvládnu - a na to mi řekla, že už by se to stejně nestihlo, že už to bude. Otevřená už jsem byla nádherně, jenom se pořád čekalo, až se mimísek umoudří a sestoupí.......... no a nakonec to dopadlo - za chvilku už tam byl doktor a už jsem mohla tlačit. Zatlačila jsem asi 3x nebo 4 x a malý byl venku. Ihned mi ho dali na bříško a už jsem byla nejšťastnější a nejspokojenější mamča na světě. Potom jsem na jedno malinké zatlačení porodila placentu. Šití si tentokrát vůbec nepamatuju :-), jestli z deliria z porodu nebo nevím, .... ale byla jsem šťastná, že to mám za sebou.
Ve 3:25 hodin se nám narodil bobíšek Denísek, který měl 3870 g a 50 cm.

Děkuji všem, kteří měli trpělivost a dočetli až do konce.