minianketka:Jak jste prozivali narozeni druheho ditete?Byl to pro vas taky takovy sok, stres, i hadky s manzelem jako u prvniho? | Moje těhotenství.cz

minianketka:Jak jste prozivali narozeni druheho ditete?Byl to pro vas taky takovy sok, stres, i hadky s manzelem jako u prvniho?

Obrázek uživatele Martens a Majda

Narozeni druheho ditete?Byl to pro vas taky takovy sok, stres, mozna i hadky s manzelem jako u prvniho? Nebo uz jste to vnimali jinak, vice s klidem, tak samo manzel, nebo jste si parkrat rekli,mohli jsme mit jedinacka?
Jaky vekovy rozdil mate mezi detmi?Jak snaselo to prvni dite narozeni mimiska?A jak jste mu v tom pomohli se s tim vyrovnat? A jak jste v obou pripadech rodily / oba porody prirozene nebo cisarem, nebo kazdy jinak - myslim si,ze to ma vliv na stavy po porodu.
Manzelovi rodice uplatnuji nazor,ze jedno dite na dnesni dobu je luxus a kdyby se v minulosti znovu rozhodovali,meli by jen jedno dite,ze by meli i min starosti.Na jednu stranu je i chapu,ale...Deti jsou deti:-)

Obrázek uživatele nathali

jen se "vtirnu", jelikoz planujeme deti od sebe s rozestupem cca 3let a zajima mne to Smile - jeste nejsem ani tehu s druhym a mam obavy z toho uz ted Smile

Obrázek uživatele Mag28

Ahojky tak u druhého to bylo u plně jiné něž u prvního synka asi pro to,že ten chlap už ví do čeho jde,žádné hádky u nás neprobíhali naopak se mě manžel snažil hodně pomáhat pokud byl doma.
děti mám od sebe o 7let.syn žárlil už od těhotenství,ale díky tomu že byl velký a vše se sním dalo hezky probrat tak jsme to v pohodě zvládli,občas ještě udělal,pár scén kdy se zřejmě cítil odstrčený,ale vždy jsme se snažili aby ten pocit neměl,ale přeci jen byl dlouho sám,tak si hájil své Smile Jakmile malej trošku vyrostl tak se to vše změnilo a jsou tet nerozluční bráchové ,pořád se poštuchují a mlátí Koulení očima tet zase dost žárlí Adámek nemužu kolikrát dat Tomovi ani pusu :///: ale má smulu vždycky ho ujistím,že jsou moji oba Srdce naučili se o vše hezky dělit a je to super Jednička
Rodila jsem obě děti normálně.Já popravdě díky financím chtěla jen jedno dítě,ale po 5letech jsem děsně začla toužit po druhém miminku a hlavně jsem věčně slyšela od synka jak si přeje moc sourozence, a bylo mi ho líto. Třetí Mimčo s dudlíkem už asi určitě mít nebudem stačí mi ti dva }:) ,ale nikdy nevím :///: ale určitě by to bylo stejně až tak za 5let Smile

Obrázek uživatele Pitrinka

Mě by více zajímalo jak jste zvládali po finanční stránce?
Myslím tím první dítě ve školce, druhé doma a potom obě vě školce,případně ve škole. Jak to vypadalo u vás????

Obrázek uživatele Helinka

Tak já mám holku ve 4 třídě a teď 16měsíční. Škola je finančně náročná, pořád se něco platí, na začátku roku na pomůcky, každý měsíc obědy, pak do fondu, teď škola v přírodě, nějaký ty dárky když jsou besídky a to nemluvě o kroužcích. Dcera chodí na výtvarku, hiphop a dva kursy angličtiny, za pololetí vyplázneme 5tisíc, takže 10 za rok, ale konečně ji něco vydrželo a baví. No a ta malá to jsou běžné finance. Ale škola je nejen finanční záhul, ale když se dítě neumí dśamo učit, tak je to hodně náročné, máme 1, ale jsou vydřené.Jsem ráda, že projedu s dcerou základku a pak nastoupí až druhá, dvě děti školou povinné je náročné.¨
Tak nevím, zda Ti to takhle stačí Wink

Obrázek uživatele Pitrinka

Děkuji moc za komentář. Zajímalo by mě taky s kolika penězi musíte vyjít, pro představu. Vždycky jsem chtěla dvě děti ale mám teď najednou strach že to finančně nezvládneme (zvládneme ale nechci živořit, ne kvůli sobě já se u skromním ale kvůli dětem), vždycky to nějak jde ale nechci to za každou cenu.

Obrázek uživatele Helinka

Záleží co máte za požadavky a kolik čeho platíte. My na tom nejsme špatně, ale nijak extra vyskakovat taky nemůžem. Ale co je třeba koupíme, děti mají co potřebují, máme rádi hezké věci,u vietnamců kupujeme jen ovoce Smile jezdíme na hory, atd. tohle těžko říct. Každý má jiný životní standart, takže takhle se to nedá napsat.
Taky jsme uvažovali jestli druhé zvládneme, ale v pohodě se to dá. Až bude i mladší ve škole, tak už já v práci, tak to zase bude o něčem jiném.

Obrázek uživatele andrisek07

Deti mam od sebe 16 mesicu,jediny problem u me byl druhe tehu,pac me to desne nebavilo Sad Koulení očima no a pak sem mela problemi takze sem byla v nemocnici ale mala to zvladla,byla u babicejk a s tatkou a kdyz sme dojeli s mimcem tak maleho furt pusinkovala byla stastna ze mam miminko :s: zarlit zacala az kdyz zacal lozit a bral ji hracky,takze sme vymezili veci jen pro ni,ktery maly nesmi a musi se proste udelat prednsot z toho ze j velka a muze papat,maly muze jen mliko,muze si jit sama hrat,malej neumi chodit atd Wink Wink porody kvuli problemum vyvolavany-prvni za 5,5hod druhy za 3,5 hod od tablety.Oba super Smile byla sem teda u obou zasita ale malicko a dobry Smile Jinak nemuzu rict ze by sme vic hadali nebo tak,akorat mame proste 2 deti a sme stastni ze je mame Srdce Srdce

Obrázek uživatele Monina

U mě to bylo dost složité,vše popisovat nebudu tak ve zkratce.
První těhu bylo plánované,ale dost špatně jsem ho snášela a tak jsem byla fakt na manžu hnusná,pokod přirozený,ale těžký,dcera se narodila s frakturou klíčku a parezou brach. plexu.Po rehabkách a léčbě následky nemá.No druhé už jsem pak nechtěla.Po 10 letech jsme se rozvedli,mám jiného partnera a s ním ročního klučíka.Dcera sourozence nechtěla,3 měsíe dělala brečící scény,smířila se s mimčem až když ho porvé viděla,rozdíl mezi nimi je 9 let. Vysvětlovala jsem jí horem dolem,že bude stále milovaná holčička,věnovala jsem se jí co to šlo,ale musela na to přijít sama a teď je nadšená. Porod byl přirozený,rychlý a krásný,partner mi moc pomohl. Nyní čekáme třetí,rodině vše oznámíme až po kritickém třetím měsíci a ikdyž moc pěněz zatím nemáme,moc jsme si další přáli a těšíme se.S partnerem se nehádáme,jelikož on ví,jak jsem teď nesnesitelně hnusná,taktně to přechází a jen se usmívá,prý to za 8.měsíců přejde :///:
Monča

Obrázek uživatele lucinecek

Ahoj, tak já zatím nemám druhé...ale nedá mi to napsat. Jak myslíš, že to ovlivňuje? Já jsem rodila přirozeně 16hodin a byo to to nejhorší co jsem v životě prožila, strašnej stres co nejde k ničemu přirovnat a i proto si myslím, že syn byl plačtivej, podrážděnej a vyžadoval ve dne v noci neustálý kontakt a to vlastně dodnes. Každopádně ikdyž je to blbé říct, a nejni to jednoduché a ikdyž syny miluju nejvíc na světě, kdybych věděla do čeho jdu(porod tak cca rok pekla po tom) nešla bych do toho tak brzy jestli vůbec. Je nádherné mít mimi, ale mě to vzalo hodně ať už vztah z manželem, tak i po psychické stránce a i po fyzické.

Obrázek uživatele Suchárek

U nás podobné. Malá přišla na svět nečekaně dřív. Mé tělo, už se z těhu nedokázalo vypořádat. Ale bylo to jen o pět týdnů. Ale taky si myslím, že to mělo vliv. Byla hrozně uplakaná, nespavec (ale velikej). Víc jak dva roky jsme se nevyspali. Ale šla bych do toho znovu. A hrozně moc ráda. Ale s partnerem jsme se docela tenkrát hádali. Bylo to stresem, únavou. Malou nikdo nepohlídal, protože opravdu celý den plakala. Přítel další striktně odmítá. Ale já strašně moc chci a hrozně se tím trápím. Nevím, co mám v téhle situaci dělat???
Malá má 2,5roku. A cca od roka toužím po druhém dítku. Bude mi 33let. První těhu nebyla procházka růžovou zahradou, takže si myslím, že nemám čas prostě jen čekat, než přítel se třeba jednou rozhodne. (Já vím, že stejně nerozhodne :€\€: .Je mu 46let. A má dvě děti s předešlého manželství.)

Obrázek uživatele Helinka

No vidíš. Já 1.porod měla děsnej a dlouhej a dcera byla hodné miminko, moc nebrečela. 2.porod byl super v pohodě a rychlý a holka byla uřvaná do 8měsíců. První 4 měsíce jsme přežívali, bylo to náročné. Mít to obráceně, tak si to sakra rozmyslim, jestli si pořídím druhé dítě. Ale tak od toho roka je v pohodě ač náročná!Jsem za ně moc ráda, za obě dvě!!!!

Obrázek uživatele JaMiOn

ahoj, tak já jsem se ani po narození prvního dítěte s manželem nehádala :-). Dítě jsme oba chtěli a oba jsme počítali s tím, že nastanou změny.
Narození druhého dítěte jsem prožívala stejně jako narození prvního dítěte. Obrovská radost z toho, že je miminko na světě a že je zdravé. Stres jsem měla minimální. Neměla jsem žádné probolémy co se týká kojení, svého zdravotního stavu. Malá byla moc hodné miminko. V porodnici spala i 4 hodinny v kuse :-). Prostě pohodička. Oba porody byli přirozeně a celkem dlouhé. Vlastně ten druhý byl jen o hodinu kratší než ten první. První dítě jsem rodila 13hodin a druhé 12hodin (počítáno od pravidelných a silných stahů). Rekonvalescence po prvním porodu trvala dlouho. 3 měsíce jsem sotva chodila. Problémy s kojením-pro mne velký stres. Po druhém porodu byla rekonvalescence daleko rychlejší. Po šestinedělí už jsem byla skoro normálně pohyblivá. Kojení bez probémů-takže žádný stres.
Děti mám od sebe 3 roky. Kdybysme měli větší byt tak bych šla i do třetího miminka :-).

Obrázek uživatele Lucky78

Ahoj. My mame doma chlapecka (2,5 roku) a holcicku (6 tydnu). Kdyz se narodil Kuba, byla jsem z toho pekne rozhozena, neslo mi kojeni, Kuba u prsa porad brecel a nechtel se prisat, plne jsem kojila asi tri tydny a po trech mesicich jsme skoncili uplne na UM. Taky jsem cekala, ze po porodu prijde ten naval matersky lasky, jak jsem vsude cetla a slychala, jenze nic takovyho neprislo a ja jsem byla spatna z toho, ze Kubu snad ani nemam rada. Spravilo se to asi po dvou mesicich a ja jsem najednou vedela, ze bych ho za nic na svete nedala. Manzel byl naopak celkem v pohode a nechapal, z ceho jsem furt tak rozhozena.
Ted, kdyz se narodila Alenka, bylo vsechno mnohem vic v pohode. Kojeni nam jde uplne skvele, takze jeden velkej stres odpad. Vubec je to celkove vic v klidu. Clovek uz spoustu veci neresi, protoze je uz zna od prvniho ditete. Nevydesi me kazdy breknuti, protoze uz vetsinou poznam, proc breci a hlavne nemam tolik casu se stresovat. Aja je teda mnohem ubrecenejsi, nez byl Kuba, takze kdybych ji mela jako prvni, tak asi vysiluju, co ji je. Ted to beru v klidu, proste ji vezmu a chovam a u toho si hraju s Kubou. U Kuby jsem byla cely sestinedeli ubrecena a citliva, ted jako by ani zadny sestinedeli nebylo. Prisla jsem z porodnice a rovnou jsem bez vetsich problemu naskocila do toho blazince, kterej nutne okolo dvou malejch deti musi nastat. Manzel je opet uplne v pohode, ale z Kuby byl o hodne vic hotovej a bal se na nej sahnout. Alenku uz bere tak nejak jako samozrejmost.
Kuba vzal narozeni Aji celkem v pohode, i kdyz prvnich par dni bylo dost drsnejch. Parkrat se stalo, ze jsme ho v posledni chvili chytli, kdyz ji chtel placnout nebo po ni neco hodit. Taky zacal bejt dost agresivni na ostatni deti treba na hristi. Ale asi tak po tydnu ho to pustilo a dost se zklidnil. Ukazuje Aje hracky, hlasi mi, kdyz breci, hladi ji. A na ostatni deti uz taky neni osklivej. Taky jsme ho na Aju hodne pripravovali. Prohlizeli jsme si s nim knizky a casopisy o miminkach, aby vedel, jak to bude vypadat, az miminko budeme mit my, s Alenkou si i povidal, kdyz byla jeste v brisku, proste udelali jsme vsechno pro to, aby to zvladnul a myslim, ze se nam to celkem povedlo.
Oba porody jsem mela normalni a rychly. Druhej byl vyvolavanej.

Obrázek uživatele Principessa

Ahoj, mam obe deti cisarem, prvni akutni s epiduralem, druhy akutni s totalni anestezii (puvodne ale planovany, na predoperacnim jsem kolabovala).
Rozdil mezi detmi je 2 a ctvrt roku.
S narozenim dcery jsem se srovnala dobre, lepe nez s narozenim prvniho, je fakt, ze prvni byl drak uz od narozeni, dcera je pravy opak - hodnoucka, neplace a to ani ted (ma 9 mesicu). Syn snasel zpocatku narozeni sestricky spatne, zarlil hlavne na kojeni, po 3 tydnech se mu vyhodily afty a bolaky po celem tele (dle detske to mel ze silneho stresu).
S manzelem to zpocatku bylo ok, ale asi po 3 mesicich na nej dopadla tiha zodpovednosti, trochu se uzavrel do sebe a nastala krize, ze ktere se pomalu dostavame teprv ted.
Je pravda, ze obcas si rikam, ze jsme mohli zustat u jednoho ditete (nebo nemit deti vubec), ale to jsou jen takove obcasne stavy, ktere myslim napadnou kazdeho...

Obrázek uživatele Lucka V.

Ahoj, já jsem rodila obě děti přirozeně, rozdíl mezi nimi je 2,5 roku. Po druhém porodu jsem se adaptovala rychleji. Věděla jsem zhruba, co mě čeká a taky mi bylo jasné, jak mi bude a nebude manžel pomáhat. Po narození starší dcery to byl očistěc. Manžel od nevidím do nevidím v práci nebo na stavbě, prořvané noci, kdy jsem nevěděla, co ještě pro malou udělat, abych jí pomohla, k tomu jsem denně vařila pro zedníky v provizorní kuchyni, sters, nervozita, strach z toho, že to nezvládnu... U druhého dítěte to byla pohoda. Ne že by neplakal, ale už jsem byla klidnější, ne tolik ve stresu jako u dcery. Jen si vzpomínám, že jsme přijeli z porodnice a po obědě si šli všichni lehnout a já jsem se děsila toho, co přijde večer, bála jsem se, že mi syn bude řvát a já nebudu vědět, co s ním. Dnes už to beru s humorem.
A dcera si bratříčka odmalička užívala, nežárlila ani nedělala schválnosti. Čekala jsem to daleko horší Pápá

Obrázek uživatele Kytiii

ahoj, já rodila obě děti přirozeně... ale po prvním porodu bylo šestinedělí doslova očistec... dítě uřvaný a tak... Kryštofa jsem dlouho a hodně nosila (v babyvaku, pak i ergo-nosítku- skoro jsme nepotřebovali kočár)... syn je na mě hodně fixovanej, i když poslední dobou si konečně víc rozumí s tatínkem, který plně převzal Krýšu do své péče, abych se já mohla věnovat prckovi...
- sama se musím přiznat, že ač jsou kluci podobou téměř totožní, tak Robísek je od narození úplně jinej - klidnej, naprosto pohodovej, vůbec nepláče - do 4 měsíců jsem o něm vůbec nevěděla (teď už teda jo, protože mu asi rostou zuby a nějak to nedává :D) a taky začíná vyžadovat pozornost a chce "komunikovat" Biggrin
- hned uměl sám spát... dokonce se nerad choval a radši je v postýlce nebo v kočárku a v klídku si sám usne... ráno se vzbudí a první co má na tváři je úsměv... je to takový naše sluníčko -miminko za odměnu... Kryštof když nespal, tak řval... a je to tak skoro do dneška... i v noci ho trápí zlé sny a přes den je od narození Robinka hodně ukřičenej a neposlušnej... upozorňuje na sebe hlavně, když kojím nebo se jinak Robinem zaobírám...
- někdy je to náročný, ale neměnila bych

Obrázek uživatele Tesa

ahoj, takový šok a stres jako u prvního to nebyl....možná ani ta rozněžněnost nebyla stejná jako u prvního (ze začátku). nicméně krizi jsme s manželem měli stejně jako u prvního. Bylo to tím, že s dcerkou (druhorozenou) to nebylo jednoduchý, ty stresy a šoky přišly až po šestinedělí, kdy jsme zjistili, že holčička řve neustále, nemohli jsme přijít na to proč a veškerý známý triky jak uklidnit řvoucí dítě nezabíraly, spíš naopak....takže doma bylo dusno na všech frontách. nikdy u nás nepadlo, že jsme si jí "neměli pořizovat", ale bylo těžký vyslovit nahlas, že se nám k ní těžko hledá cesta (fakt to nebylo jednoduchý - podívala jsem se na svou dceru a ona spustila ječák)...ale když jsme si to řekli, tak bylo po krizi Smile
bráška narození ségry zvládal celkem v pohodě, první rozčarování přišlo někdy po šestinedělí, kdy se kočena trošku rozkoukala a vyžadovala více pozornosti, pak jeho žárlení bylo vždycky ve vlnách, prakticky přišlo vždycky, když dceerka udělala nějaký vývojový pokrok (a synkovi se přiblížila) - začala se natahovat po hračkách, přetáčet se, plazit se....teď si stoupla a s podivem to s klukem nic neudělalo :s:
nevybavuju si, jak jsme se mu cíleně snažili pomáhat, ale určitě jsem se snažila dodržovat (a stále dodržuju) večerní ukládání, kdy jsem jenom jeho (dcera už spí)... asi těch věcí bylo víc, spíš takový drobnosti, te´d mě fakt nic nenapadá.
je to sice náročný (finančně asi zatím moc ne, horší to bude až budou ve škole, v pubertě), musím hodně plánovat a organizovat, někdy jsem na blázinec, ale většinou mě to rychle přejde. někdy jsem překvapená, co jde všechno udělat se dvěma dětma. určitě bych neměnila, děti jsou od sebe 22 měsíců, dcerce teď bylo 10m a z těch dvou už jsou parťáci, blbnou spolu, hrajou si, sem tam se "poperou".

Obrázek uživatele Lucy-M

Ahojky tak za mne takto: Po druhém porodu jsem byla a jsem v naprosté pohodě, užívám si to mnohem víc než u dcery protože už přeci jen vím co a jak takže žádný stres, manžel totéž, hlavně mne tentokrát minul poporodní splín:) Dětem jsou 3 roky a 5 týdnů, dcera si uvědomila až teď že Dominik s námi bude už napořád a trochu žárlí, upozornuje na sebe tim ze neposlouchá je drzá a předvádí se ale malého miluje a chce mi s nim pomahat a to neustale a se vsim. Jinak si myslím že pokud si to člověk dovolit nemůže neměl by mít víc dětí než jedno ale na druhou stranu jedináčci jsou prostě jedináčci, já jsem pro to mít dvě děti:)

Obrázek uživatele Martens a Majda

A jak jsi v obou pripadech rodila / prirozene nebo cisarem?Myslim si, ze to ma vliv na poporodni blues.

Obrázek uživatele Lucy-M

oba porody přirozené:)

Obrázek uživatele siska333

od sebe 3,9r...Starsi ma 4,5r. a mladsi 9mes.Dokus jsme byli s manzelem jen ja a on,tak nikdy zadne hadky,pohoda,ale jak prisel prvni syn,tak nervozita,obcasny stres atd.Jak prisel druhy syn,tak bych rekla,ze jsme nebyli nijak zoceleni,ale proste vse znovu od zacatku a kolikrat jsme si uz s manzou rikali,kze sily nam uz dochazi,protoze oba kluci v noci jako malicci nikdy nespali(mensi ma 9mes. a budi se cele noci a je to velmi narocne)Jinak bych taky rekla,ze nejhorsi snad byl uplny zacatek,kdy kojeni,odstrikani,boj s kojenim,starsi po me pri kojeni skakal,ja nervozni a ve strseu a nebylo mozne se tolikj soustredit na kojeni,protoze mimi to vyzadovalo,takze jem takto ve stresu vydrzlis kojenim do 4mes.Jedinacka bych nikdy nechtela a pokud to slo,tak jsem ja i manza chteli urcite deti 2 a spise jsem si to moc prala hlavne ja,aby nebyl syn sam a mel se s kym doma jednou poprat. Smile Obcas se s manzou hadame a nekdy je to i tzv.italie a vzdy je to kvuli detem:Treba zrovna dneska starsi syn zkousel co vydrzime a manzel se uz nastval,sprdnul ho a tri doby,malej moc plakal,ja ho objala a uz byl ohen na strese,ze z nej vychovavam rozmazlence,ze pry se moc pusinkujeme Koulení očima Obcas se neco takoveho holt vyskytne,ale pak si vecer v klidu sedneme a zasmejeme se tomu.Starsi syn prijal miminko uzasne,protoze jeho narozeny braska mu prinesl z porodnice oooobrovske auto a starsi syn byl stastny,ze ma tak uzasnyho braska,ktery na nej mysli sotva se narodil ://: :c: Takto to vedeme doted a starsiho vedeme,ze braska je male miminko,ze potrebuje k zivotu sveho starsiho brachu,ktery ho jednou nauci fotbal,hokej a jine "dulezite"veci a starsi je tim nadseny a uz se moc tesi az ho to nauci,takze ho porad pusinkuje a chrani,ale je mi jasny,ze jak kluci povyrostou,ze abcas to bude skripat,ale verim,ze se budou mit radi,Udelam pro to vse. Smile Pápá

Obrázek uživatele Helinka

Ahoj, tak já druhé těhu i porod tak nějak víc prožívala, ale tak právě v pohodě. Poprvé jsem rodila ve 24 a po druhé ve 33 a bylo to rychlejší, přirozené a v pohodě. Ráda na to vzpomínám já i můj partner. Klidně bych šla do třetího, ale abychom si žili slušně, tak to nejde.
Rozdíl mezi dětma mám 9 let. Narození druhé dcery ta první zvládla v poho, jen nevěděla, co se bude dít, ač jsme ji připravovali, je to změna pro každého člena rodiny. Myslím, že nejvíc jí vadilo, že už mě nemá jen pro sebe. Jak pomoci se vyrovnat nevím, moc na to čas nebyl. nějak jsme to zvládli ač začátky byly krušné, má druhorozená dcera, je dosti náročné živé dítě Smile
jedno dítě je málo, jsem ráda, že jsme se pro druhé rozhodli. 9 let jsme si užívali první dceru, už je v pubetě, tak si užíváme druhou, tu 10 letou už spíše jen směřujeme tak jak by měla jít....ta puberta je BOJ! Užívejme si každého dne s dětmi, malé děti=žádné starosti , velké děti=velké starosti Wink

Obrázek uživatele Martens a Majda

Prosim Te a ten prvni porod jsi mela cisarem???

Obrázek uživatele Helinka

vyvolaný,císař nee

Obrázek uživatele svetla82

Ahojky, tak ti napíši, jak je to u nás Smile Stres určitě byl, hlavně první 3 měsíce, kdy jsem jenom kojila, odsávala a chovala, protože jsme trpěli na prdíky Sad a hádky taky nějaký byly, ale fakt se to zase časem srovnalo a teď už je to zase nádhera Srdce Jedináčka jsme ani já ani manžel nechtěli, takže jsme toho určitě nikdy nelitovali.
Rozdíl mezi dětmi je 2,5 roku a Luky (starší) to nesl hodně špatně a trvalo to strašně dlouho (možná to ještě trvá) než si zvykl, že není sám. Brášku má rád, hraje si s ním, ale nemá rád, když ho chovám a tak, to je pak mám na rukou oba Koulení očima Snažila jsem se mu to vynahrazovat tím, že když bráška spal, tak jsme spolu malovali, hráli si se stavebnicí a občas jsme šli ven spolu jen my dva a táta hlídal brášku doma.
Já bych nikdy jedináčka nechtěla a i když je fakt špatná doba, tak jedno dítě nebo dvě, to už takový rozdíl v penězích není. Horší bude, až budou oba chodit do školy, ale to už zase já budu v práci, tak to určitě nějak zvládneme Smile Přesně děti jsou děti Pápá

Stránky

Rýma

Zdravím. Jaké kapky do nosu užíváte v těhotenství? Děkuji za zkušenosti. 

Miminko k přímé adopci

Dobrý den. Nedávno jsem zjistila, že jsem ve 17. týdnu očekávání. Miminko si ale nemůžu a nechci nechat, protože bych ho nedokázala...

Přímá adopce - Hledáme

Zdravím, jsme s manželem státem prověření druhožadatelé- stát se vhodnými osvojiteli miminka majoritního etnika.Touto cestou bychom,...

Pohyby či škytavka?

Ahoj,

mám takový asi zvláštní dotaz. Začala jsem 26tt. Mimi je celkově línější, pohyby moc necítím spíše až večer v klidu. Teď...

Domov pro již narozené děťátko

Ahoj, jsme skoromanželé toužící po děťátku. S velkým domem a pozemkem kde by děťátko šťastně vyrůstalo. Touto cestou chceme najít...

Tak se hlásím mezi těhulky. Dnes mi bylo potvrzeno těhotenství, podle MS jsem 8+1, podle UZ asi 5 týden, tak uvidíme jak se budeme vyvíjet, na další kontrolu jdeme 4.4. Po velkém váhání jsme se rozhodli si miminko nechat, máme skoro 9ti měsíčního syna a druhé miminko nás velice překvapilo.

ahoj těhulinky,

Ahojky holky....

Tetičky, co říkají vaše dětičky na nový večerníček? Můj Tomík (17M) je z něj hotovka. Více méně v klidu u něj polehává a kouká na pejsky a tak. Včera se mu hrozně líbila malá selátka, předtím jezevci. Smile Chrochtá, hafá. Krteček ani jiné pohádky ho nezajímají, až tento.

Ahoj maminy ... potřebuju poradit. Než jsem otěhotněla trpěla jsem hodně na atopický exem. Dr. na alergologii říkal, že pomůže těhotenství. A opravdu. Všechno se mi ztratilo a měla jsem pokožku jak dětskou prdelku. I když se malá narodila, pořád vše ok, tak jsem myslela, že už jsem se toho svinstva zbavila.

Tak takovou tvorbu spáchal včera Adámek ,když jsem chystala večeři....mě mále švihlo denně od něj mažu nějaké veledíla,ale tohle bylo extra...no dal nám najevo,že máme už konečně nějak hezky vymalovat :c: pul hodky jsme pak s manžem gumovali :s: a příští měsíc budme muset malovat,vypadá to děsně :€z€:

Ahojky, nejde mi o povinné očkování, to je samozřejmostí Smile ,ale o očkování mimo povinné?Malýmu budou v květnu 2 roky a uvažuju nad očkováním proti klíšťové encafalitidě a potom ještě proti pnemokokům a rotavirům.

Ahoj holky jak se máte a co nového?Ja už jsem zoufala jestli se to u nás nezmění do konce 3-4 měsíce budu muset přejít na UM :r: Daneček síce přibíra je to videt ale je to díte které pije málo a proto potřebuje časteji ale nejsem si jistá jestli to tá umělá výživa změní tak jsem nahraná venku můžu chodit na dvě hodiny a hajde domu neboť malý řve a přes den nic neudelám jelikož furt kojím.V noc

Další soupravička, tentokrát v klučičích (možná i neutrál) barvách, to aby kloučky nemrzelo, že se háčkuje spíš pro holčičky Dance 4

Ahoj holky, kolik g dáváte mimi na oběd, myslím maso-zeleninový příkrm. My jsme začly s malou flaškou od Hami 125g a teď jí dávám od Hamé 190g, sní to celý, ale přijde mi to docela dost ... prosím, napište, kolik sní vaše děti. Malé je 7m, je to docela jedlík, ale přijde mi, že prostě kolik jí dám, to sní !