MINI - ANKETKA :-)

Ahojte holky,děkuju všem za příspěvky. :)
Já se právě porodu vůbec nebála,páč jako prvorodička jsem nevěděla do čeho jdu. :s: Ani komplikace jsem si žádný nepřipouštěla,řídila jsem se heslem - proč se dopředu stresovat s něčím,co stejně neovlivním.
Těhu bylo ukázkový :one: tak proč si ho kazit stresem. :s: Za to porod jsem si pěkně vyžrala se vším všudy. :00: Nejenže jsem rodila v horečkách a celej ho prozvracela,malinká se zasekla a když ji nemohli vytáhnout ani kleštěma,skončilo to akutním císařem. :00:

Největší hrůzu jsem měla z nástřihu :00:
naštěstí to nebylo potřeba :///:

Ahojky,tak já se bála u prvního,že mi budou skákat po břiše,kleští a aby se něco nestalo malýmu,měl 3X omotanou pupeční šnůru už od 20tt.
U druhého jsem se bála o prvního,abych neumřela a abych se mu vrátila a taky jeho hlídaní,takjsem radši rodila sama a za hodku jsem měla porod za sebou a bez komlikaci,druhý synek je celkově bojovník a rychlouš :one: :a:

jelikoz jsem porody videla na praxi jako sestra tak enjvic nastrihu

Tak já se na první porod těšila a nebála jsem se v podstatě ničeho, jen o zdraví prcka, jinak vůbec a fakt jsem se těšila a ještě jsem si dělala srandu, že mě natrhne i přes masírování hráze až k zadku a taky že jo :D no a teď u druhého to mam stejně:) bojim se zase o zdraví prcka a jinak ne a zase se těšim :) bolest je to hrozná, ale tech pár hodin se dá vydržet :)

Při prvním porodu jsem se nebála ničeho-nevěděla jsem co mě přesně čeká :s: Teď u druhýho jsem měla strach o malýho, pže jsem z UZ věděla, že má min. 2x šňůru kolem krku, že nedojedu včas (první porod za 2 hod.) a hlavně (to byla moje noční můra), že nestihnu klystýr... Ta poslední obava se bohužel vyplnila a byl to pro mě děs běs :00:

Jako prvorodička jsem měla strach, aby mimčo bylo v pořádku. Myslím si, že právě strach o zdraví mimča mi nedovolil mít strach z něčeho jiného. Nakonec se to vyplatilo, porod jsem měla naprosto pohodový. :dance:

u prvního jsem nevěděla do čeho jdu a bála jsem se bolesti :00: u druhého že nepoznám kdy to přijde a zase bolestí a u třetího zda zvládnu 3 děti :s: :s: :s:
Děti jsem viděla hned po porodu,takže jsem strach neměla :n: Marťule vypadala jak žába,Kája jak šišoun a Šíma měl tak velká kukadla že je měl přez celou hlavu ;)

Před prvním porodem jsem se šíleně bála hlavně té bolesti a komplikací. Před druhým porodem jsem se nebála ničeho, jeidnej můj strašák byl, abych nemusela třeba nakonec na císaře }:)

Bála jsem se všeho!! Bolesti, komplikací, taky že personálu vyklouzne miminko..navíc jsem před každym porodem byla "přesvedčena" že na nejkou komplikaci umřu. Naštestí všechny porody byli bez komplikací, krom te bolesti se nic nepotvrdilo. :s: :s: :s:

Poprvé jsem se nebála ničeho, hrdinka, teď se bojím, že zas nestihnem klystýr a šití, to bylo hodně auvi :(

Tak u prvního jsemse nebála ničeho, říkala jsem, že když to zvládly ostatní ženský, že to dám taky. Rodila jsem jsem o měsíc dřív, porod rychlej ale malá byla přidušená, špatný apgar skore a měsíc jsme ležely v porodnici. Takže teď podruhý, jsem se nejřív bála císaře(miminko si dlouhou dobu v bříšku hačalo :s: ) Pak jsem měla hrůzu z toho, že porodim zase brzy a ohrozím tím miminko, budu zase měsíc v porodnici a co si doma počne ta naše 2,5letá cácorka sama s tatínkem. No a když mi týden před termínem řekl doktor, že se nic nechystá tak jsem se pro změnu začala bát toho že neporodim a budu muset na vyvolání. :s: Nakonec jsem rodila 4 dny před termínem a porod byl super, dokonce jsme se se setrama na sále i smály a vtipkovali. Jediný čeho jsem se bála, aby miminko nebylo zase přidušený. Naštěstí vše dopadlo dobře. Chtěla bych ještě minimálně jedno miminko a vím, že porodu jako takovýho se opět bát nebudu, na tu bolest totiž člověk s tím malým uzlíčkem v náručí hned zapomene :h:

já se před oběma porody bála pokaždé o mimčo - aby dobře sestupovalo a nezaklínilo se a nemuseli ho pak tahat kleštěmi, zvonem atd - kdyby to bylo ještě na císař, tak OK, ale fakt spíš, že cisař už by nešel a nějak by toho drobečka ven dostat museli, tak jsem se se trošku bála, aby to dobře vzvládli a já taky

První termín mám dneska a bojím se bolesti, protože už mě asi třetí noc provází docela nepříjemná bolest a když si představím, že to bude ještě horší :///: No, budu silná a ZVLÁDNU TO!!! :s: Jinak se na porod těším, už chci mít malého v náručí :h: :€s€:

jsem asi divná, ale nebála jsem se ničeho.. na porod jsem se těšila od začátku těhotenství, bolest jsem očekávala a kupodivu to bylo v pohodě, porod nádhernej.. spíš až když jsem měla malou u sebe, tak jsem si říkala, jaký štěstí, že nebyla přiškrcená nebo se někde nezasekla a nebyl nutnej akutní císař.. s druhým to mám stejný, už teď se těším na porod :) ale bude to jiný, protože tyhle strachy o zdraví a průběh porodu budu mít někde vzadu v hlavě a určitě se vyloupnou v nejmíň vhodnou chvíli :///: anebo taky ne :dance:

no tak toho jsem se nebala na to jsem ani nejak nemyslela :s: já se bala bolesti............ :///: :///:

.. že když nebudu dost silná porodit, prodýchávat, tlačit, tak ublížím jinak zdravýmu miminku, prostě strach, abych to "dala" za nás obě. O klystýr i nástřih jsem si říkala už předem. A pak strach, aby dobře dorotovala hlavičkou a nikde se nezaklínila - ale to už bych já asi neovlivnila. Při prvním porodu jsem prosila o epidurál, ale nikdo se na mě ani nepodíval. U druhýho jsem měla radost jak to postupuje a vůbec mě nenapadlo žádat cokoliv, byla jsem podruhé moc spokojená s vedením porodu, přístupem i rozhodováním doktorů a asistentek, a celou dobu jsme spolu o průběhu porodu mluvily, takže jsem věděla jak to jde a neměla strach během rození.

Tak já se bála hlavně z toho, aby malej sestupoval a nepřiškrtili ho tam jako kamarádky malého :00: , a hlavně aby byl v pořádku, pak samozdřejmě bolesti, ale né toho, že to bude bolet, ale jak to zvládnu to vydržet bez histerie, a vytlačit ho, jsem hrozný bebíčko :s: , no a pak jsem se bála šití a to jsem vůbec necítila :s: , takže jsme to oba naštěstí přežili ve zdraví a těšim se na další porod ;)

teda bolesti jak u prvniho bo bl poprve u druheho jsem věděla jake to je nechala jsem si dat epidural,u třetiho strach největši věděla jsem že to boli dvakrat škemrala o epidural a nestihli dat ani klystyr tak rychle to bylo ale stděla jsem se děsně jak u tlačeni jsem se pokadila :00:

u prvni jsem se bala, aby byl maly v poradku. U druheho, aby byl prvni syn v poradku a neplakal doma a aby byl porod minimalne tak perfektni jako prvni :)

z bolesti.Výměny jsem se bála u prvního.Jinak z ničeho.Před tím jsem 3krát potratila teď jsem věděla,že to bude dobrý,malý si to na svět vybojoval se vším všudy.

Ja se klasicky bala, ze to bude bolet. :s: Jooo, bolelo to, ale jak se mi zacal rozjizdet porod, tak jsem na vsechno zapomnela a uz se jen tesila. :-)

z nastřihu hráze.. naštěstí jsem se toho vyhla :)

klystýru :s:

No tak né že by to byl úplně strach, ale spíš jsem měla hrůzu z císaře a omotaného pupečníku :00: . A pak už jsem byla spíš natěšená a zvědavá z toho, co mě tam čeká.

termín mám za necelý měsíc a nebojím se ničeho, možná mám trochu obavy z toho že bude problém s kojením ale nepřipouštím si to..jinak se nebojím ničeho a snad mi to i zůstane :///: