Milé spolutěhulky
Mám v posledních týdnech příšerný problém s tím, že přemýšlím o minulosti a o tom co jsem udělala špatně. Mám nutkání s tím zrovna teď něco dělat... ale bohužel jak se říká minulost se změnit nedá. Nevím jak se oprostit od nepříjemných zážitků a zapomenout... Nemáte některá recept jak si vykouzlit báječnou náladu bez depresivních vzpomínek? Moc se snažím se soustředit na příchod miminka a jeho výbavičku, ale ty zatracený myšlenky pořád odbíhají někam jinam....
já mám zas poslední dobou debilní náladu a vůbec nevím proč. Příde mi, že si i snažím vymýšlet důvody aby to tak bylo. Prostě už se zase cítím těhotná jako to bylo poprví, dneska ráno jsem dokonce zase byla histerka, hrůza vždycky se nenávidim, ale niíc s tim prostě nejde dělat, tak jen doufám, že zejtra zase bude pohoda. Je to k zbláznění, tak snad to u tebe taky přejde a přestaneš na to myslet. Přeju ať je to co nejdřív.
In reply to já mám zas poslední dobou by Ivuškav
Díky za podporu, je to příšernej stav. Ale tenhle příspěvek je už několik týdnů starý a nyní jsem jako vyměněná. Naordinovala jsem si ranní úsměv, začla jsem se naplno věnovat přípravám na miminko a ejhle ony ty myšlenky nějak sami zmizely a já se cítím naprosto báječně. Doufám že se mi ta deprese už nevrátí, je to příšerný stav. Zkus tento recept taky, naordinuj si, že pokaždé když ráno vstaneš budeš se usmívat a nepřestaneš až do večera. Třeba to na tebe taky zafunguje!!!!
Ahoj,minulost se změnit nedá.I když je to někdy těžké jediné co jde je zapomenout.Jediný recept je nemyslet na to a soustředit se na něco jiného.
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Já jsem se poslední dobou mračila na svět hlavně kvůli studenému počasí, které mi nedovolí trávit čas aktivně venku, dělat výlety, fotit a tak...
A co mi dokáže zvednout náladu? Založila jsem si deníček, kam si v tvořivé a veselé náladě píšu různé nápady... všechno co jsem kdy chtěla podniknout, co jsem si chtěla pořídit... od úplných drobností po organizačně náročné akce. Tak třeba pro ukázku: koupit na parapet narcisky, aby nám prozářili jarem byteček; stáhnout si oblíbenou muziku a pustit si ji naplno jak to mám ráda, až budu doma zase sama; udělat si voňavou vanu s Radoxem, svíčkama a knížkou (poslední dobou jsem si oblíbila Paula Coelha); ještě dokud to jde svolat své oblíbené sestřenky a bratránka a udělat večírek u babičky na půdě, kde jsme trávili prázdniny, udělat s nimi venku oheň, zahrát na kytaru; v sobotu ráno koupit noviny a zajít si do nějaké příjemné restaurace na snídani... (moc ráda pozoruju lidi a hádám jejich příběhy)...
Takže to jsou moje malé radosti.
Chápu, že s těmi myšlenkami, co neustále pobíhají "na pozadí" nejde ze dne na den udělat vůbec nic. Ale zkus je brát jako svoji součást, jako zkušenost, která se ti bude někdy hodit. Když se jich nebudeš bát, oni se nakonec sami unaví :-) Jinak si myslím, že tenhle stav je jen otázkou pár dnů. Až budeš cítit mimčo, jak se v tobě hemží, tak ti nedá myslet na nic smutného... Aspoň tomu sama věřím :-)