Konečně něco o porodu

Strašně dlouho jsem se sem nedostala a tak jsem si dnes našla trošku času, abych vám napsala něco o svém porodu.Už zhruba 3 týdny jsem měla takový pocit, že malého musím co nejdřív dostat ven. Porodu jsem se nebála, tak nevím, co to do mě rylo. Ale na to že jsem předtím ležela na udržení, se nějak nic nedělo. Pak jsem šla připravit mimískovi postýlky. Povlíknout a nastrojit a ještě jsem si z manžela dělala srandu, že hajzlík čeká na pelíšek. No a taky že jo. Půl hodiny po tom, co jsem měla hotovo, mě začalo docela často, ale nebolestivě tvrdnou bříško. Taky mě bolel kříž, ale uplně v jinou chvíli, než mi tvrdlo to břicho, tak jsem tomu nějak nevěnovala pozornost. Ještě vlastně 5 hodin jsem doma uplně v klidu fungovala a nic neřešila. Jen večer jsem řekla, že pro můj klidný spánek tam radši sjedem, protože jsem byla GBS+, tak aby mi stihli kdyžtak kapačku. Ještě jsme si dělali cestou srandu a když mi na příjmu řekli, že je to ono, že se jde rodit, tak manžel jen zalapal po dechu, protože věděl, že mi celou dobu nic není a počítal s tím, že se v klidu ještě v noci vyspí. No klasika, vyšetření (na 5), monitor, klystýr a na sál. Do té doby jsem byla stále vysmátá. Ve 22 mi pýchli vodu a teprve pak přišli kontrakce. No mě teda nepomáhalo nic. Sprcha, balon. Já našla úlevu jen v pochodávání, takže jsem tam prochodila pěkných pár kilometrů. A tak to postupovalo, než jsem volala na manžela, ať někoho zavolá, že už to nevydržím a začnu tlačit. Prý ještě ne a tak jsem prodýchávala jak to šlo. Pak na sebe (podle manžela) porodní asistenky blbě koukli a šli volat doktorku. No holky, já už jeden porod za sebou, ale malý vážně nešel ven. Já myslela že ho neprotlačím. Prostě mi přišlo, že nejde dolu, že se tam snad drží. Už jsem pomalu odmítala spolupracovat. Doktorka do mě hučela, porodní asistenka mi málem skákala po břiše. No a pak snad po 40 minutách konečně. No malý měl šňůru 2x kolem krku a už ani neměl místo na to, aby dorotoval. Procpal se ven uplně nějak obráceně (hlavičkou nahoru). No a placenta vypadla hned za ním. On tam prostě na té šňůr¨ře pružil. Já tlačila ven a on nemohl. Pak asi povolila ta placenta, protože prolezl on a hned za ním vypadla placenta. No užila jsem si. Ale řeknu, že bych do toho šla klidně hned znovu. Kdysy jsem si porod představovala o dost horší. Jen manžel to dost špatně nesl, když mě tam viděl, jak už jsem tam odmítala spolupracovat a usínala tam únavou. Pak mi jedna kamrádka řekla, že by se kontrakce procházet neměli, že to unavuje dělohu a pak není síla na porod. Tak nevím, co je na tom pravdy. Díka za to že jste to dočetli až sem a tm z vás, které to teprv čeká..... Holky, my přeci nejsme žádné bábovky, my to zvládnem levou zadní :one: