Jsem už zoufalá a asi to nezvládám:(

15.11.2011

Maminky, potřebuji se vypovídat a i poradit. Mám syna (měl teď 27 měsíců) a já jsem z něho poslední dobou už zralá opravdu na psychologa :( Nevím, co už mám dělat, jsem z něho totálně zoufalá....Už mám pocit, že to není jen živější dítě, ale opravdu hyperaktivní. Nevydrží sedět ani 10 vteřin (to nepřeháním), ani u jídla...pořád musí sebou házet, dupat, běhat, pořád něco dělat...není prostě za celý den chvilka, kdy by byl v klidu :( To by nebylo ještě tak hrozné...ale začal se šíleně vztekat, jakmile mu řeknu "ne" nebo že něco nesmí, tak se hned začne vztekat, začne mě bít a šíleně vyvádět. Ani nemluvím o tom, když ho chci nakrmit nebo obléct...nohy mám už od něho samou modřinu a totálně dokopané :( Navíc jsme pořád na plenkách, protože nočníku se bojí a už nevím, jak na to...Do toho mám velké zdravotní problémy, manžel pořád pryč, takže jsem na všechno sama a mám pocit, že už to totálně nezvládám :( Už pár měsíců chodím i na brigádu, abych si od něho odpočinula, ale teď chodím tak jednou týdně a když ho chci dát tchýni jen tak v týdnu (jen třeba na odpoledne),tak nemám nárok...manžel začne s tím, co bych ho tam jen tak dávala, když nejsem v práci atd. Ale ti chlapi absolutně neví, jak to chodí, navíc když nejsou neustále doma :( Máte doma taky takové děti? Jak na ně? Přejde to?

ahoj..předem tě chci povzbudit,pac já mám to samé!!!!!!a za měsíc se mi narodí dcera!:)
teda takhle modriny nemam a ani mi nebije,pac by dostal facku...je to kruté..je to tak...já sem zásadně proti velkým fyzickým trestům..nebo jak někdo radí ledovou sprchu ci tak...ale dítě nadruhou stranu musí vedet,kde jsou mantinely a ze pak bude potrestaný,,,Muj KRystof je treba hodnej se mnou-jakože nesedí u jídla,nevydrzí u hracek,strká do dětí,to už ani neberu:-D..ale se mnou je hodnej v rámci svých mozností,ale jakmile nekdo prijde už to zacne...lítá,vsechno shazuje,tahá psa...piští,jecí,neposloucha...nechce se oblíkat....nic...a nepomaha nic jiného,nez placnout ho pres zadek,dat do pokoje a nechat vyjecet...za 20 min prijde,heká uplně to s nim cloumá jak je vyřvanej a chce se udobrrit....takže nám prijde táta z prace a malej takhle jecí...myslim si,že chce na sebe upozornit...ale kdo to ma vydrzet!!
jinak jestli nemas oporu v muži,tak si promluvte,pac to je zaklad...a já bych se z vysoka vyprdla na nějaký kecy typu,proc by měl mít hlídání..vís jak nejakej víkend..treba sobotu mu ho celej den nechej..od rana do vecera..jdi nekam s holkama...nakupovat...vyraz ven..at vidí muž jaky toje..
ja se s tim nemazu...reknu jdu na kafe s kamoskou,pohlidas?jestli ne .moji rodice ano..KRystufka si berou nasi na víkendy a já tomu ríkám očistující víkend:-))))moje mamka má sice trochu tik z oka z nej:-))))ale je to babicka a babicky hlídat mají přeciš:)))))
já se snazim mit na vsechno pozitivní náhled.....kolikrat,kdyz jdeme nakoupit s manzelem a malym a Chris zacne jecet v krame a delat na zemi mosty.tak je se normalně strasně smeju:-DD....mám plakat??si řikam,no tak je prostě jinej,ale hlavně,ze je zdravej!!
je jasný,že jsou chvíle,kdy mi prostě rupnou nervy,cením vzteky zuby a syčím,jecím...plácnu ho...ale uprimně,jestě nikdo mi to nepomohlo:-DD
drzím námpalce,at z toho vyrostou kulisí a my ve zdraví přezijeme....vzdyt to jsou nasi koblížci!:-)

Možná budu za nepopulární, ale děti potřebujou hranice a trestat.(jinak jsou neurotické- projevuje se to např. bázlivostí, hysterií a později třeba kousáním nehtů apod.) Evidentně z toho co popisuješ tak u vás nevladneš ani ty ani manžel, ale malej prcek, který si dělá co chce. To přece, že máš nohy samou modřinu není normální, to si k tobě přece nemůže vůbec dovolit. Jasně mu říct, co po něm chceš. Např. Ještě jednou mě kopneš budu ti muset dát na zadek. Ale taky mu doopravdy dát a ne ho varovat třeba ještě několikrát. Mít doma vařechu, náš syn si jí dokonce šel koupit sám(a dokonce s nadšením) a namaloval si na ní obličeje. Má svoje speciální místo, říkáme jí kouzelná vařečka, co umí vyčarovat poslušnost!:-)A dát na zadek myslím tak, že ho to musí opravdu bolet a ne mu dávat jen tak symbolicky. Klučina musí pochopit, že to není on, kdo nastavuje pravidla, ale rodiče. Ty se tak ale musíš taky chovat, vzít autoritu, co máš jako rodič a použít ji! Moc držím palce, ať tehle nejtěžší úkol, co život nabízí zvládneš!:-)

In reply to by takitak

Ano, souhlasím...nastavit pevné mantinely..je jasné, že opravdu to může být případ s nějakou disfunkcí a tohle moc nepomůže, ale i tak se to musí zkusit. Já jsem taky hodně přísná a zatím se to v 80% vyplácí...

In reply to by takitak

pokud by bylo dítko hyperaktivní, tak to opravdu žádný trest nevyléčí. Synovi diagnostikovali ADHD ve třech letech a bylo to psycho hlavně pro mně, hranice nehranice, tresty netresty

In reply to by Seema

v podstatě stejně jako u vás, jen mě teda nebil a nekopal a měl ještě noční děsy. Tím se spustila serie vyšetření, neurologie, psychologie a závěr zněl ADHD ...hyperaktivita s poruchou pozornosti. Uplně chápu tvoje nervíky, kdo nemá takhle živé dítě, tak nemůže nikdy pochopit. Bylo to děsné období. ted je klukovi 12 a celkem má svoji aktivitu pod kontrolou. držím palečky a přeju pevné nervy

In reply to by takitak

možná nejsem ta praá na to, abych ti radila, možná ti to pomůže. máme syn 6,5 let a po měsící ve škole začal mlátit mě a děti ve škole (v srpnu se mu narodil brácha). Rady typu, to si od něj nemůžeš nechat líbit, jsou fajn, ale jak to udělat a při tom ho nezabít (do slova)? Začali jsme dělat to, že když se začne takhle chovat, snyžím se odejít (ty můžeš protože je menší ho odnést do pokíjíčku např.) a říkat mu, že se zlobivým Míšou se bavit nebudeme, on to občas zkouší o to víc, ale po chvilce se uklidní a příjde sám. Pak je důležitý to sním rozebrat jako - měl by se omluvit, co udělal a špatně a jak se správně měl zachovat. Snažíme se, není to jednoduché, modřiny mám taky a občas nevím kam dál, ale na některé děti opravdu nic neplatí. Navíc, tím, že mu dáš na zadek, tak my jsme tím docílili to, že on si to přebral posvém - násilým docílm svého a možná i proto se tak chová.
Řekla bych, že se to u nás pomalu ale jistě obrací k lepšímu, tak uvidíme, nechci to zakřiknout, jen chci říct, že tě opravdu chápu a držím pěstě!

In reply to by takitak

Hranice se snažím dávat pořád....dostává na zadek a hrozím mu nafukovacím balonkem, protože toho se bojí. Zkouším mu to vysvětlovat i normalně, ale prostě ani jedno nemá učinek...když mu řeknu, že ještě jednou nebo dostane, tak to začne dělat znovu..myslím, že naschvál :( Takže proto jsem zoufalá, protože se mu snažím ty hranice dávat, dávat mu najevo, že to prostě dělat nesmí atd., ale prostě to nefunguje :( Ach jo...

In reply to by takitak

to je hezke to co pises, a chapu jak to myslis , ale kazde dite je jine , ja teda se nenecham bit nebo kopat ale na druhou stranu na nektere deti ani tresty neplati a musela bys je mlatit cely den a to mi zas pripada dost macesske :-( vsechno se neda vyresit bitim ditete . nektere maminky to maji tezsi nez jine a vetsinou se na ne divne divaji , nebo jim radi maminky co maji hodne nebo zadne deti ... jenze universalni rada neni .... muj maly nechodi na nocnik a rada neexistuje , on proste nechce a co ho tam mam - privazat?? chci tim celym rict jen to ze se neda radit podle vlastniho ditete ...

ja mam neco velmi podobneho :-) ale na psychologa jeste nejsu :00: :j) ale zrovna dneska jsem si rikala , ze to je hruza ://:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka