Jak řešit umornou cestu do Chorvatska ?

ahoj, my jezdime do Chorvatska kazdy rok,a vzdy jedem na noc,vetsinou to delam tak, ze necham deti co nejdyl vecer vzhuru a oblecene uz na cestu,vetsinou jedem kolem pulnoci,a oni tak zhruba kolem 11hodiny usnou,takze je pak jen prenesu do auta a frcime, vzbudi se az nekdy rano,nebo jen na curani a zase usnou, a kdyz uz se proberou uplne,tak to uz nam vetsinou zbyva tak hodka a pul do dojezdu, coz je uz pak pohoda :-) prejeme stastnou cestu a hlavne stastny navrat :-)

ahojky, právě máme dovču v chorvatsku za sebou. Filda (10m)cestu tam zvládl bravurně, jeli jsme na noc. Doma se mi budí 2x v noci na kojení, v autě spal jak "nemluvně", usnul teda až v 21h,vzbudil se ve 3 na parkovišti, tak jsme ho vytáhli, byl ůplně v tranzu, ani nechtěl bumbat, fakt sranda. Pak spal do 5, tak hoďku koukal a povídali jsme si a pak zase spinkal až do cíle (1100km). Horší to bylo cestu zpátky, už večer před odjezdem měl horečku, jeli jsme po ránu, dop. docela v pohodě, spinkal nebo povídal, ale odp. krize, pořád plakal, horečka vylezla na 39,1C, dávala jsme čípky, měla strašný strach, nechtěl pít ani jíst, ještě se pozvracel... :O dělali jsme pauzy na benzínách, vždy jsme ho položili na deku, ale vůbec nechtěl ode mě, prostě mu nebylo dobře a v klimatizovaném autě bylo příjemněji než venku. O půlnoci jsme byli doma tak jmse to vzali rovnou na pohotovost, měla jsme strach hlavně z dehytratace. Dostal antib., má čepy v krku prostě něco jako angína. Ráno jsme ještě šli k naší dr. tak to jen potvrdila. Ach jo, teď týden doma. Ale jsem opravdu šťastná, že to dobře dopadlo. Náš případ vás jistě nečeká. Jen jsme si říkala, že už bych s ním nikdy nejela takovou dálku přes den. Jinak to jistě vaše malá v noci krásně prospinká, neboj! Krásně si to užijte, my nemohli syna dostat z vody :C]]:

Ahojky tak jestli jedete na noc tak bych se toho tolik nebala. my ted byli na prodlouzenym vikendu cca dve hodiny cesty a katastrofa. chyba byla asi hlavne ta ze sme malyho (trinact m.) vzali hned po probuzeni do auta. byl pekne vyspalej a tudiz plnej energie a my ho tam pripoutali. uz po pul hodce sme museli stavet na benzince a nechat ho probehnout. kdyz sme dorazili na misto, auto bylo vzhuru nohama, vsude bordel pac sme mu dali na hrani vsechno co sme meli po ruce a stejne byl rev. vyvlikal se z pasu, otviral dvere... v srpnu chceme do italie a po tomto vikendu pojedeme taky na noc a jeste ho pres den nechame minimalne spat. nejdriv sme to chteli zavrhnout uplne ale on tu noc prospi. zpet z vikendu sme prave vyjeli pred jedhou dobou na spani a celou cestu pekne chrupkal :a:

my jeli loni do Itálie,malé byl akorát rok a jeli jsme taky na noc. Nebyl problém,vyjížděli jsme asi v jedenáct v noci ,nedávali jsme jí před cestou spát a musím říct že jsem se toho hrozně bála,že bude plakat a bude chtít ven. Ale celou noc spala,nevzbudila se ani když jsme stavěli. Prostě paráda,probudila se někdy kolem 7.hod ranní a to už jsme byli téměř u cíle. Zpátky jsme vyjížděli ve dvě,chtěli jsme zase na noc,ale ochladilo se tak jsme jeli po obědě. Kvůli malé jsme stavěli asi třikrát,vždycky se jen proběhla a jelo se dál. Byla prostě úžasná. Měli jsme sebou do auta její oblíbené písničky a hračky a opravdu nebyl problém. Autem jezdí ráda a i tu dálku zvládla.