Jak jsme rodili

Tak mám konečně chvilku abych se dostala k popisu mého porodu. 12.8.08 jsem nastoupila do porodnice na vyvolání. Byla jsem v 41+3tt. Přijeli jsme s manželem na sedmou a do osmi čekali než mě přijali, zrovna tam přijímali maminku na porod. Na příjmu jsem dostala slušivou apartní košilku a sepisovali se papíry a natáčeli ozvy miminka. Já se svým strachem z doktorů jsem samozřejmně měla vyšší tlak, ale všichni to tam vcelku brali :-). Dostala jsem PA snad z Ruska nebo Ukrajiny každopádně cizinku s takovýmhle přízvukem, mladá dívčina, ale velmi příjemná. Doktorka na příjmu taky mladičká a příjemná vůbec tam byli všichni doktoři mladí :-). Po sepsání papírů a natočení monitoru jsem absolvovala přípravu, holení, klistýr a tak. No klistýr nic moc rozhodně jsem to nevydržela těch 15 minut co by se mělo :-). Na přípravně jsem ztrávila hodinku a mezitím se vyprazdňovala volala manžela poslali ho zatím domů s tím, že to bude trvat minimálně pět hodin než se vůbec začne něco dít. Potom jsem šla na ultrazvuk a paní doktorka udělala biometrii plodu a odhadla váhu miminka prý to nebude žádný cvalík max 3200g. Pak mě přesunuli na porodní pokoj a paní doktorka mi zavedla první tabletu v 10:15 a připojili mě na monitor. Potom se každou chvilku chodil někdo ptát jestli už se něco děje :-), no nic moc se nedělo jen mě maličko pobolívalo v podbřišku jako při menstruaci no a pochvíli se to přestěhovalo do zad což bylo mírně nepříjemné. Za hodinu a půl jsem začala potřebovat na záchod tak mě odpojili a došla jsem si na záchodě jsem zjistila takový tmavě hnědý výtok, prý zátka po tech tabletách se měla rozpustit no nic moc. Pořád mě chodili kontrolovat jestli se něco děje, asi za dvě a půl hodiny přišla doktorka s tím, že sice poslala manžela domů, ale jestli chci tak si ho samozřejmně můžu zavolat abych tam nebyla sama, což jsem udělala a v 11:00 volala manžela ten dorazil chvíli po dvanáctý snad víc nervózní jak já :-). Při kontrole ozev se paní doktorce něco nezdálo tak jsem musela zůstat na monitoru takže nic moc i když bolesti vcelku žádný, ale pořád ležet na jednom boku taky není žádná slast. Ve 13 hod mi zavedli druhou tabletu a povím vám bylo to hodně nepříjemné jak mi odcházela ta zátka tak už se tam doktorka nedostala k hrdlu jen rukou takže použili zrcadla a nějaký další nástroje. Dál mě informovala, že podle ozev se u mě už miminku moc nelíbí a budou to muset hlídat. Potom dorazila jiná PA a zase se ptá co a jak jestli už cítím kontrakce, tak říkám že nic jen mě maličko pobolívá břicho no a pak jestli cítím pohyby a mě vlastně došlo že celou tu dobu jsem mimi necítila i když to nebylo nic podivnýho doma se mi taky takhle často neozývalo. No a za chvíli jsem cítila jak ze mně něco maličko vyteklo tak to hned hlásím :-) a PA mi mrkla mezi nožky no a řeknu vám netvářila se nijak nadšeně bylo 13:20 a začala ve mně docela nevybíravě hrabat, a volala doktorku, bylo mi řečeno že je to voda, ale že je nějaká zakalená manžel pak povídal že to bylo opravdu takový ošklivě zelené s trochou krve no nic moc na pohled. No a pak ani nevím jak najednou kolem mě spousta lidí miminku už se to opravdu vůbec nelíbila a že musíme na císaře objevil se pan doktor a začal mi všechno vysvětlovat, ale moc jsem ho nevnímala jelikož se kolem mě hemžilo spoustu lidí. Jedný sestřičce sem podepisovala papíry že souhlasím s tím a tím ani nevím čím. Další mě holila, jiná napichovala infuzi no prostě síla já celá nesvá manžel taky tak, bála jsem se o miminko. Ve 13:30 mě odvezli na sál tam jsem koukala do toho světla cítila jak mě mažou celý břicho dezinfekcí mezitím se mě ptala anestezioložka co jsem jedla pila a kdy a tak. Dávala mi kyslík kvůli miminku pak do něj přidali nějakou tu anestezii a od tý doby nevím o světě. Malá Nikolka přišla na svět 13:43 s váhou 2700g a 48cm. Podle dětského doktora přišla svět úplně přesně dostala maličko dýchnout kyslíku a pak už začala sama křičet :-) apgar skóre 8 10 10 takže dobrý. Je úplně zdravá a strašně krásná a hlavně vlasatá :-) Potom co jí očistili tatínek byl u toho čekal na chodbě a pak byl celou dobu s ní dostal jí na hodinu nastarost než mě zašili a vzbudili. Celou dobu si s ním povídala tak jak to umí jen miminka prý řvala a řvala :-) Dostala trochu glukózy ze stříkačky a potom nevim jestli je to možný poprvé jsem jí viděla hned jak jsem se vzbudila snad na chodbě :-) pamatuju si červenej ukřičenej obličejíček :-) prý jí zkoušeli přikládat, ale o tom vůbec nevím. Jen vím že mi jí ukázali a dali k hlavě abych jí mohla dát pusinku. Dovezli mě na JIPku kde jsem měla být asi šest hodin hlídaná, přišel za mnou manžel tak jsem si poplakali :-) zase přivezli malou jelikož jsem jí ještě chtěla vidět a protože sem si nepamatovala že bychom jí přikládali tak jsme to tam zkusili znovu, ale bohužel bez úspěchu malá byla unavená a bylo vidět že je víc spací než papací. Takže jsem to tam pak oplakávala a bála se že mi nepůjde kojit a vůbec jsem si tam krásně poplakala když mě furt napadalo co se všechno mohlo stát, ale dobře to dopaldo a já jsem hrozně vděčná všem doktorům i sestřičkám v hradecké porodnici všichni byli moc milý a hlavně jim vděčím za zdravé a krásné miminko. Po převozu na šestinedělí jsem zase dostala malou k prsu a tentokrát proběhlo vše bez problémů sestřička mi ukázala jak na to a malá papala jako blázínek :-). Třetí den se mi potom krásně nalili prsa a od té doby bez problémů kojím za což jsem taky hodně vděčná. Malá se má čile k světu byla jsem s ní na převážení ve dvou týdnech a už měla 3200g. Z porodnice jsme ocházeli na 2700g takže je to můj šikovnej saveček :-). Sestřičkám na šestinedělí a dětským sestrám taky nemám co bych vytkla všichni se moc snažili a při tom množství maminek a miminek se nedá než je obdivovat. Tak to jsem se ale rozepsala, ovšem prostě to muselo ven. Všem co dočetli až sem díky. Ještě musím podotknout, že rodit císařským řezem neshledávám ničím extra. Ta bolest potom při každém pohybu a muset stále ležet na zádech to teda nestojí za to a divím se že to někdo podstupuje dobrovolně.