Jak často mluvíte na mimi?
Tak jsem holky tak nějak ze všeho hotová a mám pocit že jsem si moc to děťátko neužila,prostě na něj sem tam za den promluvím ale nesedím u něj a nehraju si s ním třeba půl hodiny,prostě párkrát na něj promluvím polechtám podám mu hračku usměju se na něj,včera mi babička řekla že na něj musím pořád mluvit tak mám trochu blbý svědomí a tak nějak mi přijde že mi to uteklo že jsem promarnila šanci se malému víc věnovat ale mí přátele říkají že doteď z toho stejně neměl rozum že mám na něj mluvit teď když už mu byl rok že teď je to důležité a já samozřejmě teď vydržím i pár minut si s ním hrát ale jsou vážně chvíle kdy na něj furt mluvím a on ani neotočí hlavu tak já nevím no ale asi jsem na něj doteď měla mluvit víc no je to těžké jsem na něho sama...jak to máte vy holky tento problém..?
To, že se někdy neotočí je normální - pokud si hraje a je do činnosti zabranej, tak prostě okolí nevnímá. Když je zvyklý si hrát sám, tak se prostě do té činnosti zabere...Můžeš mu prověřit, jestli jinak dobře slyší. Když není na nic soustředěný a zapískáš nějakou hračkou, jestli se za zvukem otáčí. Zkoušej to na obou stranách i za ním...
Ahojky ja na něj odmalička mluvim pořad.Dá se říct že pusu nezavřu a on to ma ted po mně,a rozumíme už když řeknu NA vem si,nebo HAMi nebo ČAchy(koupani),nebo POJD za mnou,atd atd.A už umíme ne ne ne,mamama,tatata,bababa,dedede,jejeje,gagaga,papapa.Už to umí dlouho ale je to čím dal hezčí
Hraju si s ním taky dost,davam mu hračky,na zemi s ním ležím povídam si snim,co dělame,co budeme dělat,chodime po bytě,svitime baterkou(to miluje),čtu mu knihy,ve vodě blbneme,zpívame si.
Ale nic si nevyčítej,každy to děla jinak..
http://www.dominikhudecek.estranky.cz
NIc si nevyčítej.Já sice melu pořád ale s tím hraním to taky není žádná sláva.Zpravidla mu povídám když jdeme nakupovat.A co?Třeba jen to jak má děda příšernou manželku :C]]:
_______________________________________________
http://www.prckoviste.cz/mirunka88
Nedělej si z toho hlavu, vždycky můžeš začít. Já taky občas už nevím ani co mluvit, taky melu kraviny, říkanky co si vzpomenu (a všelijak je překroutím), hodně zpívám (a malá to fakt oceňuje :s: ) i když něco doma dělám, tak jí vyprávím co (teďka umejeme nádobí, a co ten talíř, kdo ho tak umazal, bla bla) a taky na mě pořád kouká, v lehátku nebo sedátku, vaření jí hrozně zajímá, ale hlavně jsme spolu, na druhou stranu už mi připadá, že se z ní stává trochu mamánek. :)
Asi tě to neuklidním, ale vyčítám si totéž. Na dcerku mluvím a hraju si s ní, jak to jen jde, ale od rána do večera doma jen uklízím, vařím, peru, žehlím, vyvařuju....známe to. Ale snažím se to malý komentovat a taky máme zapnutou televizi, takže u nás ticho není. Ale často je mi líto, že na ní za celej den skoro nemám čas, jen u krmení.
Myslim, že je nesmysl tvrdit, že dítě do jednoho roku nepotřebuje kontakt s rodičem. Potřebuje ho, protože v tomhle období se vytvářej pevný sociální vazby, hlavně k rodině. Rozvoj řeči se taky odvíjí už od prvních měsíců. Dítě se učí pasivní řeč, nastouchá intonaci, rozeznává slova, reaguje na ně. Mluvit samo začne až později, ale pokud pomalu nebude vědět, co to ta řeč vlastně je, těžko se bude samo pokoušet mluvit.
Takže určitě mluvit, mluvit, mluvit, o čemkoli a i když zatím nereaguje (nevím, jak starý mimi máš, moje půlroční reaguje na hlas okamžitě...pokud nereaguje ani na hluk a neleká se, nech mu vyšetřit sluch) a fyzickej kontakt je pro dítě důležitej z hlediska psychickýho vývoje. Získává pocit jistoty a bezpečí. Hraní zase rozvíjí psychomotoriku a kognitivní dovednosti. Takže shrnuto - pro šikovný, chytrý, vnímavý, milující a správně se vyvíjející dítě je nutný obětovat dost času. Nehledě na to, že jednou tě bude mrzet, žes prošvihla nejkrásnější období jeho života.
Já se snažím dcerce věnovat co nejvíc, i když jsou to kromě jídla jen tak 2 hodinky denně, lepší, nežli nic, další hodinku jí věnuje starší dcera a nějakou tu chvilku i manžel, takže dohromady zase tak nestrádá. pokud to jde, zkus zapojit babičku nebo kamarádku, děťátku o prospěje a tobě taky. Přejeme vám krásný vánoce!
ahojky já na malého mluvila taky pořád a to nejsem moc upovídaná :///: ,ale prostě s ním jsem mluvila futr a ukazovala mu leporela a hračky už od 1 měsíce co začal všechno tak vnímat,no když mi kamarádka řekla ,že na malou třeba 3h.nepromluví tak jsem to nechápala,nevím jestli je to tím nebo né ale malej začal hrozně brzo mluvit už v 16 měsících a doteď jsou mu 4 roky pusu nezavře a mluví a mluví :s: :s: :a:
Malá má 5 měsíců a hraju si s ní s přestávkama celkem to udělá asi 2 hodiny denně , jinak mám ještě 3,5 letou holku takže na ní pořád někdo mluví, malá strašně ráda tu starší pozoruje z postýlky jak si hraje ona pusu nezavře a občas během hry doběhne k postýlce a mluví na ní. Nebo uklízím a zpívám , žehlím a ona leží na zemi a pozoruje mně jí to stačí když mně vidí. A každý večer před spaním máme takovou chvilku říkanek a snažím se ještě číst pohádky.
NO melo by se na prcky mluvit a mluvit ja si prijdu jak blazen nekdy!Ale ono desne zalezi,jak se chovame k ditety ty prvni dva roky (poak se nam to vrati)mozna nerozumi,ale v nima matcin hlasa okoli uz od narozeni.Je hezke se usmat a tak,ale musis na nej vice mluvit i hrat :-) ale nic si nepromarnila to se stane...mas na to porad cas,je nse ji orpavdu hodne venuj je to potreba.NAsi je uz 17mesicu a ja na ni mluvim jak na blbecka hihi. (HElneka sedi a sedi v zidlicce a papaco papa masicko.Tady je kravicka a jak dela kravicka BU.Tohle je cervene bla bla bla) uz od narozeni a ono se to opravdy vyplati!Muj braska umel v 9mesici veci vedel jak dela krava a tak,ale on je dost inteligentni a chodi do skolypro velice nadane deti..je to albin a opravud nadany,takze on umel pocitat paradne ve 3 letech,ale druhy braska uz umel ve 2 letech take spoustu veci a to proto,ze mama se jim silene venovala!JE to orpavdu velice dulezite pro ne :-) ja to delam tak,ael zatim nemluvime..ale to proti ze ja sem Ceska a muj Anglican,ale verim,ze bude umet jak CZ tak AJ :_) ale nic si nepromarnila!POrad mas casu dosti
Tak já se snažím na malou mluvit stále, jsou jí 4 měsíce a bydlíme samy, takže musím mluvit aby byla zvyklá když jsme samy doma pořád a nezvykla si jen na ticho. A hlavně si s ní hraju pořád ted, dřív sem si s ní tolik nehrála protože z toho ještě neměla moc rozum ale ted je s ní už sranda a dycky když je vzhůru tak se snažím bejt u ní a zabavovat jí tak dlouho, dokud zase neusne, ale občas teda nee, to když musím něco doma udělat, tak se zabaví sama... :a:





















