(Hyper)Aktivní dítě - prosím o radu zkušené maminky

30.06.2011

Milé maminky, prosím o radu vás zkušené. Mému synovi je skoro 23M. Je šikovný, nemluví, ale domluvíme se. Problém je v tom, že je neskutečně aktivní, nechci psát hyperaktivní, protože toho se děsím. Jde o to, že jsem to donedávna zvládala, ale momentálně tomu naprosto propadávám a získávám pocit beznaděje. Ať jdeme kamkoliv musí na vše sáhnout, vše vzít do ruky, kvůli všemu se vrátit - absolutně neslyší na moje povely (jen když jede auto, tak poslechne), ignoruje mě - má svůj svět a okolí ho nezajímá. Nejsem zastáncem fyzických trestů, ničí mě to, ale když jsem fakt vytočená dostane na zadek - jenže to se roztočí kolotoč neskutečného vzteku, plácnutí s sebou na zem, kopání kolem sebe - divadlo pro všechny. Byli jsme teď týden v Bulharsku u moře, co tam předváděl, jen tak na nás nezapomenou. Kdybych viděla takto cizí dítě, asi bych si bez váhání řekla, že je to nevychovaný parchant. Zkoušela jsem to po dobrém i po zlém, bez výsledku. Moje mamka má tři děti (byla tam s námi) a sama mi řekla, že neví jak na něj a na ní jsem se spoléhala, že v nejhorším poslechne ji. Vůbec nemůžeme mezi lidi, je jak šídlo, jak vypuštěná střela. Bojím se co bude ve školce, co bude ve škole. Zda-li je to věkem nebo snad nějaká porucha??? Prosím o zkušenosti, zda to někdy skončí...já pořád doufám, že až bude mluvit, že se domluvíme, ale přestávám tomu věřit. Moc děkuji za odpovědi.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj,musíš hlavně vydržet a to za každou cenu,vím co řikám,prošly jsme si s dcerou to samý doslova. Teď jí jsou skoro 4 roky,chodí do školky a je z ní úplně jiný človíče,je hodnější i když stále aktivní,ani chvíli neposedí,ale je moc rozumná a už nědělá takové scény jako kdysi..normálě chodít s ní do obchodu na nákupy byla ostuda.

Řekla bych že je to období vzdoru. To přejde, hlavně klidné nervy. Jak vidím, co vyvádí můj maličký, a to je mu teprve rok, tak se děsím co bude, až přijde ten váš věk. Sestřenka má holku a měla u ni to samý. Začalo to ve 21 měsících a skončilo asi v 26 měsících. A její brácha má stejně starou holku a NIC :-) Kliďas :-)

Tak jdu číst příspěvky.Protože já jsem na tom uuuplně stejně!A kolikrát už nevím co mám dělat.Když někde jsme,třeba v obchdě lidi na mě koukají jak na nevím co.A to je něco..už to taky totálně nezvláádám!! Náš malí má 25měsícu.A toto trvá snad už pul roku...

Úplně přesně popisuješ moje dítě. Dneska za 10ti minutový nákup v obchodě kde nemají vozíky mi normálně tekly čůrky potu po zádech. Musela jsem ho sevřít mezi kolena, abych mohla nandat zeleninu do pytlíků a zaplatit, jinak by rozebral celý obchod. A přitom se TAK MOC snažím, vysvětlujeme a povídáme POŘÁD, až mě večer z toho bolí v krku. Taky už mě napadla ta hyperaktivita, ale zase u některé činnosti vydrží docela dlouho (většinou u těch zakázaných). Jo a taky když mi už rupnou nervy, tak dostane na prdel, ale pak je mi to líto. Třeba dnes se tak vztekal, když jsem ho táhla pryč z komory(čitící prostředky, tatínkova motorovka, pumpička....), že mi málem vykopl zuby a tak hrozně mě kousnul do prsa, že mě rozbrečel. Dostal na prdel, a za chvilku už dělal obvyklé kraviny a kousal mě zas. Tak nevím, někdy mám chuť odejít do lesa a už se nikdy nevrátit.

In reply to by uz

ahojky maminky bože jak já to mám ted podobné hyperaktivní je ale jasně že ne potvzená ale on co vymýšlí neposlouchá me jsme ted na něj sama. tatínek byl k ničemu ten mu nic nevysvětlil jen by ho snad bil..mám nerva z něhp malej je akční spát jde jak se mu chhce režim nerežim byl lepší ted se hodně změnila zhoršil jsou mu 2,5 roku!. venku se sním moc nedomluvím jak kdy.. a v obchodě?? KATASTROFA BEHÁ OD REGÁLU A TAKY VĚŠECHNO BERE, JÁ DOMA NA NĚJ ŘVU A AKORÁT TO JE DOKOLA TO SAMÉ.. NEPOSLECHNE A dělá blbosti.. ted sjme nemocní jinak chodím pořád s ním ven aby se vybyli. aje to lepší sám si nehrahjje neumí to nevydrží asi u ničeho. bud musím s ním nebo jde on za mnou a nehchce si hrát.. spíš jde o to že s ním třeba ubvařit uklid no děs. všehno vylejvá i pře upozornění, než se umyju tk on v kuchyni všechno co nejdřív rozlije.. já pak pěním.. někdy jsou to blbosti. ale někdy mě tak vytočí!!! taky nevím co sním.. jinak jsem an něj sama a to má taky vliv.. v září jde do školky. tak uvidíme co bude a jý to bude je mit o ,íto chyba je i na mý straně.. prožívá chudák všechno se mnou!! pa pevné nervy

In reply to by uz

Miluju tuhle diskuzi!!! Já mám okolo sebe samé klidnější děti a ten náš pošuk mezi nimi opravdu vyniká. Ráda čtu, že nejsme sami, některé situace jsou navlas stejné. Takže přeji nám všem pevné nervy. Jo a když se mě někdo zeptá, kdy bude sourozenec, tak mám chuť se rozplakat, nebo tázajího kopnout do ksichtu, protože absolvovat toto dobrovolně podruhé, to by mi muselo definitivně hrábnout.

In reply to by uz

třeba bude druhé klidnější, my máme taky (hyper)aktivní dítko už jsou mu sice 4, ale i tak je to někdy mazec, a druhé - dcerka zdá se být zatím klidnější - 18. měs. někdy ssice je to taky blázinec, řve, tamto chce, tamto ne, ale syn byl teda rozhodně horší, tak snad se nezhorší :00: :|€|:

In reply to by uz

Ahoj. Hele, ja mam prvniho syna (3,5 roku) a ten je fakt strasnej. Je divokej a nezvladatelnej. Na verejnosti dela neskutecny veci, doma je taky na zabiti. Jeho posledni hit je, ze nam rika, ze jsme fuj a hnusny. To mi tuhle rek na autobusovy zastavce, vedle nas stal nejakej deda a jenom valil oci, co si to dovoluje. Pritom jsme na nej fakt prisny, ale ma z nas prcu. Je to hruza a zda se mi,ze je to cim dal horsi. Od zari jde do skolky, tak jsem zvedava, jestli se tam trochu spravi nebo jestli to bude jeste horsi, i kdyz to si snad ani neumim predstavit.
No a mame jeste rok a ctvrt starou holcicku a ta je jeho pravej opak. Je klidna, vydrzi si presejpat pul hodiny pisek na piskovisti nebo doma stavi kostky, kdyz ji reknu at neco nedela, tak to fakt nedela. To Kuba v tomhle veku lital jako torpedo, nereagoval na zakazy, byli jsme mu putna. Tak se neboj a klidne jdi do druhyho. Treba taky dostanes druhy dite za odmenu, ze je prvni takovej podes. U nas to tak je. A doufam, ze i Kuba se casem srovna.

In reply to by uz

No dve takovy deti by byly na masli, to souhlasim.My jsme ale dve deti chteli a taky jsme chteli, aby k sobe mely vekove blizko, takze je mame od sebe dva roky a ctyri mesice. Samozrejme ze je to nekdy krusny, ale na druhou stranu Aja Kubu v necem i zklidnila. Ma ji rad, sice ji obcas macka ruce nebo dela jiny veci, ale taky ji hladi, pusinkuje, dava ji susenky. Uz jsou z nich i partaci. Kuba stavi z lega a Aja mu podava kostky. Takze ja jsem rada, ze dve deti mame, i kdyz je Kuba takovej,jakej je.
Jo a perlicka z dnesniho nakupu. Kuba vyhazel na zem asi dvacet fidorek z regalu a Aja se tomu smala jako blazen a tleskala mu. Pak jsme sli domu s revem, protoze Kuba mel slibenou cukrarnu, kdyz bude v krame hodnej, coz nebyl, takze cukrarna padla. Jo, rozhodne se s nima doma nenudim.

Ty píšeš o mým dráčkovi viď ??? Byl úplně to samé a je pořád jen je to trochu lepší od té doby co mluví a dá se mu něco vysvětlit, ale když si postaví hlavu tak ho prostě nechám vyvztekat nemá cenu ho bít to bych ho musela umlátit. Zabralo u nás počítání do tří poté mu ukážu vařečku a on už běží. Ale jít s ním do města to je očistec.

Má dcera, byla od malička poděs, v noci nespala, ani přes den, v kuse max půl hodiny užila jsem si:-( od půl roku nespala přes den vůbec, do 4 let noční děsy, šíleně křičela ze spaní tak 4x za noc, přes den bylo nejhorší ji nějak zabavit, v naší rodině tohle nikdo neznal, nikdo nechápal. Ve školce neposlouchala, měla svůj svět, vše ji muselo být řečeno 20x pořád si na ní stěžovali:-( a teď je to zlatíčko bude jí 15 a včera donesla na vysvědčení vyznamenání a já si vždy řeknu, že si to prostě vybrala v dětství:-))

ahoj, já jsem tohle měla u Ondry od 18měsíců. Věkem se to bude srovnávat. Nyní bude Ondrovi 5 let a je o 80%lepší než byl dříve :-). I nyní to sním mám dost těžké, ale tím, že je větší a rozumnější spoustu věcí dokáže pochopit. Dost mu pomohla školka. Chodí do ní od 3 let a tam se dost zklidnil. Za rok jde do školy a mát trošku strach taky. Neposedí, nedokáže se dlouho soustředit. Musí dělat 100věcí najednou :00: . Fyzické tresty u nás taky nezabíraly. Dalo by se říct že to spíš bylo horší. Takže obrnit se nervama...

In reply to by JaMiOn

Děkuji za odpověď. Přiznám se, že tě obdivuji, že jsi šla do druhého dítěte. Já si to neumím představit, možná jsem sobec (mimo jiné hrajou i důvody zdravotní). Já se taky trochu spoléhám na školku, platí na něj cizí lidi - těch se zalekne:) Ale paní učitelka bude časem okoukaná, tak snad ho to zklidní i tak. Už jsem přemýšlela, že bych ho dávala pomalu mezi děti od dvou let, ale ještě uvidím. Na děti není zlý, miluje děti i lidi, staré mladé to je jedno, jen je dost akční. Při jídle musíme mít hračku nebo knížku, nočník je pro něho ztráta času atd.

In reply to by AnetkaBeruska

taky mám dětičky od sebe 3 roky. Dřív jsem si to nedovedla představit. TO by byla naprostá šílenost. I tak bylo druhé těhotenství dost náročné a plné stresu a nervů. Od 2,5 let se začal zlepšovat a zlepšuje se stále. Ve školce si snim poradí-to se neboj :-). Pro Ondru naštěstí nočník stráta času nebyla. Ondrovi dost vadili plenky. Takže od 2 let byl komplet bez plenek. Samozřejmě musel mít kolem sebe skoro všechny hračky :-). Strátou času byl pro něj spánek. Ať přes den nebo přes noc :-(. U jídla dělal pomalu stojky na hlavě a hračky byli samozřejmostí :s: . No jsem ráda že toto období máme za sebou

In reply to by JaMiOn

Tak to u nás stojky na hlavě při jídle nejsou nic neobvyklého. Doma ho tedy posazuji stále do židličky a kšíruju, takže tam to jaksi nejde, ale jakmile není židlička tak s plnou pusou se staví na hlavu. Jinak jsem ráda, že nejsem s tímto problémem sama...přišla jsem se sem jaksi uklidnit :-). Malej mi od 3/4 roku spí hodinu přes den a teď 2 měsíce usne přes poledne tak max. 2x-3x v týdnu a to pouze v kočárku a na 3/4 hodiny...doma lítá celý den sem a tam....už pomalu ani neumí chodit, jen běhá do všeho vráží, vše zhazuje, rozsypavá, přemísťuje...prostě dělá neskutečnej bordel. Když už jsem doma s nervama v kýblu, tak vyrážíme ven....poue smotorkou aby se utahal....ujde 2-3 km bez problémů (je mu 22 měsíců)kdy má sedět ječí, že ho to nebaví....nočník tedy přestal sabotovat a něm vydrží sedět i 20 min. Chodíme na cvičení s dětmi, snažím ho vždy utahat, ale i večerní usínání mu trvá hodinu až hodinu a půl...fakt na palici. No neumím si k němu představit jště jedno dítě...bych si šla asi hodt :-D

to jsem udělala synovi(1,5let) od sestry,je taky šíleně hyperaktivní absolutně neposlouchá,chová se jak.... mamka moje měla taky 3 děti a nikdy tak zlý dítě neviděla,sestra s ním odmítá jít k lékaři ale není možný aby byl normální,a ještě k tomu nehorázně slintá extrémně to jste ještě nikdo neviděli obleče se a do 30minut má úplně mokrý celý předek a to nemluvím když chodí nahý to mu teče až na nohách ale je to hrůza takové dítě občas když jí ho hlídám tak s porovnání s mou dcerou 2roky tak to je smrad na N tou a nechcu jí ho hlídat neboď ho neustále musím okřikovat a dávat mu na zadek ale to platí trošku když dostane vařečkou jinak nepomáhá nic,sestra si s ním taky neví rady občas jí ujede ruka a dá mu tak nehorázně po hubě na to jak je malej ale nedivím se jí to je peklo,když má dcera zlobí tak si říkám že je to zlatí dítě oproti němu o ní ani nevím sama si vyhraje uklidí atd. je to moje zlatíčko šikovný:-)A to je taky jedna věc když Alex zlobí tak občas bych ho přetáhla jak hada když povalí mou holčičku posledně jí skřípnmul prst ve dveřích a shodil na zem a odřel jí hlavu o kamínky....je to opravdu grázl a myslím že by to měla sestra řešit

In reply to by rebelkaterka

tak ted bych ti přála aby jsi druhé dítko měla stejné jako tvoje setra a taky by sis užila ... nebo spíš to dítko by bylo asi chudák ... máme syna něco podobného jak se maminka dotazovala co s ním, možná je i stejný jako tvůj synovec, ale řeknu ti, že bití u nás nezabírá ... taky jsem z něj často nešťastná, říkám si, že skončím snad v blázinci, ale z toho je to s ním v pohodě, pokecáme, pohrajem si, vyblbnem se - jsou mu 4roky, ale určitě si o něm nemyslím, že je to parchant a spratek, je to prostě neposlušné dítě, které z toho časem vyroste, jen to chce hodně silné nervy, občas samo dostat na zadek neškodí, ale nic se nemá přehánět, spíš to chce nějak zaměstnávat, něco pro něj vymýšlet, aby nevymýšlel blbiny ...tvoje setra ho má jistě moc ráda a určo by ji mrzelo, kdyby si tu přečetla co jsi napsala, dítě si bohužel nevybíráš, musíš brát takové jaké je a s tím se poprat, bohužel, taky bych raději hodného andílka ... ale hlavně že je zdravý

In reply to by rebelkaterka

já fakt žasnu :jawdrop: nedovedu si představit,že by mi segra mlátila malýho :00: na tož ještě nazývala parchantem :jawdrop: a že slintá tak přeci za to nemuže :€\€: tam je určitě jiná příčina kterou by měla tvá sestra řešit s doktorama.zlobivost zněj nevymlátíte akorát spíš mu to pak bude vše uplně jedno a chování bude ještě horší :? každé dítko je jiné jendo klidnější druhé živější ;) kluci jsou většinou zlobivější než holky.Já tedy nevím ,ale jaký koliv tvuj koment čtu tak stojí za to :jawdrop: :00:

In reply to by rebelkaterka

takhle mluvit o malém???že slintá vám vadí???bacat ho vařečkou???ježiši to je děs..chudák dítě... :-/ moje malá je taky neposlušná a zlobivá až až ale že byhc ji za to bila vařehou nebo po hlavě??? nejsem magor... :jawdrop: a ještě ho nazývat takovejma výrazama, holka vzpamatuj se je to jen malej zlobivej kluk ale žádnej parchant ani grázl!!!parchanti a grázlové jsou pubertáci co kradou, bijou, lžou a já nevím co ještě, ale ne 1,5 roční dítě které zlobí bože!!!! :€\€:

In reply to by luciekres

takovej dacan!nemyslím to ve zlém,ale opravdu bych takové dítě nechtěla je to den od dne horší s ním,dneska s ním byli u dr. na pohotovosti nejspíš má 6 nemoc dr. napsal do zprávy NELZE HO VYŠETŘIT NEJDE ZKLIDNIT to mluví za vše plně toho doktora chápu:-D

In reply to by rebelkaterka

Já si myslím svý že je to totální parchántek!Možná to je vliv toho že sestra celé těhotenství kouřila,ale kdo to neví jak se to děcko chová tak prostě nedokáže pochopit to jak jsem to napsala,nechtěla bych takové dítě je to opravdu příšerné na psychiku!

In reply to by rebelkaterka

No vidíš, zkus se na to podívat očima tvé sestry, poradit se třeba s doktorkou ty, trochu jí v tom pomoct, je vidět, že se v tom sama potácí, jednou ti třeba za tvou pomoc poděkuje. Třeba se za to strašně stydí a proto to nechce s doktory řešit. Co ho třeba překvapit tím, že ho vezmeš do náruče, obejmeš a řekneš, že ho máš ráda? Některé děti zlobí už jen ze setrvačnosti, protože neznají nic jiného, než negativní přístup. Tak co by se snažily chovat se jinak. A promiň, jestli to píšu blbě, ale ohledně tvého synovečka jsem v Tvých příspěvcích nenašla jediné slovo do plusu. To opravdu nemá v sobě nic pozitivního? A ještě jedna věc, moc Ti přeju, abys jednou takhle nemusela mluvit o svém vlastním (třeba někdy budoucím) dítěti. Přece jen je to tvůj synoveček a geny nepřepereš :s:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ona se o něj stará ale je vidět že je ráda když ho někam praskne když to tak napíšu je opravdu nezvladatelnej,já takové dítě mít tak jdu už k lékaři,a to se divím když sestra je zdravotní sestra!Říct si k tomu nic nenechá ale ať mi ho sem hlavně neháže je to dost únavné

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Ale na to aby tolik nezlobil,ale když to tak čtu velice bych Vám přála takového smrada zlého,nejsem proti němu vysazená ale občas si říkám že to není ani možné takové zlé dítě sice je dost mlácenej ale on to potřebuje aby z něj nevyrostl rozmazlenej parchant!!!njn to jsou ty maminky co své dítě neplácnou pak jsou z toho ve školách takový smradi co ukazují neustále v TV.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Jsem z toho také rozlaďena! Je to rok starý příspěvek...bůh ví, jak chlapeček dopadl :r:

In reply to by rebelkaterka

to dítě neni zlé. Jen k němu máte špatný přístup. To že slintá-zato nemůže. Je chyba že jeho matka toto neřeší. Pokud k němu máte negativní postoj, tak dítě jiné nebude. Jinak to, že tvé dcerce přivírá ruce do dveří. Proč je tam dává? kdyby je tam nedávala, tak je nepřivře. Nedávala bych vše za vinu jemu. Kord když je to takovej prcek. Ty svou dceru vidíš jako hodné dítě a jeho máš zaškatulkovanýho jako grázla. Je to špatné. Moc špatné

In reply to by JaMiOn

Přesně tak... Takhle hnusný příspěvek už jsem dlouho nečetla. A souhlasím, Tvá geniální ndceruška strká prstíčky do dveří, kde jí to nějaký grázl přivře. Tvá dceruška je hodňoučká, úžasná, za vše může jen její bratránek, že?
Dopytle a drbat ho za to, že slintá? To už je s prominutím demence, jako by to mohl ovlivnit :( Sestra s ním už dávno měla být na vyšetření, ale toto :(
Ani se tomu klukovi nedivím, jestli zlobí :( A rozhodně bych tedy nechtěla být na jeho místě ve vaší rodině :(

ahojky, já so tohle prožila před 10 lety, zoufalství, kdo nepoznal nepochopí. My pak teda skončili na psychologii a ve speciální školce s diagnozou hyperaktivity a poruch pozornosti. A rady? Důslednost, řád, pořád dítě zabavovat. Hráli jsme pexeso, malovali, prostě pořád nějakou aktivitu, když se začne vztekat, odklidit ho z veřejného místa a pokud možno si ho nevšímat, ne vždy to jde, to uznávám, ale nikdy nepolevit, tzn. když se vzteká, že chce v krámě něco koupit a ty řekneš jednou, že ne, trvej na tom, i kdyby pak měl ten krám zbourat. Lidi tě odsouděj, at uděláš cokoli, bud budeš moc přísná a chudák dítě, nebo mírná a dítě je pro ně rozmazlený fracek. Bylo to psycho (moc tě neuklidnuju co), všichni seděli na písku a my běhali po sídlišti a všude. Syn se mi hodně uklidnil v té speciální školce, měli tam nejvíc 10 dětí ve třídě, učitelky se jim maximálně věnovaly, do školy už nastoupil jako normální, jen trochu živější, kluk. ted teda začínající puberta a mám pocit, že určité geny se znova objevují a prosazují :s: . Chce to velkou pomoc od manžela a rodiny. To já jsem bohužel neměla. Ted mám manžela jiného, v novém dítku znovu poznávám rysy hyperaktivity, lítá všude, ani najíst se nemá čas, ale manžel je zlatej, takže doufám, že to zvládneme a ve zdraví přežijeme.
Při nejhorším můžete pak zkusit psycholožku. Nám to celkem pomohlo. Pomůže ti v tom, jak máš reagovat na různé situace. Nám teda chtěla předepsat nějaké uklidnující léky, ale ty jsem odmítla. Držím palečky

In reply to by aisha

Ahojky,
můžu se zeptat, v kolika letech vám stanovili tu poruchu pozornosti? Našemu Kubovi je 25 měsíců a před měsícem jsme kvůli záchvatu vzteku byli u dětské psychiatričky a tam nám napsala do papíru, že špatně mluví a má poruchu pozornosti. Máme se přijít ukázat před Vánoci, než budou zápisy do školky, aby nám napsala popřípadě doporučení také do speciální třídy.

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

:s: jo jo, boj se boj. Dělám si srandu, v pubertě zase budeš řešit jiné věci. Syn chodí na atletiku, kde se krásně vyřádí, na turisták (to je zase relax pro mě, když s nimi jede na výlet :metal: .Pak vyniká dost v matematice, tam je zajímavé, že pozornost vždy udrží

In reply to by aisha

Přiznám se, že už teď počítám s tím, že sport nám toto urovná - aktivní děti by se neměli držet doma, ale pořádně zabavit, především sportem, kde se dá vybít hyperaktivita. Poznala jsem jednu paní, měla hyperaktivního kluka - jejímu manželovi to moc vadilo, kluk musel u jídla alespoň pokopávat nohama, jinak se nenajedl - ale táta zařval, kluk musel přesta - no a dostal z toho tik do oka...prostě se to přeneslo jinam...odeznělo to, až když povyrostl a mohl svou aktivitu projevovat jinde...

Ahoj, tak takhle to bylo i u nás od té doby, co se postavil na nohy a náš synek prakticky nechodil, on jen běhal, aby to všechno stihnul ;-) ...a přestává to pomalu až ted, malému je 2,5 roku a už mě tak ze 60%poslechne..ale svůj svět má pořád, mám občas pocit, že i kdyby padaly bomby, tak je slyšet nebude. Ale lepší se to, za poslední půlrok udělal obrovský skok v pozornosti, takže věř, že se to bude lepšit, i když ta aktivita je pořád stejná. U nás se toho ani moc nenaspí, pořád je v pohybu..dopoledne musíme tak na 1,5 hod na kolo...chce to hodně pohybu a zkoušet koncentraci, na procházce zastavit, prohlédnout si např.lístek na pár sekund, doma si po vzájemném honění sednout a na chvilku otevřít knížku..vychytat, co ho baví, aby se soustředil i na tvůj svět, který mu předkládáš. hlavně se nenervuj :)

pripada mi, ze mluvis o mym synovi (19m)!!! Do toho vseho se 14 nazpet pridala novinka - v zachvatu te zlosti dost surove hazet vsim, co je po ruce, a nejlip po tom, kdo mu tak desne "ublizil". Dnes po me hodil (mimo jineho) odrazecku a trefil se. Me neposlechne ani na to, kdyz jede auto. Proste utika za svym, na volani se ani neotoci, ani nezastavi, kdyz ho dobehnu a chytim za ruku, lehne na zem, zacne kopat, jecet a pak se ze rvani zakaslavat, az to vypada, ze se z toho i pozvraci. Nikde ho nemuzu pustit z kocarku, okamzite utece, vsecko kolem osmatlava, veci ze zeme ji, co jde rozbit, rozbije, a jak ho chytnu, jsme tam, kde vzdycky - rev, kopani, vztek, hazeni veci... jak pises, ani moje mama nestiha a nevi, jak na nej, stejne tak kamaradka - zaslouzila matka 3 deti - rekla, ze tohle by teda nedala. Sily mi dochazeji.

Ver mi, ze to prejde. Mela jsem naprosto totez, ne, ze by ted byl klidas (ma 3r), ale ty sceny uz nedela a je rozumnejsi. Na jednu stranu jsem to mela lepsi, protoze pres den chodil do jesli, ale pak to byl des, protoze jsem mela druhe dite, kdyz mu bylo 27 mesicu :00: Jinak na meho nefungovalo nic - ani zakazy, ani fyzicke tresty, ani nevsimani si...

In reply to by Principessa

Momentálně mám takový pocit bezmoci, že bych ho do jeslí dala taky, ale obávám se, že by mi ho rychle vrátili:) Vím, že žiješ v zahraničí, četla jsem pár tvých příspěvků, takže u vás to asi funguje jinak - přeci jen dříve byli jesle normální věc, dneska už jsou málokde nebo soukromé. Já mám RD na 3 roky - to jsem ještě nevěděla, že budu přežívat, těšila jsem se, jak si to budu užívat :one: Na mého nefunguje taky nic, já mu dám na prdel a on se tomu směje - co k tomu dodat. Já díky tomu jaký je, nechci druhé mimi - nezvládla bych to.

In reply to by AnetkaBeruska

Ja ten pocit bezmoci moc dobre znam, puvodne jsme byli domluveni s manzelem, ze syn pujde do jesli v roce a pul, nakonec sel v 15 mesicich, ja uz jsem nevedela, co s nim. Jinak jak jsem ho chodila prvni dny vyzvedavat, tak jsem se vzdycky ustarane ptala, jestli bobis plakal, 10. den mi ucitelka u brany hlasi, ze se popral... Ja jsem se tak stydela :s: :s: :s: No nic, vcera si absolvoval posledni den, ted nas cekaji prazdniny a v zari nastupuje do materske skolky. Ale minuly tyden treba chtel na houpaciho konika, kdyz se na nem houpala nejaka jina holcicka, tak ji proste pokousal :00: No, ucitelka ho dala na hanbu na cele odpoledne!!!

Ahojky muj malej je akční od začátku :///: a řeknu ti že tet už to fakt neřeším má 26měs a tedy nejvíc mě štve že venku absolutně ignoruje všude běhá jak plašan a do silnice věčně lítá,neposlechne,bez kočáru bych se sním fakt nikam nedostala :€\€:kdyžjdem jen na motorku tak musím mít oči i vzadu věčně zní vystupuje a mete jinam :€\€: jsme zvědavá jetsli se do příštího roka naučí chodit klidně a normálně,jinak si to tedy nedovedu představit co na to budou říkat ve školce :? od prvního tohle neznám :€\€: ale my si tedy s Adámkem užili dost už od začátku běhání proti zdi,skákání ode všad z patrovky atd :00:pořád nějaké urazy :€\€: a nedá si pokoj a nedá tet mužu říct že se o hodně zlepšil a myslím,že stoho pak vyroste....jinak dostává na zadek taky jinak by to ani nešlo občas se taky umí užasně vztekat,ale já ses ním tedy nepářu,bud ho zavřu do pokoje a on si to hned rozmyslí a nebo ho ignoruji,venku tedy naštěssí krom kopání a ječení nějak velké scény nedělá a po chvilce se zklidní.ale tet mi tedy začal dělat že mi na vše odmlouvá,když mu domlouvám nebo hubuju :€z€:řeknu ti že na návštěvy nerada chodím věčně vše bere vytahuje...tet jsme byli u kamarádky během vteřinky vylil pití po celém pokoji,ještě se vtom z její holčičkou váleli :€z€: a věčně někde rabuje,ještě že to je známá,která ví jakej je malej,ale u cizích bych se hanbou propadla :00: Tak,že stebou soucítím řekla byhc že mám doma to samé,ale v bleděmodrém :c: snad stoho vyrostou jinak zešedivím :c:

In reply to by Mag28

Koukám, že to máme stejné...doufám, že se nezlobíš, že mě to uklidňuje - pořád mám pocit, že jsme jedni z mála, protože já tohle v okolí opravdu nevídám a nebo u menších dětí - ale myslím, že u nás je zásadní ta vzteklost, on dokáže být úplně nepříčetný..a s návštěvami? Kolikrát mám strach, že už nás nepozvou znovu..jak píšeš ty..chodím jen ke kamarádkám, které už předem mají uklizené "křehké nádobí":))) - prostě s námi počítají:) Mám ještě jednu kamarádku, která má "hodnějšího klučinu" a když pak odcházíme a její klučík začne po Štefim ty jeho výjevy, tak na ní vidím, že z toho moc nadšená není. Ale můj malý se bohužel taky naučil nepěkné věci právě na písku...

In reply to by AnetkaBeruska

nezlobím se :) :c: já jsem zatím u nás také nikoho nepotkala ze stejnou povahou jako je Adámek :///: kamarádky mají holčičky všechny klidné sice uplakané,ale klidné né tak šílené :?my už jsme s tak nějak zvykli,že je takovej :c: u nás naštěstí ta vzteklost není zas tak strašná,ale je prostě divokej,vzteklej byl první syn kolikrát jsem z písku chodila z brekem co on vyváděl :€z€: pak jsem razantně přestala sním chodit mezi děti jen za barák....když byl zlej a pomohlo to,nastoupil do školky a uplě vyměněnej byl strašně hodnej :one: ..Adámek doma je zlatej když je sám,dokáže hezky koukat na pohádku nebo si hrát a i venku v kočáru je klidnej když má buchtu :///: když je se starším synem tak to je od rána na palici snima :s: Hlavně tedy malej... pořád ho provokuje a nenechá na pokoji,tak to většinou skončí kalamitou.Občas snima na chocholouška :c: naštětsí poznávám,že díky tomu že má Adámek sourozence tak nezažívám v kolektivu scény že nic nechce pujčit a na děti zlej není ;) jen je prostě větroplach :) a jiak díky jeho povaze nám malýho nikdo hlídat nehcce mám mladou mamku a ta ho prý bude hlídat až stoho lumpačení vyroste :s: tak,že až bude samostatný a bude chodit do školy :00: :s:

Anetko, klíííd... tomu se říká období vzdoru :D
dítě se hledá a je potřeba mu udělat mantinely, ve kterých se bude cítit jistě a v bezpečí... přílišná volnost totiž děti děsí a jsou ještě zběsilejší!
- pomáhá nastavit pravidelný režim (v 7 budíček, oblékonout se, půl 8 snídaně, čištění zoubků, půl 9 Kouzelná školka, jít ven, v půl 12 domů, oběd, spánek, ven, půl 6 domů, večeře, koupání, pohádky, spánek) a přesně dodržovat stanovené časy a postupy... chodit na stále stejná místa, dělat stále stejné věci... dítě to uklidní... z režimu z počátku vůbec nevybočovat...
- dále je dobré nechat dítě spolurozhodovat (chceš jahodový nebo čokoládový jogurt? chceš modré nebo červené tričko?)
- a pevně trvat na splnění požadavků!!! i za cenu trestu (ne tělesného - nebude pohádka - dodržet, zavřu tě do pokoje...atp.)

In reply to by Kytiii

Kytiii, děkuji za odpověď. Máš pravdu, bez režimu bychom nemohli fungovat - ten máme nastavený a snažím se ho dodržovat i když jsme mimo domov, tedy i v Bulharsku jsem se snažila, ale bylo tam tolik nových věcí, že to asi nestrávil emotivně. Takže v tomhle jsme "fungující" - chodíme na stejná místa, i se snažím dodržovat to "za sebou", dopolko písek, odpolko motorka - v tomhle se konečně naučil, že když jdeme domů, tak už nejsou scény na schodech a nechodí jiným směrem než jsou naše dveře :€m: Ale je to úmorný, furt stejně - hlavně pro mě:(
Se spolurozhodováním se snažím taky, dávám vybírat, on zatím jen kroutí hlavou ano-ne, ale už taky dokáže být "pan důležitý", když se mu něco povede a to pak seká latinu a dělá mu dobře, že ho chválím:)
Ale ta důslednost mě ničí - na konci dne jsem tak znavená, že už polevuji a kolikrát už je mi jedno "co zase vyvádí"...mám pocit, že každá věta začíná na NE a přestává mě to bavit, "stokrát nic, umořilo osla" - asi tak:(

ahoj tak to máme stejné případy doma :-D malé je 22měsíců a je to jak říká babička živé stříbro!!!ona je šílená, i kamarádky a známí kolikrát říkali že je mazec co předvádí, hlavně venku teda...to samé co tvoje dítko no...taky na všechno musí sahat, musí se furt vracet, za ruku ani náhodou, neposlouchá a když na ní řvu at stojí ještě se tomu směje a utíká dál (2x mi už vletěla do cesty, naštestí nebyla frekventovaná ale auto muselo brzdit, takže za to pořádně dostala na zadek -jenže ani to ji nic neříká, vteřinu si zabéčí a je zas v klidu...jinak nevím co na n, možná by na ní platil chlap, možná by měla z chlapa větší respekt, protože jsme samy dvě...

In reply to by luciekres

Moje babička je z něho taky hotová:) Já pořád slyším, že my dneska vychováváme jinak, že se dětem moc věnujeme a oni jsou pak rozmazlený...tak nevím jak ho rozmazluju, když za ním pořád lítám se slovy NE! U nás když zařve přítel, tak jeho se bojí, ale mě nee...A kdo je s ním celý den? Já:( U nás naštěstí funguje "pozor auto", ale taky jsme to teda pilovali nějakou dobu...

Mam to taky v kocarku je jako milius pak ho vytahnu ven a uz ho nedostanu zpatky chci jit na hriste a on utece na parkoviste protote proste auta nezajima ho pisek proste nic jen si chodi za svym hlavne za tema autama on je uplne paralizovany kdyz si muze sahnout na auto. Vidim jak si deti hraji na piskovisti a nejdu tam protoze to nema smysl.....

In reply to by Penny

U nás v kočárku nevydrží, jak jsme venku, už se souká ven, tak musím jet buď rychle nebo strčit lízátko, abych dojela alespoň kam potřebuju. Co se týče aut, tak jsme měli období, kdy si musel sáhnout na každé kolo, na každou gumu a taky mi bral za každou kliku u aut - to bylo šílený! Ty kluci jsou prostě rozený řidiči už od mala:)

Ahoj, takhle na dálku si netroufnu nic diagnostikovat. Ano, může být jen živější plus k tomu je třeba zohlednit věk, může trpět nějakou formou hyperaktivity. Jak Ti spí? Neměl jako kojenec problém se spaním? Třeba převrácený režim? Kdy začal lést, sedět? U dětí s hyperaktivitou, tedy ADHD jsou problémy se spánkem, lezou, sedí extrémně brzo, ale taky to není pravidlo. Vydrž a kdyby se situace nelepšila, nech malého vyšetřit u dětského psychiatra.

Ale ať už je to věkem nebo ADHD, věz, že z toho vyroste. Neděs se, bude lépe :)

In reply to by Salome

Ahojky, je pravda, že první rok se spaním bylo utrpení, měla jsem velký strach z hyperaktivity, ale po roce se vše upravilo a spí celou noc - cca 11h a odpo 3h, takže myslím, že ten spánek opravdu potřebuje. Sedět, lézt atp. začal v 7M. Kamarádka má syna s ADHD a myslím, že to máme úplně jinak, že to nejspíše bude jen tím věkem, kdy zatím nemá "odhad" a prostě svět je jeho, ale nevím, jak v tom jeho světě fungovat...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce

Ovulační kalkulačka