Holky,prosím vás....já už fakt nemůžu!!!!
Ahojky všem...předem přeji krásné ráno. :dance: ikdyž já ho krásné neměla. Už jsem se tu několikrát zminovala že můj manžel má v péči svého syna z prvního manželství. Klukovi je 12 let,ve škole na základce byl 1,ted přestoupil na gympl a že ho všichni litují,že toho teď májí určitě ví,že to nevadí,že donese 5,ale nikdo už nebere na vědomí,že on jí dostane za to,že odevzdá čtenářsky deník nepodepsaný a napsaný stylem ,že ani on sám to po sobě nepřečte. Takže špatné známky dostavá opravdu jen za to,že je líný a flink. Jako mu denně opakuju,že koupelnu má nechávat otevřenou(protože ten pán co nám byt prodával jí rekonstruoval ale neudělal nikde žádné odvětrání-takže kvůli plísni) ale on ne...pořád ji zavírá. A to neni jen koupelna,je to milion jinejch věcí. Už mi kolikrát připadá,že to dělá naschvál jen a by mě prudil a vytáčel. Akorád mi to ničí vztah s manžem,ale né že on by se semnou kvůli tomu hádal,spíš já dávám za vinu jemu,to že ho neokřikne. Ale on když je většinou doma,tak Dan se chová jako andílek!!Jsem možná hnusná,ale mé tajné přání je ať se mu v hlavě zrodí nápad,že chce jít bydlet k mámě. Klidně jí budu ze své mateřské posílat ty alimenty!!! V pokoji je taky pořád bordel a to jsem mu řekla,že každý večer než půjde spát tam bude mít uklizeno. Já jsem doma a chodí mi sem kamarádky které se pak diví ,že má Dan v pokoji takový bordel!!! Já mu tam ze začátku uklizíle,ale teď mám fakt jiné starosti. Já už fakt nevím co mám dělat!!! Manžel chodí na noční šichty,takže já s Danem trávím celou dobu po škole sama,jelikož manža dospává. Pak se nabaští,pohraje si s Matym,pomůže mi s nádobím,pomůže mi s Matym a maže do práce. Když má volno,tak se snaží udělat nám program na den,lae Dan je pořád spruzenej a nikam s námi nechce-pro mě je to jen a jen plus. Děkuji vám,že jste to dočetli až sem....
In reply to Zkus se vžít do jeho by Elík 01
A co změnit taktiku a chovat se k němu hezky. Výchovu bych nechala na tátovi a zkusila bych ho vzít třeba do cukrárny nebo do kina. Asi by se váš vztah neurovnal hned, ale za pokus nic nedáš. Co ty na to ???
je mu dvanáct, štve tě, to chápu, jsi na to sama, manžel v noci pracuje a přes den je vlastně taky mimo, k tomu mimčo... máš toho plný kecky... ale zkus se na to podívat taky z klukovy strany... má nového sourozence (možná se cítí trochu ohroženej jeho příchodem) táta na něj vlastně nemá čas, máma je mimo (a ve dvanácti děti postřehnou spoustu věcí i když to neřeknou a soustu věcí si nedokážou vysvětlit i když se tak tváří...) leze na něj puberta, žije sice s tátou, ale vlastně jedinej kdo se mu věnuje, jsi ty... chceš pro něj udělat co nejvíc, ale jsi taky jediná se kterou může bojovat... zkus to skousnout a vykašli se na neotevřený dveře odkoupelny a prostě si toho nevšímej, jeho pokoj má určitě dveře a ty se dají zavřt, když přijde návštěva... zkus mu dát na jevo, že ho máš ráda... ne tím, že mu všecho dovolíš, ani tím, že mu budeš vyčítat jakej je lajdák a flink a nepořádník... prostě ho ráda měj... mě spíš přijde, že je to z jeho strany vzdor, proti tomu, čemu se sám neubrání, možná se trápí a tak zlobí... není to jednoduchý... ale můžeš ještě hodně věcí zachránit... už tu psala Blue Jane spoustu moudrých slov... ...spousta rodin se tváří navenek jako rodina a vlastně rodina nejsou... ona rodina je o soudržnosti a pohodě a ne o uklizených pokojích a když jeden nechce dělat to co ostatní, neznamená, že do rodiny nepatří, naopak by mu zbytek rodiny měl dát najevo, že repektuje jeho osobnost i když je jen dvanáctiletý dítě... ale taky musí vědět, že rodina má své pravidla, ale ty zase musí dodržovat všichni... a nemysli si, že když jde ke svý mámě, že nevidí že je tam něco v nepořádku... a ať je to tam jaký chce, tak je to jeho máma a nikdy před ním neříkej, že je špatná, i když jsi o tom třeba přesvědčená... učitě z toho má v tý svý dvanáciletý kebulce pěknej guláš a neví si rady a tak prudí... věřím, že je na zabití, ale zkus se trochu vcítit do jeho kůže.... ty jsi ta dospělá, která to má v rukách.... buď uzavřete mír a začnete pracovat na společném řeknme kamarádství a nebo ne a pak to možná opravdu skončí nějakým jeho průšvihem, nebo partou a v lepším případě nějakýma rozbitýma oknama, v horším alkoholem nebo drogama... ono to v tomhle věku právě začíná.... spousta dětí řeší rodiné problémy se kterými si neví rady "útěkem" z reality do party vrstevníků, kde se nic "neřeší" a pak jsou v finále nešťastní všichni.... hlavně nepropadej zoufalství a nezačni ho nenáviět... i když se chová jako spratek, řekla bych, že fakt volá o pomoc... nejsi na to sama, máš manžela a ten by měl v první řadě trochu víc zafungovat a víc se mu věnovat... a ty vytrvej a buď vlídná i když důsledná... u dobrý jsou pravidla něco za něco... ty mi pomůžeš, já udělám něco pro tebe a tak... vysvětlit mu že rodina je tým a všichni jsme ti hráči co musí tu hru zvládnout... a hlavně přestaň myslet na to jak nemožnou má vlastí matku (v jeho očích je to maminka) a buď nad věcí... on je ještě dítě a máte šanci to zvládnout, i když se asi všichni pěkně zapotíte... držím palce :a: :a: :a: :a:
:+^*: :\\: http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
tak to je mi teda líto, že se takhle chová, vůbec si neuvědomuje, že se o něj staráte,snažíte semu dávat to nejlepší, což by u mámy neměl, jenže puberta je opravdu těžká nemoc a není nad ní lehké vyhrát, snad jednou ocení co vše jste pro něj udělali a tobě nezbývá bohužel nic jiného, než zatnou zuby a vydržet a některé věci tolik neřešit, nastolit pevná pravidla, která když nebudou tak budou tresty zákazy atd. , ale i přesto to nemusí fungovat
On to má ale taky těžký, jeho máma je asi zklamání a on hledá svoje místo, třeba i trochu žárlí na malého, nikdo neví co se mu honí hlavou.
držím pěsti aby se to co nejdříve změnilo, ale mám obavu, že puberta teprve začíná, držte se
------------------------------------------
http://www.prckoviste.cz/kubicek09
já sice nemám žádný zkušenosti s výchovou dvanáctiletých "nevlastních" kluků, ale myslím, že jeho chování je celkem přiměřené věku a tvoje pocity mi taky připadají přiměřené situaci. Myslím, že by to chtělo větší podporu a zapojení ze strany jeho otce, určitě by on měl být tím, kdo hlavně vychovává, protože "puberťáci" mají tendenci mít nevlastní rodiče ještě víc "na háku" než ty vlastní.
S tím zavíráním koupelny si myslím, že to možná ani nedělá schválně, spíš mi přijde, že to pro něj není důležitý - mám stejný problém s manželem, on je z baráku, kde mají v koupelně okno, a záchod je ve stejné místnosti, takže je prostě od rodičů vychovanej, že koupelna se zavírá. Takže jsem se naučila, že když u nás v koupelně suším prádlo, musím pravidelně kontrolovat, jestli manžel náhodou nešel kolem a nezavřel. S plísní naštěstí problém nemáme.
A s tím úklidem jeho pokoje - pokud má pokoj společný se sourozencem, tak je to asi velkej problém, ale pokud by měl pokoj svůj, tak bych mu tam určitě neuklízela.
... a ještě k tvý větičce "vařím, peru, uklízím ... a dělám to i pro něj" to si myslím, že pro tohle nemá pochopení žádný dítě, myslím, že pro děti je celkem přirozený, že berou jako samozřejmost, že tohle dělá "máma". Jak tak znám lidičky ve svém okolí, většina pochopí, kolik "dřiny" to pro tu mámu obnáší, až když se aspoň trochu postaví na vlastní nohy (třeba když se dostanou na vysokou a nastěhují na kolej, kde za ně nikdo nic neudělá) a znám i pár chlapů, kteří to nejspíš nepochopí nikdy ...
ahoj necetla jsem vsechny komentare ale mam doma 12-ti leteho SPRATKA!(A muzete se na me vsechny divat skrz prsty je mi to jedno!)To osloveni na neho sedi!Flaka skolu,v pokoji ma neskutecny bordel.Dela mi naschvaly i kdyz se pak tvari jako andelicek ze pry nechtel..nevedel a pod.Privadi me k silenstvi kolikrat nechapu kde se to v nem bere jako by mu mimozemstani vysali mozek nebo co..jeste pred dvema lety to bylo moje zlaticko...a ted!Na zabiti!Mam pro tebe jednu radu...ignoruj ho..nenech se vytocit ani vyprovokovat a ono se to jeho chovani trosku zlepsi protoze ja kdyz jsem se zacala chovat jako by se mnou v mistnosti ani nebyl prestala jsem na neho tlacit aby se ucil a uklidil si pokoj a nebyl drzy a s necim doma pomohl tak byl v takovem soku ze i zapomnel zlobit......dokonce se zlepsil ve skole a snazi se mi udelat radost i malickostma nadobi a tak....jen to chce vydrzet ....u nas doma to zabralo!
Je mi tě líto, asi je toho na tebe hodně co, že si na chudáka kluka takhle stěžuješ, je to prostě malej kluk, co je v pubertě. Chováš se jak bezcitná macecha!! :O
---------------------------------------
http://www.prckoviste.cz/adamek
In reply to Je mi tě líto, asi je toho by Ijanka.K
:n: :n: :n: :n: :n: :n: :n: ... tak tohle vážně potřebovala slyšet... jak bys to zvládala ty na jejím místě??? :#o: promiň, jsitě máš právo říct svůj názor, ale tady někdo žádá o pomoc a radu a ty ho takhle odsoudíš.... :n: :n: :n: :n: :n: :n: :n: :n: :n: :n:
Ahojky, no co píšeš dole, tak ty bys mu přála se vrátit k mamce, která žije jako socka ve špíně a šlape? Potom ti na klučinovi nejspíš moc nezáleží. V tomhle věku se sekne skoro každé dítě, s tím zavíráním dveří - on si to třeba prostě neuvědomí, někdo dveře zavře automaticky, společné akce - třeba by radši někam s kámošema nebo jen s tátou (ono pokud ho trápí rozchod rodičů, tak si možná nechce hrát na velkou šťastnou rodinku, navíc pokud ty mu dáváš najevo, že tě obtěžuje ho vychovávat). Pokud je chytrej, nefetuje, nemá žádné moc výchovné problémy (záškoláctví apod.), tak je to v podstatě normální kluk se začínající pubertou. Bordel v jeho pokoji je jeho bordel, zavři dveře a kamarádky tam nevoď, ať to s ním řeší táta, ten ho má v péči, tak by ho měl taky vychovávat. Já problém vidím v tom, že manžel tak nějak hodil jeho výchovu na tebe a ty se v tom zákonitě topíš, jelikož dítě v pubertě neposlechne vlastní rodiče, natož nevlastní....
In reply to Ahojky, no co píšeš dole, by ivca.konik
To víš,že bych ho tam nenechala bydlet-asi jsem maximálně vytočená,unavená a zklamaná,že kluk mě neposlouchá a neváží si všeho co má. Uklízím ...peru ...vařim...dělám to i pro něj!!!! Asi si o mě ted myslíte,že ho nenávidím a jsem na něj zlá.... pecka,tak toho jsem fakt dosáhnout nechtěla. Jen jsem chtěla radu a asi i uklidnit....
http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to To víš,že bych ho tam by Matyášek
Moje rada je - zapojit a to hodně tátu kluka, ptže jinak vám to přeroste přes hlavu, sekne se tuplem a nakonec se tvůj sen splní - skončí s partou na drogách a půjde do výchovného ústavu. No a zkus si přečíst ten úvodní článek a zamyslet se, jak bys to pochopila, kdyby ses neznala. Já nechtěla být nějak tvrdá, ale asi dvakrát jsem takhle s kolegyní umísťovala děti do diagnostického ústavu - rodiče (jeden byl rodič a druhý byl partner toho rodiče) tvrdili, jak jsou nezvladatelní a oni si s nimi nevěděli rady a ať je umístíme a přitom z diagnosťáku přišel posudek, že jsou normální, akorát lehce rozhození z rozvodu rodičů, depresivní z toho, že je de facto náhradní rodič a už ani ten vlastní nechce v domácnosti. proto mě to trošku nadzvedlo. uvědom si, že ty jsi tu pro něj, ne on pro tebe, žádné dítě (ani to vlastní) ti nebude vděčné za to, co pro něj děláš, páč to bere automaticky, ocení to až po letech. Ten věk, ve kterém je je tak citlivý, že prostě musíš přijít na to, jak na něj (třeba přes nějaké jeho zájmy, koníčky atd.).
Víš, promiň, je jasné, že to asi nemáš lehké, ale mi je toho kluka spíš líto. Kdoví, co se mu honí hlavou, jak to má s mámou, proč s ní není, proč musí poslouchat novou mámu.... atd. atd. Navíc mu začíná puberta, takže ted bude těžko skákat, jak ty zapískáš. Já osobně bych si o tom nejdřív promluvila s manželem, zřejmě ho má kluk rád a respektuje ho. Měl by s ním promluvit, ujistit ho, že i když má i další dítě nic to na vztahu k němu nemění, že ho má stejně rád a že i ty ho máš ráda, ale že tě prostě musí poslouchat a uklízet si a nezavírat dveře a tak... Nevidím do toho zcela, takže pokud je situace nějak komplikovanější neváhala bych navštívit odborníka. Jistě je to milý kluk, který se ne svou vinou ocitl v ne moc asi příjemné situaci. A jestli z tebe cítí, že ho nechceš a nechceš s ním trávit čas a nebereš ho, těžko s tebou bude spolupracovat. Papa :a:
Ahoj jsem na tom stejně přítel má dvě dětí dvojčata osmyletý, máme je tu na střídavku. Absolutně neposlouchaj dělaj si co chtěj, dělají šílenej bordel, buděj mi malýho apod. Taky se mě níkdo nezastane tak sem se rozhodla že končím. Dělala jsem to čtyři roky.Od teď jim uvařím (i když to nejedí, oni totiž nejedí ani chleba), vyžehlím a konec).Do školy je vozí přítel a úkoly jsem taky řekla at si s nim dělá sám jsou na zabití.Ve všem mají chyby když je opravíš řvou na tebe že to ve škole nedělali, při čtení když je opravím tak to řikali dobře apod. Takže bych to řekla maželovi co dělá at si s ním promluví, když se to nezmění tak to bude chtít asi ráznější řešení...
Promiň, ale ty tvé kamarádky, co se diví, že má Dan ve svém pokoji nepořádek, ty asi nemají děti, že? Já bych mu teda neuklízela, a kamarádky bych slušně odpálkovala, jestli mu tam chtějí uklidit, ať to udělají, jestli ne, tak ať drží pusu, ty jim taky snad nekomentuješ jejich úklid... ve svém pokoji ať si třeba shnije, důležité je, že nenechává takový nepořádek v kuchyni, obýváku a tak... neznám snad skoro žádného puberťáka nebo skoropuberťáka, který by měl v pokoji vzorný pořádek, u kluků to platí obzvlášť... jenže vzala sis muže s dítětem ve vlastní péči, tak jsi s touto variantou musela počítat... zavírání dveří do koupelny mi přijde jako prkotina, na tobě je, jak se k tomu postavíš, jestli v tom budeš hledat schválnost a úmysl, nebo je prostě otevřeš a je to... jestli kluk nedělá mnohem horší věci, tak buď ráda, že je to jen tohle, protože naschvály by vypadaly mnohem jinak... já mám taky děti z prvního manželství, ale kdybych cítila, že je můj druhý manžel nemá rád a že by se jich nejraději zbavil, tak by letěl on...
No a že s vámi nechce chodit na nějaké ty společné akce, to je normální, v tomto věku už se pomalu začínají odlamovat od společných akcí i vlastní děti, nejen nevlastní... a o tom, že kluk by nejspíš nejraději šel třeba jen s vlastním táto, nepochybuj... ono vyrovnat se s rozchodem rodičů je těžké, a ještě těžší je pro něj přijmout novou partnerku jeho táty a nové dítě, o mámě nemluvě, tak se na to zkus podívat z druhé stránky, ten kluk to taky nemá lehké, akorát s tím rozdílem, že on byl doslova postaven před hotovou věc a nikdo se ho neptal, jak by to chtěl on... a věř mi, že tu tvou nechuť k němu jaksi vycítí a jeho reakce pak budou přímo úměrné tvému cítění... takže začarovaný kruh... ve dvanácti letech si myslím, že by ještě šlo najít k sobě cestu, v takových šestnácti to bude mnohem horší...
In reply to Promiň, ale ty tvé by Blue Jane
Jako bych četla dopis od babičky!!! Věř že i já vím,že ta dveře je prkotina,ale lhání u mě prkotina není. Není u mě prkotina to,že chce jít na vysokou a už fláká gympl. To že jsem si vybrala chlapa s dítětem si uvědomuju respaktuju,ale mě odmlouvat a lhát nebude. To at si zkouší na svojí mámu. Byla jsem ve třetí třídě když se mí rodiče rozvedli...takže vím jaký to je. A věř nebo nevěř,ale já toho kluka ráda mám. Ale když denně opakuješ i věci aby si umyl ...atd základní výchova!!!!( a to jsem nechtěla zajít až takhle daleko,protože to už mi přijde dost drsný) Tak ti pak časem dojdou nervíky,víš. Nechci vše svádět na něj...má zanedbanou výchovu od své matky,ale já se ho snažím naučit základům. I moje tchýně a tchá stojí při mě...http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Jako bych četla dopis od by Matyášek
Ahoj, sice se z pár řádků nedá udělat jasná představa o tom, jak to u vás doma funguje, ale na mě to zatím působí tak, že máte doma ještě vcelku hodnýho začínajícího puberťáka! Kdyby nebyl nevlastní, ale bylo by to tvé dítě, tak by sis taky tajně představovala, že se rozhodne odejít žít jinam? Protože tě neposlouchá na slovo? A tak si to v budoucnu představuješ u svýho dneska ještě malýho syna? Možná budeš hoodně překvapená! Jasně, pokud tě něco trápí, tak si promluvit s manželem, ale jak už psaly holky, do vztahu jsi šla a věděla o tom, že budeš mít doma cizí dítě. Tak se s tím smiř, každý dítě zlobí, žádné neposlouchá na slovo, jen málo dětí uklízí a přemýšlí nad tím, že když nechají do koupelny zavřeno, udělá se plíseň, kluk možná ani hygienu tolik neprožívá, ale to je taky běžná věc...prostě hledáš problém kde není. Toť můj názor.
In reply to Jako bych četla dopis od by Matyášek
No, nevím, jak máš na mysli zanedbanou výchovu od své matky, on žil jen s matkou a jeho otec s nimi nežil? Pokud bydlel v rodině s oběma rodiči, pak mají na tom stejný podíl oba, i když je móda házet to vše jen na matku, zejména pokud se třeba ona chtěla rozvést...
Otázka jeho vzdělání je sice důležitá, ale málokteré dvanáctileté dítě vidí na důsledky svého "flákání" už teď... jenže pravda je taky to, že když se šprajce a nebude chtít, tak ani po dobrém, ani po zlém, s ním nic nenaděláš... asi by se měl do výchovy zapojit víc i jeho otec, mám dojem, že je tak nějak lehce mimo dění, ať už je to dáno jeho prací - ale i ta skutečnost, že o víkendu nebo když máte volno, tráví čas s tebou a vaším dítětem a Dan je (i když jako z jeho rozhodnutí) z kola ven, tak to se na vztahu otec-Dan podepíše nejvíc... pak se cítí skutečně nepotřebný a to lhaní může bát jen způsob, jak na sebe přitáhnout pozornost... i negativní reakce, hněv - je pozornost...
In reply to Promiň, ale ty tvé by Blue Jane
hezky napsané - naprosto souhlasím.
In reply to Promiň, ale ty tvé by Blue Jane
okrajem se přidám se k diskuzi, i kdy v této situaci nemám zkušenosti. Ale souhlasím se Blue Jane a to že mi, taky manžel po koupání nenechá otevřené dveře do koupelny kvůli plísní a napomínám ho jak malé děcko, musím se tomu jen zasmát.
Opravdu jsou na světě horší problémy (nemoci, drogy, vraždy) a lidi jsou k sobě zlí. Ale jednou děti dorostou do dospělosti a budou vychovávat své děti. Přeji pevné nervy a spousta trpělivosti. :a:
Dej mu jasně najevo, že pokud u vás bydlí a vychováváte ho, tak bude dodržovat pravidla, které po něm chcete.
Bohužel některým dětem se to musí říct 5x, než to udělají. Mockrát jsem se radila u různých psychologů a psychiatrů, co mám dělat, když to neudělá ani po 5. Nic jinýho než opakovat nepomůže, třeba ho vzít za ruku, dovést do pokoje a počkat, než si ten bordel uklidí. Je to na nervy, já vím a znám to ze zkušenosti s vlastním synem.
No a když se mu to nelíbí, ať si jde bydlet k mamince (nevím teda proč bydlí s tátou, možná z nějakého vážného důvodu).
Přeji pevné nervy. :O Markéta
In reply to Dej mu jasně najevo, že by sucham
Markét,já i manža jsme to už zkoušeli. Jak po dobré tak po zlém,i s odměnama a nejde to!!!! A je to bez výslednu. U psych. jsem už taky byla,a byla jsem tam i s ním,kvůli tomu,že dokáže všem,doslova všem lhát do očí a on mi řekl,že nelže že mluví jen nepravdu,takže udělal debila ze mě. http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Markét,já i manža jsme to by Matyášek
Pokud je tak moc problémovej, dala bych ho do nějakého zařízení. Nevím, kde bydlíš, ale jsou různá střediska výchovné péče, kam děti chodí většinou na 2 měsíce. Můj syn byl 3x a vždycky to pomohlo, oni si tam uvědomí, jak jim ta rodina chybí. Je to ale asi to poslední řešení. Ale zvažte to, možná by stačilo, kdyby jste mu řekli, že toto zařízení existuje a že jste mu to tam třeba za měsíc domluvili, uvidíš, jak bude reagovat.
In reply to Pokud je tak moc by sucham
tebe bych zavrela do ustavu
In reply to Jezisi by Naninka2002
Nemusíš číst moje příspěvky, to tě přece nikdo nenutí. Já jsem prošla se synem hodně. A jsem snad špatná, že jsem to řešila. Úplně chápu, jaké to je, když si nevíš rady s děckem a nikdo ti kloudně neporadí. Začíná to, jak píše Matyášek a končí drogama. V SVP jsou odborníci, kteří se těmito dětmi zabývají.
Přeji ti, aby jsi tyto problémy nikdy řešit nemusela. Ale ty jsi přece paní dokonalá, tebe tohle přece potkat NEMŮŽE !?!
In reply to Nemusíš číst moje by sucham
bratr byl v takovych ustavech od 13let a nijak mu nepomohly.Ten kluk je spatny ztoho ze se rozvedly rodice a rozkazuje mu cizi pani, zatim nedela nic spatneho krome toho lhani a flakani se, a ty by jsi ho hnedka zavrela do neakeho ustavu.Uz jsi asi zapomela co je byt pubertak ktery ma na vse cas a dospely jsou pro nej blbecci.Klukovi by se mel hlavne venovat tatinek, coz asi moc nedela, a pani uz stim nic nenadela sama.Bohuzel.A ja pani dokonala nejsem, ktomu mam daleko.
In reply to Tole ja dobre znam by Naninka2002
Já jsem neříkala, aby ho tam hned zavřela. Nejvíc asi pomůže, když budou důslední a hlavně kluk musí cítit, že ho mají rádi. A mluvit s ním, mluvit a mluvit. Nechci se s tebou hádat, ale Matyášek chtěla poradit - jen jsem jí napsala, jaké jsou krajní možnosti. Sto lidí, sto názorů.
In reply to Tole ja dobre znam by Naninka2002
Nechtěla jsem tady rozpoutat nějaký hádky...každý máme svůj názor...i já ho měla,ale dnes mi Blue Jane ukázala,že chyba může být i v nás,a třeba je to tak. To ukáže čas. http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Pokud je tak moc by sucham
Můj syn je taky z rozpadlého manželství, měli jsme s ním vážnější problémy, ale tohle jsme tam taky řešili. Děti jsou pod dozorem psychologa, mají různé terapie, je to spíš jako tábor. Jde o to odloučení!
In reply to Pokud je tak moc by sucham
Pokud s ním jsou tyhle problémy proto, že se nějak nemůže vyrovnat s rozchodem rodičů a novou situací, tak by ho tohle "odložení" do výchovného zařízení spíš utvrdilo v tom, že ho nikdo nemá rád, nechce ho a bylo by to pak ještě horší... tady by to spíš chtělo pomoc psychologa, nebo i psychiatra, kdyby kluk měl nějakou lehkou depresi, a spíš hledat způsob, jak se s tou situací srovnat, v případě toho Dana to vidím spíš na to, že je to takový vzdor kvůli tomu, že táta není s mámou a má novou ženu a nové dítě... sakra, problémové dítě dělá horší věci, než že si neuklízí pokoj a zavírá dveře... nějakej diagnosťák bych viděla až jako krajní řešení...
In reply to Pokud s ním jsou tyhle by Blue Jane
Nechci být nepříjemná a ze sebe dělat tu nejhodnější macechu,ale já setedy rozepíšu....Kluka má z prvního manželství....do 8let žil u vlastní mamky a pak si o něj manžel zažádal....matka se ho u třetího soudu vzdala...takže matka nematka.....a jde to znát i na výchově kluka. Trvalo mi dva roky ho naučit že zuby se čistí ráno i večer,že po použití záchodu se myjou ruce...že ve 12 letech by si mohl ten pokoj už uklidit sám,že pokaždé nemusí vyhrát(jednou jsem vyhrála v závodu na playstationu a on dostal neskutečnej záchvat... Máma mu lže absolutně ve všem. Chápu,že máma je máma,ale přece už má trochu rozum tak musí některý lži prokouknout. Je chytrej...ve škole je jeden z nejlepších. Rve mi to srdce,protože vidím i na manžovi,že mu vadí jakej je. Třeba: Když jel na víkend ke své mamince,přijel a smrděl zatuchlinou....své prádlo vyvvětral a stejně smrdělo,hodil mi ho tedy do špíny a načichlo dalš,nikdy nepřiznal že smrdí,vždy dělal,že to necítí. Jeho mámě se loni v srpnu narodila holčička ale v listopadu už byla chudinak v kojenáku,protože utekla za prací do Německa (šlapat!!!) a Anežku nechala doma chlapovi který ani neví jak se miminka drží. Odjela s tím,že se ráno vrátí,ale když se po týdnu nevrátila,odvezl jí do kojenáku. Danovi řekla,že Anežka je nemocná a je v nemocnici. Malouu zpět nedostala kvůli tomu,že nemájí na baráku elektriku,vodu ani plyn. (ale to Danovi zdůvodnila tím,že je to rozbitý) Ale popravdě to neplatili tam jim vše odstřihli. Mejou se v lavoru a topí šiškama. Sociální pracovnice tedy doporučili i mému manžovi,aby Dana k matce nepouštěl,jelikož existuje dost velká pravděpodobnost,že by chytl nějakou nemoc ze špíny.Letos ,tento měsíc jí dostal do péče její bratr a ona řekla Danovi že strejda jí nechce malou ukázat,ale strejda by chtěl,ale ona to odmítla. Takže další lež. Je to jedna lež za druhou. Taky mi je ho líto,ale měl by si snad víc vážit,že má možnost žít tak jak žije...má svůj pokoj,má možnost jít na internet,umýt se v teplé a čisté vodě,rozsvítit si lampičku a ne svíčku.... Když si něco přeje...většinou to dostane. Chtěl udělat obaly z balíciho papíru,že to někde viděl...má je. Chtěl poličku na svou zbírku kamenů,vzala jsem nám tedy z obýváku tu naší a dala mu jí do pokoje. Moje rodina ho vzala jako svoje vnouče,synovce atd...vánoce měl fakt peckový. Ale od mámy dostal hrneček a jiný si ted neveme-což mě taky bolí. Já nechci z toho kluka dělat to nejhorší dítě na světě,ale ono když se vám to kupí a kupí,jednou se potřebujete vypovídat,pobrečet si,slyšet pár názorů a snažit se to nějak vymyslet jak to zlepšit. Ale trvá to 3 roky,debatoval s ním už i manža sám,semnou...já.... ale nemá to výsledky. Mám strach jen z toho,že máma ho posílá proti nám!!!! http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Nechci být nepříjemná a by Matyášek
Taky se nechci hádat. Asi si taky o mě myslíš,že vlastně jsem ta špatná já,ale věř mi,že ho mám opravdu taky ráda a že bych dala cokoliv za to aby jsme byli ta štastná rodinka http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Taky se nechci hádat. Asi by Matyášek
neboj se, to bude dobry, docela me stvou prizpekvky, co te hned kritizuji a odsuzuji... kdo v te situaci nebyl, tak nemuze absolutne vedet, jak by se sam zachoval! takze je neres, kluk si ocividne nevazi ceho ma, ale myslim, ze si poradek musi udelat tatinek, ty jsi toho udelala uz dost
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
jo jo:) taky to tu mam hnedd nekolikrat, uz mi jde na nervy, nejdriv neco napisu, to se nezobrezi vubec,nebo se prekliknu a je to tady petkrat :!k: v poledne jsem se nemohla ani prihlasit, vubec to neslo... tak teda apapa uz s emusim vykopnout a jit chrapat, nebo tady zase ztvrdnu:))) dneska jsme grogy...
In reply to Taky se nechci hádat. Asi by Matyášek
neboj se, to bude dobry, docela me stvou prizpekvky, co te hned kritizuji a odsuzuji... kdo v te situaci nebyl, tak nemuze absolutne vedet, jak by se sam zachoval! takze je neres, kluk si ocividne nevazi ceho ma, ale myslim, ze si poradek musi udelat tatinek, ty jsi toho udelala uz dost
In reply to neboj se, to bude dobry, by millyo
Jste všichni strašně hodný,at je to názor nemilý nebo milý,každej pomůže. S tatínkem jsme měli debatu a řekl,že se bude snažit a to samé jsem řekla i já...nenechám se vytáčet a budu se snažit se ho pochopi...ikdyž to bude těžký...i u nás je na dením pořádku vymluvy typu...ja zapomněl,nechtěl,myslel,.... a s tím přihlašováním-taky se mi často stává že se sem nemůžu dostat...manža říká,že je tu strašně lidí přihlášených a ten server to nestíhá... :? Jsem tu zaregistrovaná krátce ale moc se mi tu líbí...dostala jsem tu spoustu rad a aspon tady jde vidět že jsou i lidi kteří si umějí pomáhat!!!! :C]]: :+^*: :\x: :\x: :\x: :\x: :\x: :\x: :\x: :\x: http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Taky se nechci hádat. Asi by Matyášek
neboj se, to bude dobry, docela me stvou prizpekvky, co te hned kritizuji a odsuzuji... kdo v te situaci nebyl, tak nemuze absolutne vedet, jak by se sam zachoval! takze je neres, kluk si ocividne nevazi ceho ma, ale myslim, ze si poradek musi udelat tatinek, ty jsi toho udelala uz dost
In reply to Taky se nechci hádat. Asi by Matyášek
Ne, rozhodně si nemyslím, že jsi ta špatná, spíš mám trochu dojem, že ses upla na nemožné... nemůžeš nikoho donutit, že si bude hrát na velkou šťastnou rodinu, to nedonutíš ani manžela, ani vlastní děti, natož cizí, když to prostě tak nebudou cítit... víš, mám dojem, že po Danovi chceš mnohem víc, než je dítě v jeho situaci a jeho věku schopné vůbec pochopit, natož zvládnout... a zbytečně řešíš věci, které se ti nemusí líbit, ale nejsou podstatné (nepořádek v jeho pokoji, zavírání dveří do koupelny - to jsou dva příklady, co jsi uvedla), a zbytečně se tím vyčerpáváš, že ti pak nezbude energie na ostatní... nejdůležitější je umět rozlišit to podstatné od nepodstatného, vůbec nejhůř se to dělá v okamžiku, kdy se to týká tebe, zatímco u sousedů bys to rozlišila jedním mávnutím... chceš, abyste si hráli na šťastnou rodinu a nechceš pochopit, že některý člen vaší domácnosti prostě nechce... někdy je i tohle nutné respektovat... ale neznamená to, že ho odepíšeme, že v tom budeme hledat vzdor nebo naschvály... my třeba taky jezdíme na kolech, ale nejstarší dcera kolo nenávidí... tak ji rozhodně nebudu nutit, že na ty kola má jet s námi... ať si sedí nad knihou nebo jde někam s holkama, tak holt na cyklovýletě bude naše rodina o jednoho člena chudší... fungování domácnosti (tedy jídlo, teplo, světlo, dostatek oblečení, možnosti zábavy a další samozřejmosti) považuji za běžné, ale nečekám za to od nikoho vděk... a samozřejmě, že se ostatní tomu všemu taky přičiňují v rámci jejich možností... nevím, jak třeba funguje Dan, když po něm chceš třeba sebrat nádobí ze stolu po obědě a dát do myčky, nebo třeba dojít nakoupit, když se něco zapomene nebo náhle dojde, jestli se třeba zajímá o miminko, jestli si ho všímá, o tom jsi nepsala...
Vážnější problém vidím v přístupu otce, nebo spíš v tom, jak v rodině je, ale jakoby nebyl (přes den spí po noční, pak chvilka a šup, zase do práce)... takže ono je vlastně všechno na tobě, nedivím se, že tě to zmáhá, asi by měl přece jen víc zasahovat do běžného dění, třeba si změnit pracovní dobu, aby aspoň polovinu času mohl být se svým synem a rodinou... a jak už tu bylo napsáno, aby se mu věnoval jen on sám a dělali spolu něco, co by malého bavilo... aby měl pocit, že táta je tu pro něj, a že to není jen ten pán, co buď spí nebo o víkendu je s novou ženskou a jejich miminkem...
A ty si nedávej marné cíle, uvidíš, že budeš potom spokojenější i ty... tím myslím to tvé přání, abyste všichni byli jedna velká šťastná rodina... tohle se fakt nedá vynutit a nikdy si to nekoupíš, i kdybys obětovala kus sebe... jen bys časem zjistila, že to bylo marné... nerozčiluj se kvůli zavíraným dveřím, skutečné problémy jsou, kdyby třeba vědomě ubližoval miminku, kdyby kradl peníze, kdyby chodil za školu, že chce na vysokou neznamená, že na ni třeba skutečně půjde, ale i kdyby měl horší známky (je spousta těch, co byli na základce jedničkáři a na gymplu měli co dělat, protože je to jednak jiný přístup ke studiu, jednak mnohem vyšší nároky a každá základní škola měla také jiné nároky na děti a způsoby učení) a třeba přešel na učňák, tak to ještě nic neznamená, a i když se to zdá nepochopitelné, že mu nedochází, že se jedná o jeho budoucnost, tak to tak je...
Moje rada je - buď důsledná, ale nepřeháněj to, zkus změnit svůj pohled na něho, nehledej schválnosti, ale spíš si zkus aspoň týden všímat těch kladných stránek - nevěřím, že vůbec žádné nemá...
In reply to Ne, rozhodně si nemyslím, by Blue Jane
Za začátku to vypadalo,že se pohádáme,ale ted si říkám,že se našel člověk který mi nahlédl do duše a povedlo se mu do ní promluvit. Děkuji....časem písnu jak se u nás co změnilo a jak se cítím i já. Přeji hezký zbytek dne a Děkuji :-) :+^*: http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Za začátku to vypadalo,že by Matyášek
Tak budu držet palce, ať se to změní jen a jen k lepšímu... ale bude to určitě dlohodobé a nebude to snadné... jen nejvíc pozor na takové maličkosti - neber mu maminku, když chce jen hrnek od ní, tak ať pije jen z něho, třeba mu i řekni, že je ten hrníček moc pěkný a že mu z něho určitě chutná, když je od maminky, nemluv o ní před ním a už vůbec ne špatně, i kdyby udělala bůhví co... děti jsou na tohle děsně citlivé a mají zvláštní radar... ono to určitě nebude jen procházka růžovým sadem, ale když tohle zvládnete, tak to bude určitě takový malý zázrak... on to ocení až mnohem později, nejspíš, až bude sám dospělý a bude mít vlastní děti, ale tak to prostě v životě chodí... vždycky je lepší očekávat méně a být příjemně překvapen, než čekat zázraky a pak být zklamán... a vždycky, když tě něčím vytočí, se nejdřív zkus zamyslet, podívat se na to z jeho strany a teprve pak jednat... třeba to bude fakt jen prkotina... a když bude lhát, zkus se zamyslet, proč... může to být jen strach z trestu, z toho, že ho pošlete pryč, cokoliv... ony takové ty dětské vzdory, nebo naopak třeba takový ten přístup, že říkejte si co chcete, mě je to jedno, prostě takové to pubertální klackovství, může být i projevem deprese, akorát je vždy jednodušší připsat to tomu, že je dítě nevychovaný hajzlík, než připustit, že ho něco trápí a nemůže z toho samo ven... tak ještě jednou... držím palce... a ať mu táta zkusí jednou za čas udělat si s ním takový "chlapský den bez bab", jen pro ně dva... ať ví, že ho má...
In reply to Tak budu držet palce, ať by Blue Jane
:one: i táta souhlasí... Od února nastupuje do nové práce a měl by mít více času,tak uvidíme.... :+^*: http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
In reply to Nechci být nepříjemná a by Matyášek
Nechci se s tebou hádat, kdo je nebo není špatná máma nebo maceška, ale jen pár postřehů a maličkostí... většina dospělých lidí není schopna vážit si toho, co má, většinou na to přijdou, až to ztratí nebo až narazí... tak to nechtěj po dvanáctiletém dítěti...
Máma, ať je jaká je, ať šlape, krade nebo pije, je pořád máma, to mají všechny děti v sobě tak nějak zakódované, a čím méně si ho všímá, tím více po ní dítě touží, stejně tak jako by to bylo po otci... na to, aby pochopil, jak se věci mají a kdo je ten lepší nebo horší, na to je ještě dost malý, ale zase - násilím to do něj nedostanete, spíš naopak, na to vše musí přijít sám, ale není to otázka pár dnů či týdnů, většinou se člověku rozjasní až za hodně dlouho...
Když si něco vzpomene, že by chtěl - dostane to - takže bez práce, bez přičinění, to taky není zrovna ideální. Měl by poznat, že to dostane, ale musí pro to vyvinout trochu snahy - třeba že bude nebo nebude dělat to či ono, a pak to tedy dostane... jednoduše se to napíše, v praxi to může znamenat, že když třeba po něm budeš chtít, aby si dva týdny uklízel pokoj a pak dostane něco, co si přeje, tak to většinou vydrží týden a něco a třeba poslední den ne, když mu to dáte, tak si z toho vezme, že to dodržovat nemusí, když mu to nedáte, tak se naštve, že se tak dlouho snažil a kvůli jednomu dni mu to nedáte... a pak se třeba budete cítit blbě, tak mu to dáte, a je všechna snaha o důslednost v háji... ono je to docela těžké...
A věřím ti, že je to těžké se celou dobu snažit a snažit a výsledek v nedohlednu... jenže to samé by bylo i s vlastním dítětem, vím, o čem píšu, a vím, že je to běh na hodně dlouhou trať.... ideální je, kdyby obě strany spolupracovali, ale to je spíš science-fiction...
Kdyby ho matka proti vám naváděla, tak už byste to docela tvrdě poznali, nejčastějším projevem jsou pak vydírání, že když nedáte nebo neuděláte, tak to řekne matce, tak odejde k matce, tak uteče atd... a naschvály by byly na denním pořádku...
A že nechce jiný hrníček než ten od mámy - no tak nechce, neznamená to, že by vaše byly horší, ale tenhle je od mámy, tak mu to nech, jak už jsem řekla, máma je máma, ať je jaká je...
Jak to vidím, tak mě to čímdál víc utvrzuje v tom, že všechny ty "problémy" jsou jen z toho, že jsou jeho rodiče od sebe a že mu ta máma, byť z tvého pohledu nejhorší na světě, prostě chybí... a že se s tím nemůže vyrovnat, prostě to nechápe a má na to právo... není to jeho chyba, jsou to jen důsledky skutečnosti... radila bych zajít k odborníkovi, který se specializuje na rodinné vztahy, i kdyby tam nechtěl chodit on, tak někdy pomůže, když tam budete chodit vy ostatní a poradí vám, jak se chovat v těch konkrétních situacích, jak se chovat k němu, naučit se žít spolu... ale nebude to hned...
A ber ho stále jako dítě, on dítětem je a ještě dlouho bude, nečekej od něj věci, co mnohdy nezvládnou sami dospělí, nečekej vděk za něco, co vlastnímu dítěti poskytneš automaticky (vlastní pokoj atd.), i když to předtím neměl, nebude to lehké, ale když se chce, tak to nějak půjde... a všechny ty vynaložené snahy a námaha se vyplatí, i když to třeba oceníte až za pár let...
ani nevíš, jak ti rozumím. Jsem ve zcela stejné situaci, až na to, že manžel má ve vlastní péči dceru a ty holky bývaj ještě zákeřnější.....
Co budeme dělat? Asi nám nezbyde nic jiného,než se tak naučit žít,ale já tak nechci žít.... :-( http://www.prckoviste.cz/matyasekeli
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Zkus se vžít do jeho situace taky to nemá jednoduchý. Mámu nemá a táta na něho nemá čas. Nešlapej mu tolik po krku, alespoň ne kvůli hloupostem. Co se k němu chovat trochu jako kamarádka a ne jako macecha.