HOLKY PROSÍM POMOOOC, KOČKA ŽÁRLÍ NA MIMI !!!!!!!!

11.07.2009

Holky moc prosím o pomoc, už vážně nevím co dělat. Doma máme pětiletého perského kocourka, je to můj mazlíček, je na mě hodně fixovaný, ale tý doby, co doma máme miminko, si s ním nevím rady. Už několikrát počůral kočárek, takže jsem ho vyprala a za nějaký čas to samý, pak se doslova vydojil do peřiny v pokoji pro hosty, to jsem ho tam přistihla a nemohla uvěřit svým očím, protože bylo očividné, že to dělá naschvál a šetří si na to celou svojí moč. Minulý týden se vyčůral na koženou židli, na které sedíme u počítače a naposledy dnes zase pořádně zřídil kočárek. Musím podotknout, že náš kocour není nijak citově zanedbávaný, pravidelně se mu věnuji a dávám mu najevo, že na mimi žárlit nemusí, dopoledne se mnou (lépe řečeno na mně) spokojeně leží na gauči a pět minut později se počůrá kočár, hajzl jeden (jinak mu teď fakt řict nemůžu). Je to normální? Měla jste to některá taky? Poraďte co s ním, jinak mi z něj už hrabne.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Já ti napsala tak dlouhej příspěvek a omylem ho smazala :00: Tak jen,že mám doma kocoura-vykastrovaného a kočičku nevykastrovanou.Ona je zlatíčko,sice míň mazlivá,ale on je strašně umíněný a věčně se něčeho dožaduje.Víc se mazlí a když mu zakážu jít k nám,kde spíme,bude se hodinu dobývat dovnitř.Dřív se i vykakal do vany jako za trest.Teď už to nedělá.Tak jsem taky napjatá,jak příjmou nové miminko do rodiny.Chci je izolovat aspoň ze začátku z místnosti,kde bude malý spát,ale bude to asi boj.Tak už trochu trénuju.Kočička je v pohodě.Ta si dá říct.Ale on.To bude o nervy.A z domu je dát nemůžu.Starší syn by to nepřežil.To mu nemůžu udělat.Sice oba jsou jen doma,nechodí ven,tak bacilů moc nepochytají-jen když sežerou muchu :00: Tak pevné nervy a třeba to kocoura přejde!!I když možná ta kastrace by nebyla marná.Ale nevím,jestli si už tak starý kocour ty značkovací návyky nenechá i po kastarci. :a:

ahojky vykastrovat by mohlo pomoci.já mám taky kocoura kastrovaneho.naštěstí po narození malé se nic nezměnilo.ale je to více na ostražitosti.Protože jak mám kocoura moc ráda bojím se a je to zvíře tak mu stoprocentně nevěřím.ale nemám to srdíčko ho dát pryč ikdyž by si to můj přítel moc přál.je mu 6 let.ještě bych se poradila s Veterinářkou.mě to kocur dělal když jsem se stěhovala a zvykal si na nové prosředí.někdy to vypadá,že to dělá na schvál.uvídíš.

Ahojík...asi by bylo lepší ho vykastrovat.Náš Šmudlin je taky pěkný hajzlík.Když rozmražuju maso tak si pro něj skočí do dřezu a třeba ho sežere.To je na mrtvici.Podotýkám že hlady netrpí.Pod tou vrstvou chlupů má pěkné panděro.
Když jsmemalého přivedli domů tak byl zvědavý.Jasně že dostal naplácáno za lezení do postýlky a do kočárku.Teď už máme klid.Je pravda že zavírám dveře a kočárek máme na chodbě kde k němu nemá přístup.Občas si vleze do koše na prádlo a pěkně si to označkuje.Kdyžho nechytím při činu dám mu k tomu čichnout a plácnu ho přes zadek.Snad se čičin umoudří.
http://www.prckoviste.cz/mirunka88

ahoj Jani, je mi líto že jsem tvůj dotaz neobjevila už včera
jsem silná "kočičí aktivistka" - doma jsem měla posledních cca 5 let vždycky kočky, nejdřív jednu z útulku, potom druhou z útulku, a potom jsem začala pro útulek hlídat. loni mi jedna z mých umřela, a když jsem otěhotněla, tak jsem oznámila že 2 měsíce před porodem přestávám hlídat útulkové a nechám si jenom tu jednu svoji (nakonec to bylo asi měsíc a půl, ale schválně jsem raději si dávala rezervu, vím jak to chodí)
mám proti tobě výhodu v tom, že moje kočka je zvyká na to, že domů chodí "vetřelci". nikdy si s nimi nehrála (byla jenom jedna výjimka), protože ona tomu tady přece šéfuje. když toho bylo už hodně, tak se mi vyčurala do postele - ale nebylo to nikdy moc. pokud byla přistižena při činu, byla okřiknuta a velmi lehce, téměř neznatelně plácnuta.

cca měsíc před porodem, možná míň, jsme si pořídili štěně - teda, přítel si pořídil, štěně westíka. jednou se mi kočka vyčurala do postele, pak jsem ji začala víc hladit, mazlit, a už to bylo relativně v pohodě
když jsem přinesla domů malou, a to bylo po 8 dnech co jsem byla pryč, tak se taky jednou vyčurala (dobře, asi 3x, ale ty další 2 jsem objevila později, když jsem brala do ruky deku co byla složená vedle mě, a brala jsem ji vždy až po několika dnech), a totéž - mazlit, hladit, chovat; ale zároveň dát najevo, že existují jisté meze
ta moje beruška kočičí je totiž první kočka, kterou jsem si sem přinesla, a mohla úplně všechno a úplně všude. teď má zakázanou linku (asi 2x porušila, když se rozhodla že voda v nádobí v dřezu je lepší než to co má v misce), a samozřejmě postýlku. postýlku mám vedle PC stolu, takže občas kočku hladím, když je na stole a já mám v druhé ruce flašku a krmím malou, stejně tak když jsem u postýlky a kočka se mi otře o nohy, je pohlazena, ale taky jí je naznačeno že "teď ne, že až za chvíli)
měla jsem s ní trošku problém už jak jsem otěhotněla, bylo vidět, že se jí to nelíbí, chvíli se mnou moc "nemluvila", ale pak zase přišla, a ke konci se mnou opět spávala v posteli, a když jsem ležela na boku, tak ležela na mně.
ale tohle fungovalo u nás - a každá kočka je individualita, takže na každou platí něco jiného. někde pomůže koupit na veterině feliway, někde pomůžou bachovy kapky, někde stačí více se věnovat kočce ale za nastavení jasných pravidel (aby kočka nepřerostla přes hlavu; ty jsou pak nejhůře umistitelné, takoví ti rozmazlovaní jedináčci co se dostanou do útulku, už mi jich taky pár prošlo rukama)
(navíc - čeká mě ještě další kolo - budeme se stěhovat do většího, a tam nebude smět do ložnice. docela mám z toho strach :( )

jinak na téma "kočka a mimi" bylo pár článků na www.kocky-online.cz a taky bych se zeptala spíš na kočičích stránkách - zkus www.modrykocour.cz anebo zkus zavolat některé z útulkových tet z první stránky (doporučila bych ráda jednu konkrétní, ale nejdou soukromé zprávy, a nerada bych aby jí volali všichni)

In reply to by reina

Ahojky Reino, no to mi povídej... Přece jenom už mám našeho kocoura pět let a taky už si "prožil" své. v mém tehdejším bytě mohl všechno a všude, kromě lezení po lince a po stole, to nesnáším, tam kočka opravdu nemá co dělat. Je mi ale jasný, že v mé nepřítomnosti tam kočka stejně lezla. Dřív se mnou chrněla i v posteli. Když jsem se přestěhovala k příteli, to už jsou asi čtyři roky, Jéžiši to to utíká, chvíli trvalo, než si zvykl a později s náma přestal spát v ložnici. A během těhotenství jsme to měli podobně. Kočka vždycky byla zvyklá ležet mi na břiše nebo boku, což jsem s rostoucím bříškem přestala tolerovat a vůbec se jí (mu) to nelíbilo. Na ty stánky mrknu. Díky.

Ahojda, doma mám 4.měsíční mimi, kocoura a kočku...
Když jsem si Amálku přinesla domů, opatrně kolem ní chodili a báli se jí, po pár týdnech s ní dokázali být v jedné místnosti a ted už dokonce i k ní jdou a mrousknou jí. Podotýkám, žijou jenom v bytě, ven nechodí, takže se nebojím žádných bacilů.
Měli jsme strach, aby nežárlili, ale srovnalo se to.
A ted k věci. Jak tu holky psaly, že by měla jít kočka z baráku, to bych takhle neřešila, je to přeci člen rodiny, teda my to tak s přítelem bereme (když k nám přijdou babičky nebo rodiče, tak je vyhazují z kuchynské linky a my jim říkáme, že to nemají dělat, že ty kočky nežijí u nás, ale s námi, jestli víš, jak to myslím ;) Taky se nám nikdy nestalo, že by nám něco snědli - kromě oliv, to se neudrží :s: )
Myslím, že bys ho měla nechat vykastrovat, nám to ze začátku dělal kocour taky (to mu byl 1 rok) a vydrželi jsme to měsíc a pak hned šel...
Nebo mu v tom vymáchat čumák a plácnout ho novinama přes zadek jako psa, on si to zapamatuje, že to nesmí.
Naše kočka s oblibou lezla do načančané postýlky a několikrát jsem jí plácla a už si to nedovolí...

In reply to by zabka85

Náš kocourek žije jenom v baráku, pro mě odjakživa člen rodiny a je už čtyři roky vykastrovaný. Nevydržela bych abych mi značkoval po bytě. Ale co je horší značkování, které šíleně smrdí nebo záměrné pomočování všeho možného? Nemluvím o pár kapkách, jsou to přímo louže! Jinak mimi taky dokáže být v jedné místnosti , jak říkám, často to vypadá, že se kocour konečně uklidnil a že začíná rodinná idylka a pak tohle. Vymáchat čenich a plácnutí praktikuju, prý je to ale špatné, prý je to pro kočku naprosto ponižující a může to situaci zhoršit, tak nevím... :?

Tak mi to s kocourem máme obráceně. Od mala moc mazlivý nebyl, když jsem ho chtěla pohladit tak si lehl o kousek dál, abych na něho nedosáhla. A co jsem přinesla malýho domů tak je hrozný mazlík. Vyloženě se vnucuje a pacičkou škemrá. Do ložnice ho nepouštím a na kočár mi skočil jednou když tam byl malej naštěstí to bylo v zimě a byl tam zachumlaný tak se mu nic nestalo. A kocour dostal na zadek. Je pravda, že od té doby co malý leze a stojí tak se tady kocour moc nezdržuje, protože malý ho zlobí. Tak kocour je pomalu celý den dole u tchyně a hraje si s jejich jezevčíkem a k nám se přijde jen podívat a když malý spinká tak se přijde pomazlit. A v noci spí tady. To čůrání na kočár by mi vadilo hodně. Nemůžeš kočár parkovat někde jinde a nebo ho zabalit do igelitu ???.

In reply to by Elík 01

Tak bych teda řekla, že tvůj kocour taky mírně začal žárlit. Protože když se dřív nechtěl nechat hladit a pak najednou jo, tak mi to přijde, jako by dostal strach o jeho postavení v rodině a pak se z něj najednou stal mazlík. }:) No a ten můj byl mazlíček už pořád. Kočár parkujeme na chodbě u vchodu a tam má kočka volný přístup. Jinak jsme ho teď zabalili do igelitu, jsem zvědavá, jetli to k něčemu bude, protože když kocour bude chtít, vyčůrá se mi případně na něco jiného. :(

In reply to by Elík 01

Jo, voda, z tý on má přímou panickou hrůzu. Myslím, že by to situaci asi ještě víc zhoršilo, možná to i vodou tenkrát začalo...Je to dlouhá historka. Takže když jsem se s malým vrátila z porodnice, tak kočka sice koukala, kde jsem byla tak dlouho (3 dny je pro mojí kočku fakt šíleně dlouhá doba, divím se, že mi steskem nezašla), koukala, co jsem to přitáhla domů, kolem čeho pořád lítám a někdy to ze sebe vydává tak divný zvuky. Kočka ale byla v klidu, nic se nedělo. Osm dní po porodu jsem však znova musela do nemocnice, po porodu ve mně zůstal hematom, ve kterým se udělat zánět, tak mě museli operovat a pak jsem si v nemocnici pobyla asi dalších pět dní. Malej tam byl celou dobu se mnou. Když mě propustili domů, první co při návratu bylo hurá za mojí kočičkou!!! Jenže je to kočka perská, chlupatá a jak se to u nich bohužel někdy stává, když se vyprazdňují, zůstane u zadečku někdy něco viset. V tom případě nepomůže nic jiného, než kočku vzít a hodit jí vany a pořádně ji vykoupat. Přesně to jsem udělala, možná, že to na kočku bylo trochu moc, místo přivítání koupel ve vaně....Nevím...Vykoupanou kočku jsem osušila jako miminko a šla jsem ke tchýni. Kočka ke tchýni nesměla, nechtěla jsem, aby se neválela na jejím gauči, takže kočka zůstala za zavřenými dveřmi. Vedle dveří kočárek... A už to bylo.

In reply to by Janicka78

Tak ta byla pomsta. Já mám Britku modrou. A škrábe mi dveře, protože chce dolu za psem. A večer u toho ještě mňouká. Máme 2+kk tak mám strach, aby malýho nezbudil. Takže dětská vodní pistole pomohla. Párkrát jsem se trefila a teď už mu jí stačí jen ukázat a hned dá pokoj lehne si na místo a chrupká. Vím, že je to drsný a nechci ho nějak šikanovat, ale na něho nic jinýho nefunguje.

In reply to by Elík 01

O škrabání na dveře mi povídej. Ten náš vždycky škrabe na dveře od ložnice, jakmile se tam něco šustne, někdy už ve čtyři hodiny ráno, je fakt na ťafku. Dokážeš si představit jaký to je, když do toho máš malý mimi... V noci malýho nakojím, pak uložím, dřív to trošku trvalo, než zabral, takže pochovat a než se naděješ, utekla celá hodina, pak jsem zalehla, ale nemohla jsem hned zabrat a pak začne kočka a taky do toho mňouká :00: Já pak většinou z ložnice vylítnu a sprdnu jí, to pomůže.

to bych si nevydržela.My máme taky kocoura ,kastrovanýho,ale tohle nedělá.Bývá doma,má svoje místo jinde neleze,jen když se chce pomazlit tak přijde a řekne si :///: Máme ho prostě jako domácího,ale ted většinu času stejně tráví venku,si zamŇouká u dveří či okna a jde ven a pak i tak naopak,když chce dovnitř.Dokonce už nemusíme mít ani záchod,jelikož se naučil chodit ven na potřebu,no jak pejsek.A na malou nikdy nežárlil a to je malý už rok.Nesnáším když je kočka cítit v bytě či domě.U nás nikdo nepozná,že ho máme :///: :a:

ale kamaradky kocour to dela kdyz je nastydli,normalne vzdy chodi na zachod,ale kdyz je nastydily,tak je mu to jednu.Jinak nevim,ja bych kocoura doma mit nemohla i kdyz se mi nektere libi,ale tech chlupu,mala zachvili poleze a prestoze vytiram trikrat denne,tak ma vecne obalene ruce bud vlasy nebo prachem,no proste vsim co je na podlaze a do toho kocoura chlupy,no to bych si fakt asi svihla.co zkusit nejakou chovnou stanici jestli by ti neporadili,kdyz je chovaji,tak jim rozumi a treba by ti neco poradili :a:

In reply to by krevetka

No tak ten můj nastydlý není, spíš asi zastydlý ;) , chová se jak malý děcko. No s těma chlupama to máš pravdu, ale toho jsem si byla vědomá, už když jsem si kočku pořizovala, když se pravidelně uklízí, tak to není tak hrozný.

Ahoj,no to ti teda nezavidim,ja bych to vyresila razne a to tak se by sla kocka ven z baraku }:) ...neumim si predstavit aby mi vsude kadila kdyz tam je male miminko!!!My mame pejska a miminko teprve cekam,tak jsem take zvedava jak se bude chovat...s tim rozdilem ze pejsek ma boudu venku a do baraku nesmi ale preci jen se budu bat...bude stacit jeden naznak zavrceni a pes bude muset z domu.Mam kamaradku kterou pes pokousal kdyz byla mala a nekada bych to zazila u sveho ditete.No a u kocek jsem slysela ze jsou schopne si na mimco lehnou a udusit ho.drzim palecky ahoj Valča

In reply to by Valca31

V mém vzteku jsem dnes prohlásila, že kočka z baráku půjde, fakt jsem byla naštvaná po celý den. Ale jak vyhodit člena rodiny, kdysi to bylo mé "miminko", teď už je to samo dospělák... Jinak je moc hodnej a malýmu by neublížil, to vím stoprocentně. Spíš by si nechal sám ublížit, než aby si na někoho dovolil.

In reply to by Elík 01

To jsem zvědavá, jestli ho malej bude zlobit a jestli si to nechá líbit. Náš kocour už přežil dva synovce, ty jsou tady každej den a teď už trošku odrostlí (3 a 6 let), takže to nejhorší už má kočka za sebou.

In reply to by Janicka78

Mám doma kočku, taky mám sní trápení (aspoň jsem si to do teď myslela)
Tohle by mi udělala jednou a letěla by z domu.
Nikdy bych nedovolila, aby čůrala jinde než do písku.
Zkus tu kastraci a jinak říkám ultimátum a ven.

In reply to by Janicka78

My jsme dřív měli kočku a ta byla taky žárlivá, a dělala to taky když byla doma dlouho sama. Nikdy s tím nepřestala. Kočky se moc převychovat nedají. Jsou svým pánem.
Já bych to teda nevydržela, kdyby mi čůrala po bytě. Protože mám zkušenost z té jiné kočky.

Já měla něco podobného, mám 3letého bígla a jak jsem si malého přivezla z porodnice tak začal mít hafák průjem a kadil mi doma v kuchyni před ledničkou, já byla uplně nepříčetná, páč si přivezeš mimi do vyluxovaného bytu a najednou mi tam kadí pes blééé a ještě když máš tolik lítání kolem malého, já nevěděla kam dřív skočit ale volala jsem naší veterinářce a prej je to normální reakce, a že mám čekat že to přejde, bylo to dílo ale po týdnu to přestalo ale s kočkou to teda nevím, oni bývají prej mstivější, ale snad to brzo přejde tak jako u nás takže přeju pevné nervy.

ahojky Janičko, tak to ti neporadím !! Já jsem z toho taky měla strach, tak proto jsme kocourka dali pryč a kočičku si nechali a naštěstí je zatím v pohodě.. jen mi leze na linku a s ní všechno co vidí!!! ale tohle co dělá váš kocour je až moc.. zlati snad ti někdo poradí ...

In reply to by Mishuge

Míšo, on se právě zdá být v pohodě a pak tohle. Je to přece jenom člen domácnosti a dávat pryc bych nechtěla, i když musím připustit, že když jsem dnes viděla ten promočený kočár, tak jsem byla úplně nepříčetná.

In reply to by Janicka78

já chápu že to jen člen domácnosti, já jsem jenom řekla, že prostě náš to dělal, jak ještě nebylo mimi na světě,tak proto jsem ho raději dali pryč.. tak snad ten váš to brzy přestane dělat, pořád prát bobku ... ale hlavně že to ani pak nesmrdí, já jsem jednou musela prát na dvakrát ...

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky