holky moje:-(

Včera jsem psala,co se mi stalo s přítelem.Je to čím dál horší,celou noc jsem nespala.Teď ráno má přijít a máme se domluvit, jak to bude s malym.Tak moc ho miluju a cítím hrozný prázdno.Jak mi to mohl proboha udělat?Pořád vzpomínám na všechno i ty zatracený maličkosti mi budou chybět.žila jsem jen pro něj,kdybych nečekala malýho,všechno bych zkončila.Vůbec nemám sílu žít.Všichni mi říkaj ať myslim na miminko,ale nejde to.Připadám si jako sobec.To dítě vzniklo z naší lásky a pořád je to kus Martina.Pořád mi ho bude připomínat.