jsem na pokraji zhroucení

já už to nezvládám :n: :r: ....Míša byl teď dva měsíce nemocnej a Kája chvilku taky,vůbec jsem nespala a byla se silami a psychikou v koncích....o víkendech mi pomáhá manžílek, ale přes týden je v práci a já jsem vyřízená. Nezvládám už nic.....v noci nespíme - malej je naučenej jak byl nemocnej usínat se mnou a Kája spinkala u mě, aby jí to nebylo líto. V noci se mi buděj na střídačku, přes den řádí jak černá ruka - oba dva :? a já už nemám sílu :r: :r: po večerech brečím a jsem uplně vyřízená a kolikrát jsem i líná se jít umejt :r: :r: :r: ....
Přes den křičím na Káju - i kuli kravinám, když mi malej kňourá tak brečím...
Zkouším ho dávat na hlídání tchýni, aspoň na chvilku abych si odpočala, ale malej k ní vůbec nechce, když je u mě a vidí ji, tak se ke mě přitulí a nechce ode mě :n: :jawdrop: ....rve mi to srdce ho tam nechat, ale musím.....jednak aby si zvykl, že má i druhou babičku a jednak i abych si trošku odpočala.Ale od tý doby co jí ho dávám tak je téměř hysterickej a potom mi pláče a nechce být chvilku beze mě :r: Když vidí Míša moji mamku tak u mě nechce být ani chvilku :h: . Já už nemám chvilku por sebe.....a už nevím co dál, jsem zoufalá a uplně v prdeli :( .
Někdo si řekne, že jsem nějaká cíťa či co.....ale věřím, že mě spousta z vás pochopí :k: