Dnes je to rok, co odešel neskutečný bojovníček

Tomášek, můj chlapeček milovaný. OD té doby co se to stalo sem nijak zvlášť nechodím .... jak jste si některé všimli, jen vždy nakouknu, kdo kouká na můj profil a víceméně odcházím ...

Je už to rok, poměrně dlouhá doba, ale mně to příjde jako včera, když mi řekli tu hroznou věc ...že Tomík odešel .... nikdy na to nezapomenu, v ten den jsem si po dlouhé době z plných plic zařvala, můj taťka mi koupil krabičku a já si zapálila .... nikdo to nechápal, nikdo nevěřil .... ale sen to nebyl ... co bych dala za to, probrat se z velikánského snu .....

Náš příběh byl dlouhý, plný krásných chvil, ale také dnů a okamžiků, na které by člověk nejraději zapoměl ... přesto si i teď říkám, že děkuji bohu za tuto krásnou část mého života, který jsme strávili v nemocnici a to buď v Třinci anebo ve fakultce v Porubě. Za ten rok jsem poznala mnoho rodičů, jenž měli trable s prckem, ať už to bylo cokoliv člověka to hodně poznamená, začne si uvědomovat, že zdraví je opravdu to nejdůležitější a není nic nad to ... a taky, poznala jsem skvělou kamarádku, na kterou nezapomenu, shodou okolností bydlí kousek ode mně, takže se vídáme dále ...

Taky jsem šíleně moc ráda, ze svého muže, bez kterého bych to vše asik nezvládla ... a že jsme to spolu vše dobré i zlé přečkali ...

A taky díky holkám odtud, nejen z DUBNU 09 ke kterým jsme patřili, byť se Tomášek měl narodit až v květnu .... moc se mi ulevilo, že jsem se m mohla psat naše pokroky a taky pády směrem dolů .... jednou bych to vše chtěla sepsat ... vedla jsem si poznámky ... mnoho mám i na fotkách ... ale zatím na to nemám sílu, jen prozatím vím, že bych chtěla ......

Taky bych chtěla říct všem maminkám, které mají problémy s miminkem, trápí je různé nemoci, že jím všem držím palečky, aby to zvládali... a člověk by za své dítě dýchal, já doslova a do písmene ...

Taky vím, že Tomáškovi je nahoře moc fajn, má tam svůj mráček, na kterém kouká na nás a až jednou bude mít brášku anebo sestřičku, že to bude jeho strážníček .....

TOme, nadevše Tě miluji a jsem pyšná, že jsi mým synem ...

Omlouvám se za román ... kdo dočetl až sem děkuji ....