tchyně

chtěla bych znát názor Vás maminek na můj problém.Je třeba podotknout že se nemáme rády,dala mi to najevo když mě ještě ani neznala tak mě uvítala tak,že jsem nesměla asi rok překročit práh jejího bytu.Dlouho jsem nemohla otěhotnět až když jsem to téměř vzdala tak se to po umělém oplodnění na čtvrtý pokus podařilo,takže si asi umíte představit,když se Nelinka narodila co jsme s přítelem prožívali za štěstí.Máme doma tři psy,kteří jsou jak na zahradě tak i doma(miluji je jako svoje děti).Nela ještě nebyla na světě a tchyně začala nevybíravým způsobem organizovat moji domácnost jako že psi půjdou z domu,že máme špinavý koberec,chlupatou sedačku atd.Do porodnice za námi přítel jezdil každý den,moc jsme se na něj s Nelinkou těšili a on mi vyprávěl jak tchyně u nás doma dře co tam máme za bordel(jako kdybych tam v životě neuklízela)a hlavně nechápu co tam bez mého vědomí dělala.Měla jsem problémy s kojením,takže už v porodnici byla Nela na umělé stravě,takže jsem tam měla okolo jídla honičku,takže domů jsem se vrátila vyčerpaná ale strašně šťastná.Druhý den aniž by se mě někdo zeptal tak tchyně si u nás udělala půl denní oslavu a bylo jí jedno že jsem unavená.První týden po návratu z porodnice byl přítel s námi doma-pohoda,druhý týden mi pomáhala sestřenice-pohoda a třetí týden mi nastalo peklo.Hned první den chtěla jet k nám,několikrát jsem ji odpověděla že nepotřebuji pomoct.Domluvili jsme se na druhý den že se jí odpoledne ozvu,v deset hodit telefon jaktože nevolám že ona čeká na telefon,že potřebuji uklidit(je asi vědma).Nele byli tři týdny,když si k nám pozvala dvě svoje kamarádky ikdyž jsme byli domluvené že nejdřív až bude Nele nejméně měsíc(to navrhla švagrová,já chtěla ještě později).Pak následovaly telefony jestli může přijet vozit,v kolik bude jíst(to aby hned jak přijede byla Nela připravená do kočáru).Nela většinou spokojeně spinkala v postýlce,ona se koukala jak ji budím abych jí oblékla(samozřejmě že plakala),ale hlavní bylo že tchyně bude vozit.Začalo mě to vadit,příteli jsem dvakrát řekla ať ji domluví nepomohlo.Jednou mi ji přivezla o půl hodiny později,ten strach co jsem si prožila nikomu nepřeji ona se mi ani neomluvila.Nele byly asi dva měsíce a ona sem přijela dokonce nachlazená(že ji může nakazit to jí nevadilo).Doma se s přítelem neustále kvůli ní hádáme,já už jsem psychicky skoro na dně,nad vodou mě drží Nelinka.Jí jsem vždy když ona chtěla přijet vyšla vstříc,dokud jsem neprotestovala tak bylo vše v pořádku(podle ní),když jsem začala říkat ne tak začaly problémy.Řekla jsem ji např. že ji do fusaku nedám,volala ihned příteli,týden mě otravovala s čajem na prdíky,až jsem jí ho i přes můj nesouhlas dala(možná po něm má vyrážku),volá příteli že máme doma od psů chlupy na podlaze,jak je to možný(nestihla jsem uklidit)a nyní to vyvrcholilo hádkou.Křičely jsme na sebe a ona mi řekla,že v tomhle Nela vyrůstat nebude a že Nela je i přítelova dcera(nejen moje)a on ji jednou týdně přiveze k ní domů.A to už jsem se téměř zhroutila.Přítel byl u toho a nic neudělal.A tohle se odehrálo v prvních dvou měsících života mé dcery.Prožívám si peklo a nevím jak dál.Vždy když chtěla Nelu vidět tak ji viděla(a že to bylo hodně často,moje šestinedělí nerespektovala)a teď mě jako mámě bude diktovat kdy,kde a jak bude Nelu vídat?Nevím jak dál,takhle jsem si narození mé vymodlené Nelinky nepředstavovala.