POROD V IRSKU

Tak snad budu mít chvilinku trochu popsat "Můj porod v Irsku"
Většina tady těhulek a už nyní i maminek ví,že žijeme s přítelem v Irsku(přijeli jsme sem za prací)No a jak to chodí,když se mají 2 lidé rádi :|-|: na Vánoce jsme zjistili,že budeme 3... :qu: .Myslela jsem a tak jsme i plánovali,že se postupně přes jaro přesuneme zpět k domovu a přítel by dojížděl pracovně do Polska,ale osud a české a hlavně zdejší úřady rozhodli jinak.Přesto,že jsem lítala skoro každý měsíc do české republiky na vyšetření,zdejší zdravotnictví opravdu není na takové úrovni,nebo je,ale přistupují tu ke všemu tak trochu více přírodně(až prahistoricky)Ale jak jsem se sama později po porodu přesvědčila,některé zastaralé metody platí a fungují stovky let...
Tak jsme krásně a zdravě prožili devět měsíců a když jsem byla ve 39+3 na kontrole v nemocnici,paní doktorka(Indka :s: )zjistila,že mám hrozně malinko plodové vody a že budu muset zůstat v nemocnici a budou mě vyvolávat kontrakce,protože jsem vůbec ani na mm nebyla otevřená,dost mě to vykolejilo,protože jsme měli ještě úplně jiné plány..Přítel tu měl dceru a v neděli jí odvážel(letecky)do Česka,s tím,že to hned tak nebude a vrátí se 4.9.kdy jsem měla termín porodu }:) ..Chichi,ale co čert nechtěl,nebo snad Bůh,nebo osud,zůstala jsem v nemocnici a do neděle mi zaváděli gel (mezi námi šílená bolest :r: )a já si protrpěla bolesti a kontrakce i tak.Jenže bohužel jsem byla stále zavřená,tak konečně doktor v neděli večer usoudil,že bude asi ráno sekce(císař).Přišel asi v deset večer za mnou ,že domluvíme porodní plán.( v deset večer,to je zde docela normální,tady se vyšetřuje a doktoři existují non stop.mimochodem přišel v obleku :*[]: .)
Ráno mě tedy ještě zkusili vyšetřit znovu(to už jsem přešla na porodní pokoj)dali pásek se jménem,vypisovali formuláře,atd a pak mi dali podepsat souhlas k operaci,to už jsem si trochu oddychla,protože po těch 2dnech bolestí,už bych asi nebyla schopná rodit normálně,bolelo mě úplně vše...Potom jsem přešla na porodní sál a už to šlo rychle..Za půl hodiny jsem Viktorinku uslyšela plakat a nesli jí umýt a ošetřit...Jen mi jí ukázali a pokračovalo zašívání.Musím říct,že všichni byli úžasní,strašně milí,profi,sehraní,mix černochů :*8*: ,Irů :*8*: a Indů :*8*: ,ale perfekní.Potom mě převezli vedle na jip a hned mi Vikinku dali,nahatou,jen utřenou mi ji dali k prsu,ale byla strašně malinká(2.33kg)takže ještě nesála,ale ten šťastný pocit...ten je nepopsatelný...Jak to šlo,hned jsem volala tatínkovi,doma to slyšela celá rodina,seděli u tel nahlas jako svátost....
Celý zbytek pobytu jsem skoro nevnímala,jako v nemocnici.Na pokoji jsme byly 4,příjemné prostředí,každá mohla být oddělená pro soukromí látkovým veselým závěsem.Miminka jsme měly od začátku u sebe,myslým,že to je to nejlepší,prptože se maminka musí okamžitě o mimi starat.Nevyspíte se,ale o to je to pak pro vás lehčí a doma také.

Nakonec bych chtěla strašně moc touto cestou poděkovat Kašíkuskovi,moc mi pomohla s radama,když jsem si nebyla jistá...No tak to bylo asi na porod v Irsku vše,snad jsem Vás nenudila....Zatím papa :a: :a: