Porod nasi Amalinky!

Popis narozeni nasi krasne Amalky. Oficialne trval porod 10:55hodin - aspon to tak je ve zprave :) Pro me ale zacal mirnyma bolestma v sobotu v noci 23:45, kdy me vzbudili bolesti. Samozrejme jsem uz do rana nespala. Rano jsme dojeli do porodnice a prej, ze se neco deje, ale jinak nalez stejny jako doposud CS3. Utrazvuk rikal vahovy odhad 3700g, cimz me vydesili, protoze pred 14dny melo miminko necele 3kg (2980g). Tak nic a jeli jsme domu. Cely den jsem mela bolesti, ale fakt se to dalo vydrzet a pres poledne jsem si i schrupla. V pondeli rano ve 2 mi ty bolesti zase nedali spat a zdalo se mi, ze jsou silnejsi. Kolem 4 trochu zpravidelnily, ale rozmezi bylo furt 4-7minut. Kolem 5te hodiny jsem si vsimla, ze kapkam. Nevedela jsem co to je, nelepilo to, nesmrdelo, nic. Ale furt to kapkalo. Tak jsem si dala vlozku a jeli jsme do porodky. Zase uplne nevyspala a zrejme i precitivela, jsem mela v aute co delat, abych prodychala bolesti, ktere se trepanim zkratili na asi 3 minuty. Jak jsem vystoupila u porodky a nez jsem prisla na radu,tak se ro zase trochu zklidnilo. Na monitoru pomerne pekne kontrakce a nalez konecne tesne pro prst a CS7. Plodova voda pozitivni, takze prijem. Pro nedostatek mista rovnou na box. Prej kdyby mi neodtikala voda, poslali by me domu, ale kvuli mozne infekci si me tu nechaji, ale 24h bez umelych zasahu. Takze mi dali jen klistir a pak uz jen hlidali a kontrolovali. Nechtel se mi spotrebovat cipek. Mezi tim davali antibiotika, aby miminko nedostalo onu infekci. Dokonce probehl utrazvuk, kde teda zjistili, ze mi praskl jen jeden vak a druhy zustal,proto se to hybalo tak pomalu. Hlavicka skoro nenalehala. Zkoukly pupecnik a pry je v poradku, kolem krcku ho nema. Ten druhy vak mi chteli prasknout az zmizne cipek, coz do vecera neudelal. Na noc me dali na intdrmediarni pokoj vedle salu, ze se mam prospat. No s bolestma skoro po 5ti to samosebou moc neslo a nechteli mi dat ani nic na spani, aby mi to nahodou nezastavili nebo jeste zpomalili. V utery rano nalez stejny, jen cipek o fousek kratsi. Tak mi protoze uz ubehlo 24h od odtoku dali pulku tabletky-vic pry nesmi, kvuli cisari. Bolesti se razem zhorsily a me doslo, ze do ted to bylo jen takove nic. Silene me desilo, ze tohle byl jen zacatek... Bud jsem silena histerka nebo nespani 3 noci, udelali sve a ja zacla skomirat.  Mela jsem pocit, ze to nejde prodychat a kazde vysetreni bylo jako muka u kterym jsem, priznavam, i kricela. No za cele dopoledne se cipek zase jen o fous zkratil a ja zacla propadat panice, tak mi draha porodni asistentka rupla ten zbytek vody. Nu ani to s nalezem nijak vyrazne nehlo. A asi protoze porodni asistentka se na me nemohla koukat, nabidla mi epidural a ja ji diky div ruce nelibala. Zavest do patere dalo zabrat i me i anesteziolozce, protoze kontrakce v leze, byli vice nez nesnesitelne. Ale povedlo se a pak mi rekla, ze mi to budou davkovat a muzu ho mit az do porodu. Spolu s epiduralem jsem se upsala na kontinualni pasy, protoze miminko jim furt utikalo a obcas to sledovalo muj tep, coz vsechny trochu desilo. Ale diky tomu zazraku moderni mediciny mi bylo dokonale. Bricho jen tvrdlo a zase jsen to byla ja a delala kravinky. To ze mi umrela cela noha a ja ji vlacela jak invalida, bylo vedlejsi. Komicke bylo i sezeni a hopsani na balone, protoze se mi blbe drzela rovnovaha. Co bylo dulezite, bylo ze mi epidural pohnul s porodem a ja byla kazdou necelou hodinu vic a vic otevrena (teorie o braneni se bolesti-tutiz porodu aspon u me potvrzena). Kolem 5te hodiny vecer (jestli se dobre pamatuji) to bylo uz na 8cm. Porodni asistentka me vyceckovala (prej aby ten macik mel opravdu co nejvic mista na projiti). Dostala jsem oxitocin a zase jsem zacla vnimat bolest. Nijak silnou, ale prece. Po chvilce me to zaclo nutit na tlaceni, diky epiduralu jsem se na to, ale musela soustredit. Tak me napolohovali do leza, aby miminko dorotovalo a ja se dootevrela. Kolem 6te jsem s pomoci asistentky mohla pritlacet. To uz byla bolest zase stejna jako dopoledne-jak moc by to bolelo bez epiduralu-se snad ani neptam. Pak ale prisel jakysi nesymparicky doktor a prej je brzo. Tak naraz vsichni odesli. To me docela vydesilo, zvlast kdyz se ty bolesti uz zase nedali ani prodychat ani nic (a to propominam, jsem v zadech stale mela epidural, prosim). Pak dosla PA, ze mam jit do kleku a zkusit si pritlacet tak. To byla chyba silena... Zacla me strasne bolet jizva po cisari. Neskutecne. V kontrakci ani ne, ale potom. To uz jsem brecela bolesti a jedine na co jsem se zmohla bylo jecet "jizva au". Tak se nekteri ucastnici zase vratili, ze si mam lehnout na zada do posolosedu. Zjistila jsem, ze kdyz se zapru nohama do kohokoliv, tak neboli ta jizva. Akorat jsem na tech zadech necitila stahy (bolest jo, ale ta chodila evidentne jindy...) tak jsem skemrala, at mi nekdo drzi bricho a rika mi. Tlacila jsem asi milionkrat a jedine co jsem vnimala byl hlas asistentky, ktery me instruoval a podporoval, za coz jsem ji silene vdecna. Vestsinou jsem mela zavrene oci, tak ani nevim kdo kde a kolik lidi bylo. Pak jsem slysela krasnou vetu-udelame epizotomii a pak volejte pediatry - a ja vedela, ze to se mnou nevzdali a ze to pujde (osobne jsem to vzdala v tom kleku...). Nabilo me to energii a ja dal tlacila jako o zivot, pak jsem ucitila chladny kov a vedela co prijde. Strihli dokonale a ja citila hroznou ulevu, protoze slo mnohem lepe tlacit. A po dvou dalsi kontrakcich prisla dalsi uleva. Hlavicka byla venku. Raminka vysla hned v zapeti a me dali ten dokonaly, teplucky uzlicek na bricho. Vubec neplakala, az jsem se ptala, jestli dycha. Rikali, ze je to ta holcicka :-) Pak si Amalku vzali vedle me a trochu ji ocistili, prohlidly a to uz plakat zacala a zase mi ji zabalenou dali a zase bylo po placi. Ze me sesnazili dostat placentu,ale te se nechtelo a pak se jim vytrhl pupecnik, tak nemeli zaco tahat. Tak to chvilku nechali tak a sli zvazit a zmerit Amalku (stale u me na pokoji, vse na dohled) a dali mi ji nahatou na bricho, aby mi zaprve pomohla s placentou a za druhe, aby se zkusila prisat. Prisala se. Obe nas zakryli a nechali chvilku tak. Vystridali se smeny (ta nase se rozloucila a pogratulovala nam a ja jim ruce libala a dekovala) dosla jina asistentka, vzala mi Amalku, ze vytahnou tu placentu. Zanorila ruku a sup a byla venku. Pak dosla doktorka, ze me pozasiva. Opichla venek a pak se zacla koukat do vnitr. Amalka si ten nastrih protahla do vnitr, ktery se pry neda umrtvit... Myslela jsem, ze umru u toho siti a v mezidobi, kdy jsem doslova jecela, jsem se doktorce omlouvala, ze jsem asi silena histerka. Venek uz nebyl tak hrozny. To jsem je uz uklidnila. Sila me asi hodinu a Amalka mezitim usla. Pak po 2 hodkach od narozeni si pro ni prisly a chteli, abych se dala do pucu, ze mi ji donesou pak. Tak se trochu najedla a ze pujdeme do sprchy. Tam jsem si sedla na sedatko a povidam "Ja asi omdlim" a jak jsem rekla, tak jsem ucinila. Probrala jsem se az na postely s asi 3sestrickama u hlavy. Vsem jsem se omluvila za komedy a v leze me odvezli na sestinedeli.  Za mnou prisla detska, jestli chci Amalku, tak jsem se ji omluvila, ze se bojim, abych zase neomdlela (nebylo mi hej) a ze mi ji kdyztak muzou nosit na kojeni. Rano mi ji pak privezly a uz jsme jen spolu a ona furt spinka jak andilek! Porodní míry: 3670g a 51cm :)