Maminky starších, téměř pubertálních dětí, poraďte prosím :)

Máme doma 11ti letou slečnu, žije s námi půl roku a pořád přemýšlím, co po ní vlastně můžu chtít. ze začátku jsem měla předsatvu, že by taky mohla trošku pomáhat, sama se přihlásila o vyndavání nádobí z myčky (nápady se cení, tak jsem to odkývala), ale skutek utek...pak jsem si řekla, že asi bude nejlepší, aby se nejprve naučila svým povinnostem a pak na to nabalíme. povinnosti beru školu a mít v cajku pokojíček....půl roku uteklo jak voda a my se pořád pereme s "povinnostma".
už si moc nepamatuju, jaký to bylo, kdy mi bylo 11 let, ale nevěřim tomu, že by mi máma stála za prdelí buzerovala, ať si napíšu úkol, nachystám věci do školy nebo uklidím v pokoji - to byla samozřejmost. když to nebylo byl to můj průser. za šklu poznámka, za bordel v pokoji seřváno a zarach.
už mě to nebaví. 100x nic umořilo osla a denně se mordujeme, když jeden den nezkontroluju nebo aspoň nepřipomenu, tak se to prostě neudělá. (tresty netresty, najít správnou motivaci je docela prekérka, funguje snad už je zabavení notebooku)
jenže mám pocit, že dítě v jedenácti letech by mělo mít taky nějaké jiné povinnosti v domácnosti - vysypat koš, uklidit nádobí, zalít kytky atp. a to ne za cenu odměn a trestů, prostě jako samozřejmost.
chápu, že leze do puberty, ale stropit pomalu hysterák, že má jít 15kroků k popelnici a vysypat koš, všechno desetkrát připomenout a po jedenáctý z ní stát a počkat dokud to neudělá mi nepřijde adekvátní.nebo toho chci opravdu moc?

Jak to máte vy?