už mě ten chlap vážně začíná sr...!
Holky potřebuju se jen vykecat. Já mám šíleně náladové chlapa a já už nevím co s ním...snažila jsem se ho ignorovat,když má ty své náladičky,pak zase povzbudit třeba sexíkem,dobrým jídlem,poslední dobou nepomáhá nic. Má problémy v práci,barák jsme neztihli a já za 14 dnů rodím,takže se budu vracet s dětma na chvilku (tk do léta) k našim,než barák bude,protože u jeho ridičů to nejde,je nás tam moc. Naši ale bydlí 150km daleko. Jestli to na něho ted dolehlo nebo co já fakt nevím,ale když se zeptám co mu přelítlo přes nos,tak prý nic a je v pohodě. Jenže on do mě pořád nekutečně rýpe,pořád,že budu u našich a budu tam trajdat s kamarádkama :00: pak zase že na to kašle,barák se dodělá až bude čas a on bude raději pořád na kamionu,ted to má týden jezdí a týden je doma. Nesnáší mojí kamarádku,takže furt reje do ní a že to bez ní nevydržím. Holky já už nevím,ale začínám toho mít dost. často jsem kvůli tomu probrečela plno nocí,ale ted už mi to začíná být jedno,začínám se těšit k našim,že ho moc neuvidím a hlavně začínám mi strašně vadit. Miluju ho pořád,ale tohle mě úplně ubíjí. Včera zase přijel po týdnu,super nálada že je doma,pak byl :sex: a po něm zase jako vyměněný. Začal rýpat,urážet....Vážně jsem ho raději poslala do práce :( Večer psal smsku jak mě miluje,tak já tomu prostě nerozumím. že by na něj doléhal strach ale jen to nepřizná...fakt netušm,jenže mluvit se s ním nedá,jakmile se ho zeptám co ho trápí,tak okamžitě ohen na střeše,co pořád mám že je v pohodě. Asi si to všechno taky moc beru,ted mám jít na císaře,mám hroznej strach,chtěla jsem ho mít u porodu a vše je jinak. Ldyž jsem mu to řekla,potřebovala jsem slyšet vlídné slovo,třeba obejmout,tak mi řekl že s tím nadělám,že nejsem první ani poslední co na to jde...Prostě úpně bez citu. Musím říct že jset ted ráda že je pryč,nechápu jeho chování....