náš velký týden :-)

Ahojte, už moc do deníčku nepíšu, ale tenhle náš životní zlom si nemůžu odepřít :-)
Oba dva prcci nástup do školky a po téměř pěti letech můj návrat do práce.
Dítka první týden zvládly perfektně. Toník se sice maličko zasekl, když mu v neděli večer došlo, že Leuška s ním nebude ve třídě, ale docela statečně se s tím popral.
Slzičky přišly u obou, Toník je citlivější a větší mamánek, jeden den šel do školky smykem, pak předvedl jednu tragickou scénku mezi dveřma a když jsem ho první den po obědě vyzvedávala, tak se málem zhroutil, když mě skrs okno viděl...Leuška se může zdát jako statečnější, 2x si poplakala u předání, ale pláč jsme rozdýchaly (metoda na Leušku, jak přestat plakat, bo ona se rozpláče při každé příležitosti a neumí přestat). Leušku si učitelky strašně chválí, je prý moc šikovná, sama se zabaví, hraje si...když po obědě neusne, tak se přikreje peřinou, přitulí se ke svému medvědovi a odpočívá (jinak děti jsou při spaní rozděleny na dva tábory - tak se rozdělily samy - jeden tábor spí a druhý tábor si polední spánek zkracuje tím, že si přehazují do postýlek trička a ostatní oblečení. pozn. Leu chodí do třídy dětí od 2do 3 let :s:)
No, takže Leu je ve škole naprosto v pohodičce, za to se to projeví doma - pláče, neví co by vlastně chtěla...
A já jsem chtěla taky plakat, ale ještě nebyl čas :s: Nastoupila jsem zatím na poloviční úvazek, tak toho v práci moc neudělám a už zase končím...ale je to takový fofr, že nevím, co dřív a strašně rychle to utíká. I když si tak říkám, že název "mateřská dovolená" fakt asi byla dovolená, protože teprve teď je to masakr. nedovedu si představit, až nastoupím na úvazek celej
Ale zatím mám pocit,že se to poddá bez větších traumat na nás všech :-)

Už sem chodím čím dál míň, přecejenom s časem je to teď na štíru a taky už nemám ty miminka ani neočekávám dálnici na testu. Ale už se moc těším, až si doma řekneme, že je čas na další uřvanej uzlíček
Mějte se fajn!