info o nasi male svatbe....

Dobry vecer holky, tak vam napisu neco malo o nasi patecni svatbe. S manzou jsme spolu 14let, nikdy jsme svatbu nijak neresili, proste jednou bude.....poslednich 5let si kazdy rok rikame, ze ji udelame, ale vzdy do toho prisla nejaka dulezitejsi udalost, az letos jsme si rekli, ze uz ji konecne udelame, rozhodli jsme se a do 14dnu byla, vse jsme obehali, ja jsem si rekla, ze si poridim saty, ale ne svatebni, jenze jak se svatba blizila, tak jsem vedela, ze i kdyz nejsem 20leta nevesta a mame 2 deti, ze svatebni saty chci, takze jsrm sedla ve stredu do auta, sjela jsem do svat. salonu a krasne saty za nekrestanske pujcovne si zalohovala, svatba byla v patek....vse probehlo v pohode, manza byl dop. nervozni vic nez ja, deti jsem vymodila a jelo se smer radnice....pri obradu zacala dcerka poskakovat pri alzbetinske serenade, coz krasne odlehcilo dojemnou chvilku pro vsechny pritomne....synek zacal po boku manzi fnukat, ze chce hned tricko a kratasy, tak jsem na nej mezi zuby zasycela, ze pak bude mit zmrzliny kolik bude chtit, coz ho na 5min. uklidnilo.....jinak pohoda po obradu se jelo na hostinu (spis vetsi obed), kde jsme si v klidecku pokecali....celkem nas byli 10, takze opravdu komorni atmosfera, ktera nam vsem naramne sedla, ani ja ani manza nejsme slavici typy...no takze jsem uz mlada pani, kluk na hristi vsem vypravi, ze jsme meli svatbu a ja jeste nostalgicky koukam po satech zavrenych v pouzdre, ktere pujdu zitra vratit.....pro nas se vubec nic nezmenilo, dokonce snubni prstynky jsou v krabicce, protoze ani jeden nejsme zvykli prsteny nosit....., ale ten pekny pocit a radost z toho, ze jsme manzele bych prala kazdemu a hlavne svatbu bez nervu a nekolikamesicnich priprav...mejte se krasne Marcela