Už se to nedá vydržet

Holčičky..chodím sem, čtu, hledám rady a když narazím na rozchod, tak nechápu..a jsem v tom asi taky. Adámkovi je za 5 dní půl roku a už to nemůžu s přítelem vydržet. Jsme spolu necelé 4 roky..vždycky jsem měla větší výdělky a zvykl si na to, že v jeho baráku jsem všechno platila a táhla sama, teďka když mám jen rodičák už nemůžu..jsem ráda, že si zaplatim svoje a on chce furt víc a víc..Vždycky jsme se pohádali a pak dobrý, ale teďka už na to nějak nemám, nejsem schopná nosit už ani zásnubni prstýnek. Uráží mě a dělá ze mě blbou a neschopnou. Pořád se snažím to nějak držet kuli malýmu, ale jak dlouho se to zvládat?? když odejdu, bude mi líto malého a o přítele budu mít strach, že si něco udělá, když neodejdu budu trpět a budu pořád bez peněz. Sice pracuje, ale platí hypotéku a věci co musel mít aniž by si spočítal jestli na to bude mít s tim aby nás živil. Já se můžu vrátit k mamce, je to od sud daleko, ale ona mi řiká, že ho odchodem zabiju...jeho rodina je uplně mimo mé chápání, takže jsem tu na všechno sama, když potřebuju aby hlídal má plno keců, že jsem neschopná a třeba s malym nedokážu vyžehlit. Když má čas, tak sedí u počítače a hraje a hraje a to klidně do 10 večer v posteli..kdybych měla napsat všechno tak je to na román..nevím jak to mám zvládat..co dělat..odejít..zůstat..odejít..zůstat :O všechno se změnilo až po porodu..