Tak už sme taky na světě

Tohle je hlavně pro ty, co si myslí že není něco v pohodě a říkají si to nic není to sou poslíčci.Ale nechci vás vystrašit.Ahoj maminky a těhulky, tak 14.11.2011 ve 4:33 se nám narodil Kubík,s váhou 3210g a 50 cm.Jak to začalo:12.11 asi v 16.30 sem začala mít lehké tvrdnutí bříška po 3 min.Stále tvrdlo zesilovalo se to a po 22hodině přestalo.Bylo to drobátko nepříjemné.Ale budiž měla sem to normálně.13.11 ráno sem se vzbudila a tvrdnutí začalo znova,ale přidal se k tomu takový divný tlak jako když začíná menstruace ale jenom na čípku.Takhle to bylo celý den,opět to bylo tak po pěti min. a někdy to bylo až nepříjemné,ale nic hroznýho.Pak sme jeli k přítelovo sestrou ta nadržená že budu rodit a ona bude tetou.Donutila mě jet do porodky s tím že mě dyžtak pošlou dom.Podotýkám celý den sem malého skoro necítila,což nebilo zvykem.Tak sme jeli.Tak mi natočili monitor malý měl tlak 180 až 200 tak se jim to nezdálo.Doktorka mě vyšetřila a otevřená na prst volně a čípek tak polotuhý.Řekla mi že si mě tam nechají že se jim nezdá mimísek,a jelikož sem týden před termínem tak mi to zkusí vyvolat.Já slzy v očích.Tak začaly:dali mi gel na změkčení čípku a že se prej uvidí.Od 7 hod večer sem ležela na monitoru.Kolem půl devátý začali docela bolestivý kontrakce,ale pořát to bylo v poho.Tak mě doktorka prohlídla a nález skoro stejný otevřená na prst a čípek o 1 cm zkrácený.Tak mi prdly vodu v docela bolestivý kontrakci.Pak oxitocin a to začalo bolesti jak sv......ě!!!!!snad po minutě.Nález otevřená na 3-4 cm a čípek stále stejný.Ve 3:00 doktorka že jestli nechci epidural že mám silný ale krátký kontrakce že ty mě akorát vysilujou.Já že jo.Vy co se bojíte absolutní brkačka oproti jedný kontrakci.Tak nastala krásná ůleva,ale pouze na půl hoďky.Z monitoru se nám stratilo srdíčko tak přišla PA že nám zdrhnul.Jenže ho nemohla najít přišla doktorka a začalo tóčo.Taky ho nemohla najít.Tak ultrazvuk někoho volala a to už mi začala PA obmotávat nohy obvazem.Začala sem se klepat asi po třech minutách ho našly měl tep70 a najednou to začalo skákat až na 180.Doktorka se začala radit z další.Nikdo mi nic neřekl,tak se ptám PA co se děje a ona že asi budu muset na akut.císaře.V tu chvýli sem si říkala ať mě třeba rozřežou ,ale ať už malýho vyndají.Holky takovej strach sem snad v životě nezažila.Ve 4:00 verdikt jdeme na sál.Měla sem jenom tu anestezii jak výte co se děje.No a malej byl ve 4:33 venku.Je to krásný zdravý klučina.

Takže děvčátka tímto vás nechci strašit ale jenom upozornit,že je opravdu lepší jet 3 zbytečně než jednou pozdě.Maminky nakonec stejně všechno vydrží.Mějte se krásně,přejeme krásný zbytek těhulkování a nekomplikované rychlé porody. pa pa mona a kubík už v náručí.....