Můj porod

Taky zařazuju do nové kategorie:
Tak jsem se dostala k tomu, abych vám napsala, jaký byl příchod na svět naší Verunky. Šla jsem ve středu na kontrolu 3. den po termínu. Natočili mi CTG, udělali amnioskopii a pak mi doktorka udělala Hamiltona. Už když jsem odcházela domů, tak jsem cítila, že se jí nejspíš povedl. Začaly mě bolet záda. Šla jsem brzy spát. V 01:21 mě vzbudila první kontrakce. Další přišla za 12 minut. Tak jsem je 2 hodiny pozorovala a když byly po 5ti min, tak jsem budila manžela. Po tom, co jsem mu týden vyhrožovala, že už, tak mi ani nevěřil, že se něco děje. Šla jsem si napustit vanu a tam to trošku zesílilo. Byly pořád po 5ti minutách. Manžel pochopil, že si teda nedělám strandu a odjel pro mamku, aby pohlídala Tomáška a vyrazili jsme. Do porodnice jsme přijeli okolo 4 hodiny. Přijali mě s nálezem - hrdlo 0,5 cm a otevřená na 4 cm. Jenže když jsem si tam lehla a natáčeli mi CTG, tak mě to nějak přešlo. Poslali mě na porodní sál a zavolali manžela. Povídali jsme si a občas se nějaká kontrakce objevila, pořád to bylo v pohodě, jen jsem pořád bojovala s PA, když mě vyšetřovala. Neuměla jsem se uvolnit. Při 6cm mi udělali klistýr a šla jsem do sprchy. Jinak jsem byla pořád na monitoru, protože poslední měsíc jsem ho měla pořád takový divný, tak mě raději hlídali. Při 8mi cm asi v 7:30 začaly ty pravé kontrakce, ale malá nesestupovala, tak mi musela PA při kontrakci strčit ruku dovnitř, malou chytit za hlavičku a tahala ji dolů a rotovala hlavičkou. To byl teda pocuc, ale prodýchala jsem to. Pak mě ještě polohovala, aby mohla hlavička rotovat. Při 5. kontrakci jsem potřebovala tlačit, ale nešlo mi to. To už zavolali doktorku. Tlačila jsem obráceně, tak mi řekli, že si mám stoupnout, opřít se o manžela, roztáhnout a pokrčit nohy a netlačit, jen nechat malou, aby šla ven sama. Zase jsem musela vydržet 5 kontrakcí. tu pátou jsem se už třepala jak ratlík a Toma málem uškrtila, ale cítila jsem, že je už hodně nízko. Pak jsem se tam s nima zase chvíli prala, než jsem pochopila jak zatlačit, pak stačilo 2x a byla veverka na světe 08:25. Dali mi jí hned na břicho, ale byla modrá, tak si jí hned vzali. Brečela jsem jak želva, protože jsem se celý měsíc bála, aby byla v pořádku, kvůli tomu CTG. Manžel šel fotit a podepsat malou a mně zatím vyndavali placentu. Museli pomalu, protože byla prasklá. Pak nastaly komplikace. Hrozně jsem krvácela. Zavolali primáře a narvli do mě kapačkou něco na srážlivost a oxytocin na stahování dělohy...Byla jsem strašně vyděšená. Vždycky mi zmáčkli břicho a vyřinul se proud krve. Po půl hodině to ale přešlo a mohla jsem si vychutnávat 4 hodinový pobyt na sále z manželem a dcerkou. Musela jsem tam ležet dýl, aby mě pozorovali. Porod byl bolestivý. Ještě druhý den jsem říkala, že to bylo příšerný, ale teď když na to vzpomínám, tak bych šla rodit klidně zase. Fakt to rychle zapomenete. Na to jaký jsem měla komplikace při porodu šlo všechno potom na 1. Rychle se mi rozjela laktace a 3 den jsme šly domů. V porodnici byli všichni moc hodní. Malá je zlatíčko. Doufám, že jsem čekatelky nevyděsila, to bych nechtěla. Fakt to za to stojí.