Potrat
Ahojky holky,urcitetu z vas nekdo ma zkusenost se zamlklym potratem,vlastne s jakymkoli potratem,tak bych vas chtela poprosit o zkusenosti s tim jak se s tim vyrovnat,kdy zkusit dalsi a tak.Treba si zaji na nejake vysetreni a podobne.A je tu nekdo kdo potratil a nebyl na kiretazi?Ja nebyla,nechali me at to ze me vykrvaci a pry je to lepsi at se sama procistim a kiretaz pry nebyla potreba.Dekuju moc za veskere a vselijake rady.Pa pa Agi
Ahojky Agi,
koukám, že jsme na tom celkem stejně. Jsem po zamlklém potratu ted v neděli. Je to pár dní po kyretáži a stále mě trápí psychická stránka. Dnes mi ji můj gynekolog celkem zlepšil. Řekl, že je vše v naprostém pořádku a že když už mám doma jedno zdravé dětátko, tak tohle byla jen hříčka přírody....(bohužel bolestivá na dučši). Dále bych ráda uklidnila všechny co jsou také po kyretáži a chtějí o to více mimi. Doktor mi řekl, že jsou nové studie ohledně dalšího oplození po tomto zákroku. Nemusí se čekat půl roku a ani tři měsíce, jako se říkalo dříve. Ted je prý nejlepší počkat na první menstruaci a klidně pak hned zkoušet. Že je prý to tělo už po ms připravené. Hodně mě to potěšilo a po první ms budu bojovat o mimi daleko více.
Ahojky Agi,
koukám, že jsme na tom celkem stejně. Jsem po zamlklém potratu ted v neděli. Je to pár dní po kyretáži a stále mě trápí psychická stránka. Dnes mi ji můj gynekolog celkem zlepšil. Řekl, že je vše v naprostém pořádku a že když už mám doma jedno zdravé dětátko, tak tohle byla jen hříčka přírody....(bohužel bolestivá na dučši). Dále bych ráda uklidnila všechny co jsou také po kyretáži a chtějí o to více mimi. Doktor mi řekl, že jsou nové studie ohledně dalšího oplození po tomto zákroku. Nemusí se čekat půl roku a ani tři měsíce, jako se říkalo dříve. Ted je prý nejlepší počkat na první menstruaci a klidně pak hned zkoušet. Že je prý to tělo už po ms připravené. Hodně mě to potěšilo a po první ms budu bojovat o mimi daleko více.
Na kiretáži jsem byla dvakrát, pokaždé po zamlklém těhu (10 a 8tt). Pak jsem změnila mudr, protože tomu předešlému to přišlo normální. Nová doktorka mě i manžela hned poslala na genet.vyšetření a všechno bylo naprosto v pořádku. Tak mi jenom pro jistotu napsala hormony žlutého těliska a třetí těhu na sebe nenechalo dlouho čekat. Všechno bylo tentokrát v naprostém pořádku a máme 14-ti měsíční holčičku. Je fakt, že u druhého těhu jsem se strašně nervovala a bála se jak to dopadne a u třetího jsem to brala tak, že když to neklapne tak to budem zkoušet dál. Ta pohoda a klid mi určitě moc pomohla a taky to že jsem byla hned od 2tt na neschopence. Pa Markéta a Anička
já byla na kyretáží v obou případech (poprvé v 7.tt, podruhé v 18.tt). Poprvé mi dr. doporučili tříměsíční pauzu, podruhé půlroční (vzhledem k tomu, že se to přihodilo ve druhém trimestru, strávila jsem asi čtyři měsíce běháním po vyšetřeních a čekáním na výsledky, ze kterých nakonec vyplynulo, že to byla více méně náhoda a s dalším těhotenstvím by neměl být problém).
Na vyrovnání se s tím mně nejvíc pomohly tyhle stránky a osobní návštěva psycholožky, prostě nedusit to v sobě, ale naopak o tom mluvit a nejlíp s někým, kdo něco takového zažil. Hodně taky spraví čas. A vůbec nejlepším lékem je další těhotenství (já jsem momentálně ve 31.tt).
In reply to já byla na kyretáží v by ha.nka
ahojky,gratuluju,ze se ti to povedlo.Ted uz muzes byt v poho,ale me ten malinkaty cvrcek ve me strasne chybi.Uz vis co to bude?Pa
In reply to ahojky,gratuluju,ze se ti to by Aginka
že ti cvrček chybí, to je přirozený. Mně třeba ten první nechybí vůbec, ale pořád se mi stýská po tom druhém, mělo být o rok starší než to, co se mi v bříšku vrtí zrovna teď (minule jsem měla termín porodu 5.4.2009 a teď mám 10.4.2010), někdy je to takový smutně štastný období ;-) úplně hodit za hlavu to prostě nejde, ale s víc jak ročním odstupem je mnohem snažší s tím žít než dva měsíce poté. Já jsem tehdy odcházela z nemocnice se slovy, že už nikdy dítě mít nechci, první dva měsíce jsem vůbec nebyla schopná fungovat, pak se to trochu zlepšilo, protože mě fakt potřebovali v práci, a tam jsem přišla na jiné myšlenky. Pak jsem zas byla úplně hotová, když mi řekli všechny výsledky, to bylo dva dny před vánoci 2008, na jedný straně super pocit, že vlastně nemáme žádný problém a že to půjde, na druhý straně strašná depka, že i když bylo všechno v pořádku, tak jsme přišli o mimčo, protože někdy se takový věci prostě stávaj (jenže proč zrovna mně???). Byla jsem docela připravená na to, že na začátku těhu se může stát cokoli a nejde tomu zabránit, ale fakt jsem netušila, že se mi něco takového může stát skoro v polovině těhotenství. I když na něco takovýho se snad ani připravit nejde.
Tohle těhotenství je úplně jiný, minule jsem do toho šla s velkým optimismem (kamarádka napoprvý potratila a napodruhý má bez problémů krásnou holčičku), takže jsem si vůbec nepřipouštěla, že to budu mít jinak. Teď jsem vlastně ani neměla žádnou zásadní radost z pozitivního testu, protože už dobře vím, že otěhotnění je na tom celém to nejjednodušší a ty dvě čárky nejsou vůbec žádnou zárukou, že opravdu budu maminkou. Takže celý těhu žiju od kontroly ke kontrole a pořád napůl čekám, že se to zas někde zvrtne. I když od toho 17.-18.tt, co jsou cítit pohyby, už je to o dost veselejší, protože prostě citím, jak se prckovi daří. A má to ještě jednu celkem výhodu, zatím jsem se nestihla začít bát porodu :s:
co to bude, ještě nevím, a vlastně to ani vědět nechci, přijde mi to nedůležitý ...
ahojky, já prodělala zamlklý v 10tt, v 9tém šlo krásně vidět srdíčko a další týden už bylo mimi mrtvé, na kyretáži jsem byla,bylo to hrozné,pak jsem dostala zánět dělohy. Byla jsem nešťastná ale pak mi řekla teta (doktorka), že se tak příroda zbavuje nemocných jedinců, nejdřív jsem byla na ni naštvaná, ale došlo mi, že třebas bylo opravdu nemocné a mohla bych o něj přijít třebas později nebo by se narodilo těžce nemocné a tak se mi trochu ulevilo, po roce snažení jsem vyměnila gyndaře a do dvou měsíců jsem byla těhu, nedozrávali mi vajíčka a nenarůstala mi děložní sliznice.
In reply to ahojky, já prodělala by leníkDOMO
ahojky,to jsi me moc neuklidnila.pak nema mit clovek strach otehotnet a kdyz uz se to povede,tak zijes porad ve strachu,aby ten cvrcek v nas byl zdravi a nebo abych nepotratila jako ted.No je toopravdu zazrak privezt dite na svet...hlavne zdrave.Pa
In reply to ahojky,to jsi me moc by Aginka
To se omlouvám, ale nechci Ti "mazat med kolem huby" prostě to tak je, člověk má fakt strach a nejen celé těhu ale vlastně pořád :-), jen jsem Ti chtěla říct, že záleží i na gyndaři, mi celý rok tvrdila že je to o psychice a po výměně gyndaře jsem za měsíc byla těhu, jen díky tomu že se na mne nevykašlal. Pokud Ti mohu poradit tak až se budete snažit,kup si ovulační testy a zjisti si ovulaci, já neovulovala, jestli budeš mít pozitivní tak si s přítelem zajděte někam na párty a hoďte se do nálady a pak na to vlítněte. Znám spousty lidí, kterým to nešlo a pořád na to mysleli, včetně nás, a všichni se přiznali že jejich dítě vzniklo po alkoholovém excesu, včetně toho našeho.....Asi proto že se na to člověk nesoustředí či co.... hlavně se neuzavírej do sebe a žij, já se uzavře a byla na všechny docela ostrá a nepříjemná a hodně známých jsem od sebe odradila... pa
ahojky je nas tu hodne doporucuji juknout semka: http://www.mojetehotenstvi.cz/seznamek-prodelane-revize
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
This is fantastic! I love it! I think so its very useful 1z0-146 and knowledge able.I would like to thank you for the efforts 640-553 you have made in writing this article. I am hoping the same 642-072 best work Quotes future as well.