depka
Ahoj holky,
potřebovala bych trochu podržet. Je mi 33, o mimčo jsme se snažili více než rok. Když jsem na testu uviděla dvě čárky, byla jsem ta nejšťastnější osoba na světě.
Ale už od první návštěvy u doktora mám ze všeho hrozný strach. Nejdříve z toho, že se nám neroztluče srdíčko, teď z toho, aby bylo všechno v pořádku. Zdají se mi sny o postižených dětech, místo abych na netu četla články o šťastných maminkách, čtu o zamlklých potratech a revizích... Skoro jako bych měla strach mít vůbec radost z toho, že mám v sobě malinkého tvorečka.
A přitom jsem byla v pátek na kontrole, dnes začínám 11.tt, všechno je prý v pořádku, dostala jsem průkazku...
Jen se nemůžu zbavit toho strachu. Prožíváte některá podobné pocity?
Doma o tom skoro vůbec nemůžu mluvit, protože jakmile o tom jen začnu, slyším, že na to nesmím myslet a bla, bla, bla...
Ahojky tak jestli můžu poradit ,tak se tím nezabívej,nic nečti ošklivýho a ani ty knížky....jen ti to zamotá hlavu a budeš stresovat sebe a mimčo.Já sem taky radči nic nečetla ,byla jsem v klidu,prostě jsem si to těhotenství náramně užívala,a projevilo se to u mě i na porodu,byl rychlý a malej je hodnej,papa a užívej těhulkování
Ahojky,
tak jsem na tom ale úplně stejně - moc informací je jen na škodu. Taky jsem v 11.týdnu, na kontrolu jdu ale až 13.8,tak už se nemůžu dočkat,až uvidím mrňouska,jak nám povyrostl za těch pár týdnu,co jsem ho viděla naposled - to byl jen váček.
Je mi dobře, žádné nevolnosti ani chutě, jen bývám unavená a po ránu mě budí hlad :-)). Což mě trochu ujišťuje, že je mimi O.K a že se dobře vyvíjí.
Taky čtu o potratech apod.,ale už sem si to zakázala,teď mám pocit,že už je to trochu vidět i na bříšku, tak mě to trochu uklidnilo. Ale jinak muka. Je mi líto okolí ( aspoň těch pár lidiček,kteří o tom zatím vědí ), mám potřebu to neustále řešit- ale už se krotím, jinak je chudáky úplně udolám.
Takže klid,nejsi v tom sama ( i když mě taky uklidnilo, že máme všechny stejný obavy ).
Jo a málem bych zapoměla, je mi 27let a čekáme první mimi :-).
Tak pa a drž se
Ahoj Zuzu, já jsem na tom úplně stejně. Takže se nestresuj, nejsi v tom sama. Taky jsem 11. týden a strach mně od začátku ještě nepřešel. Snad až začnou pohyby a člověk bude o mimi vědět, bude to lepší!
In reply to Ahoj Zuzu, já jsem na tom by Janinaa
souhlasím, jsem čertvá máma 2 měsíčního uličníka...jakmile budou pohyby, velké břicho...bude to lepší
Paf & Matiasek
In reply to Ahoj Zuzu, já jsem na tom by Janinaa
Přesně to si říkám, až třeba mimíska ucítím, až mi začne růst bříško, bude to lepší, ale takhle je to docela mazec... Někdy myslím na to, jestli naše mamky neměly ta těhotenství klidnější, bez přísunu všech těch informací, které nám dnes net poskytuje. Když jsem se té své ptala, jak to prožívala, když byla těhotná se mnou, tak prý když to zjistila, tak jí babička řekla, ať k žádnému doktorovi nechodí, že se v ní akorát budou hrabat, že má počkat. A tak šla prý poprvé až někde v pátém měsíci, až když jí rostlo bříško :-)
In reply to Přesně to si říkám, až by Zuzu.
Není se čemu divit, když pomalu nenajdeš článek o klidném těhotenství. Pořád samé potraty a tak. Jak máme být potom v klidu, co?
In reply to Není se čemu divit, když by Janinaa
Nějak tak :-) Prosím Tě, a když jsi taky v 11. týdnu, chtěla bych se Tě na něco zeptat. V pátek, to jsme byli 9+4, jsme byli na kontrole a mimčo měřilo asi 2cm. A co jsem četla různě na netu, připadá mi hrozně malinký... Vidíš, a to je přesně ono :-) Nicméně - jak jste na tom Vy?
In reply to Nějak tak Prosím Tě, a by Zuzu.
Ahojky, dle obrazku ultrazvuku jsi byla 31.7. 8+4, takze 9 tyden, proto je mimi mensi nez ctes, ted v patek bude 9+4....
Jinak psychicke problemy mame asi vsetky, plus kopec z nas nema za sebou dobre skusenosti...clovek ma kopec info z netu a kedze vstupujeme do tehotenstva starsie mame nejake potize.
Je logicke, ze ked nase mamy rodily v 20.-25. rokoch je to ine, ako ked rodime 30 a viac...
AQle je to tou dobou, nuti nas zabezpecit sa a pripravit psychicky a financne na rodicovstvo.
Ved ked si mna predstavim v 20. tich, no uplne dieta, teraz mam 28 a aj tak mam strach ako to vsetko zvladneme, ale chcem byt mama, citit svoje dieta, lubit ho a dat mu vsetko co mam...
Musime vydrzat maminy.
Ahoj Zuzu, tímto jsme si prošly asi všechny, taky jsem to řešila a navíc jsem studovala specku takže jsem se všechny vady učila - výborná kombinace s těhotenstvím- mě osobně uklidňovalo to, že v rodině nemáme žádné předpoklady k nějakým vadám a věk v tom nehraje takovou roli. A tím, že se budeš stresovat miminku nepolepšíš spíš naopak, takže spíš měj radost z toho že jsi těhotná, jsou holky které to štěstí nemají. A neboj uvidíš , že všechno bude v pořádku!!!
In reply to Ahoj Zuzu, tímto jsme si by k.a.c.k.a.
Máš pravdu. Před pár týdny bych dala nevím co za to, abych byla těhotná... Zkusím se vybodnout na všechny špatné myšlenky, abych mohla dát tomu prckovi ve mně trochu pozitivní energie :-)
In reply to Mě se nejvíc ulevilo jak by k.a.c.k.a.
Jasně, je to labradoří slečna, Babetka, teď v červenci měla dva roky. To víš, že jen jsem viděla Tvoji zprávu a viděla v Tvé ikonce toho nádherného pesana, zajiskřily mi oči :-) Je to krasavec, kluk nebo holka? :-)
In reply to Jasně, je to labradoří by Zuzu.
Tak my máme tříletou Jessinku a je to můj miláček :-) teď momentálně se choulí na terase pod křeslem a bojí se bouřky, zatímco já čekám že mě ta bouřka pomůže. Ti labroši jsou úžasní co?
In reply to Tak my máme tříletou by k.a.c.k.a.
Tak to my se bouřky nebojíme, ale bojíme se třeba vos, před nimi normálně utíkáme :-) Jsou to úžasní psi... Už jsme teď v tom věku, že se nechováme jako štěněcí buldozer, neshazujeme židle a květináče, když jdeme někoho vítat a nelámeme končetiny, když se mazlíme, ale stává se z nás "dáma" pes :-) Jsem hrozně zvědavá, jak přivítá mimíska... Máte ji doma, nebo na zahradě? Ta naše je všude tam, kde jsme my, přes den venku, nebo s námi v kanceláři, v noci spí s námi v ložnici (naštěstí vedle postele) :-)
In reply to Tak to my se bouřky by Zuzu.
Jeska je jenom venku akorát přes zimu, když dělá psí oči tak je doma v jedné místnosti. manža je totiž alergik a doma by dost trpěl kvůli chlupům a taky já si nedovedu představit po ní pořád uklízet. například teď v tomto období pelichá jak o závod.Taky jsem zvědavá jak se bude tvářit na mimi, páč je dost žárlivá a závislačka. jakmile hladím jiného psa už se cpe za mnou ať si jí všímám. S miminem to bude asi stejné :-) My zase vosy směle chytáme a jíme, ale ta bouřka je něco. Občas se mi ale zdá že už simuluje jen abych se sním mazlila, je to prča :smich:
ahoj,tak uplne te chapu ja sem mela uz od sameho zacatku takovi velky strach,ze jsem si ze zacatku porad delala jen testy,a tema clankama jak ty rikas sem se jeste vice rozhodila,promin ale doma maji pravdu na takovehle vecy se opravdu myslet nema,protoze tim stresujes i to miminko a ono to vyciti,proste sem na to prestala myslet a zacala se tesit na mimi,myslim ze to ma snad kazda tehotna maminka,a ty sny ty sou uplne normalni ja mam snad ted kazdou noc divoky sny o miminku,tehotenstvi a vse co se toho tyce,takze rada zni nemyslet na to nejhorsi a tes se na mimiska,urcite je mu u tebe v brisku moc dobre.
In reply to ahoj,tak uplne te chapu ja by Markyyy
Ahoj, díky moc, nejhorší je, že vím, že máš pravdu, a že i doma mají pravdu. A kdyby se toto dělo nějaké mé kamarádce, tak jí ještě vynadám... Snad to přejde a snad bude všechno v pořádku :-) Ale je to docela slušně na palici :-)
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Já když jsem byla těhotná, tak to u mně bylo obráceně, byla jsem hrozně šťastná, na nic takovýho jsem ani chvilku nepomyslela, četla jsem mu pohádky už od prvního dne, kdy jsem si dělala test. Bohužel to brzy skončilo, ale nenech si to kazit, užívej si to, ať si to ten prcek užívá s tebou. Teď jezdíme na umělé oplodnění a pokud to vyjde, stejně se budu snažit, abych neměla strach a zase mu budu číst pohádky a zase budu hrozně šťastná. Je to krásný pocit myslet na to, že máš v sobě takovej drobeček, kterej pěkně roste. Nechci se stresovat dopředu, tak si to budu zase užívat, tak to udělej taky, ten prcek to cítí, když je maminka vystrašená... Tak hodně štěstí!