Proč se musím pořád rozčilovat?

Ach jo, holky, proč nemůže jít nic hladce? Já jsem tak šťastná, že se budu vdávat a když jsme to oznámili mamce, tak z toho byla v šoku. To se jí nedivím, je to za tři týdny.... Ale spíš jde o to, že naši jsou rozvedení a já mám oba rodiče moc ráda. Hlavně tátu, protože je od rozvodu (je to už 15let) pořád sám a udělal by pro nás všechno na světě. Bohužel jsem tedy mamce sdělila, že nechci veselce jejího přítele, protože ho můj táta nesnáší a babička s dědou taky ne a já už vůbec ne. Mamka je z toho špatná, že nám finančně hodně pomohl, že už je s náma dlouho atd....a já ho nepozvu na svatbu. Je to strašný. Úplně mi to hnulo žlučí. Proč pořád musím řešit takový věci? Taky by jednou mohla mamka pochopit, že je to moje svatba a na tu si snad můžu pozvat koho chci. A na víc na svatbu jsem mu nezakázala jít. To ať klidně přijde, ale u oběda se na něj dívat nemusím. No co vám mám říkat, další stres navíc...