můj druhý porod

Ahoj holky,
mám chvilku klidu, tak se jdu pochlubit že se nám 24.4. v 0:53 narodil druhý syn Tadeáš :)
V neděli jsem měla skoro celý den poslíčky po 5 minutách, nic silnýho, pokud jsem se zabrala do nějaký činosti tak jsem si jich ani nevšimla.Asi v 17hodin mi odešel kus zátky. Večer jsem si dala teplou vanu a poslíčci přešli. Během noci když jsem se probudila jsem měla pocit že jsem nějaká vlhká,ale říkala jsem si že by to mohl být výtok. Ráno jak jsem se zvedla,tak trošku odteklo, ale zase jsem si řekla, že to může být tím jak jsem ležela a nahromadilo se to a že počkám jestli ještě něco odteče a pak pojedu. No dopoledne když jsem stála v kuchyni jsem cítila zase jak něco trošku odteklo, tak jsem psala mamce,která byla na ranní, jestli může odejít z práce a odvést mě. Zrovna ten den měla propustku a byla objednaná na oční, tak že zavolá taťkovi ať pro ní sjede dřív než byli domluvení. Manžel měl ten den volno, tak zůstal doma se starším synem, došel k závěru,že takle bude užitečnější než když mě bude vyplašeně sledovat jak v porodnici lezu po stropě :€): Mamča se chtěla u toho dr.cestou přeobjednat a nakonec jí sestřička vzala hned a během 10 minut byla hotová, takže organizace super :s: v porodnici po testu na vložce se ukázala jen mini kapka plodovky, ale po vnitřním vyšetření když tu vodičku stříkli na rukavici, se ukázalo že plodovka už opravdu teče. Ještě jsem zapomněla dodat že jsem kvůli klaustrofobii šla těch 6 pater na porodnici po svých. Ve 4 jsem měla první kontrakci a pak šli po 5 minutách a postupně se zvětšovali, ale otevřená jsem byla na 2 prsty jako při příjmu, takže několik hodin se nic moc nedělo,ale dorazila za mnou kamarádka, tak mi to aspoň utíkalo :) v 10 večer po vyšetření mi bylo řečeno že můžu rodit až ráno, že se pořád nic moc neděje, tak kamarádka jela domů,páč musela ráno do práce. O půlnoci mi už dala sestřička klystýr s tím že v jednu mám jít do sprchy a že mě pak zase vyšetří. Asi v půl jsem na ní zazvonila a říkám, že tahle kontrakce byla nějak moc dlouhá, že to už nezvládám prodejchávat. Řekla, že se nic neděje, že se to bude stupňovat, ať skáču na míči a prodejchávám. O pár kontrakcí později jsem zvonila znova a řekla jí že už tlačím, že jestli tohle mám prodejchávat ať mi dá něco na bolest,že to se už nedá. Poslala mě do sprchy že mě pak vyšetří, tou dobou jsem měla kce dlouhé cca skoro 2 minuty a pauzu jen půl minuty, než jsem zapla vodu přišla další, tak mě už hnala na vyšetřovnu, jak jsem lezla ze sprchy a u toho tlačila, tak jsem cítila už hlavičku. Na sál jsme skoro běžely, já teda v rámci možností :€): Pomohla mi na stůl, vzala si zástěru a pak nevěděla jestli dřív rozebrat lůžko nebo si vzít rukavice, volala na druhou sestru ať zavolá svýho doktora, že toho svýho nemohla vzbudit takle narychlo, přiběhla dětská sestra že slyšela šrumec na sále tak běžela zavolat dětskýho doktora. No dvakrát jsem zatlačila a bylo po všem :) Ani doktor nestihl doběhnout, přišel až když mě sestra šila. Bylo 0:53 když se narodil Tadík, takže kdybych si setřičku nezavolala tak porodím sama na hekárně :s: Malej byl asi tak vyplesklej z toho jakej to byl fofr, že ani nebrečel, začal až když ho sestra nesla aby ho osušila a zachumlala. Přinesli mi ho na kojení, pak ho na chvilku odnesli na nějaký vyšetření a pak byl se mnou na sále celou dobu, chvilku jsme po sobě koukali a pak oba usnuli. Po 2 hodinách jsme spolu šli na pokoj na šestinedělí :) Po prvním dlouhém porodu jsem byla překvapená jakej to byl fofr po klystýru a byla jsem ráda že se to všechno i seběhlo tak že jsem měla hlídání i odvoz v pohodě. A když mě sestra došila,tak jsem si říkala že bych klidně šla rodit zas, vědět že to bude zase taková pohoda :)