dětský psycholog

obávám se že bych spíše potřebovala hradec králové :-( holky jse s toho teda pěkně mimo jelikož co zase předváděl dneska v noci je na moje nervy fakt moc :-( odpovím vám všem najednou.Trvá to už asi 3 měsíce je to o tom že se kukal na nějaký program v bedně.od té doby se mu prý zdá o tornádech ale dostává se to do takového stavu že křičí nesmysli ze spaní ,dneska třeba dokonce ukazoval do jednoho rohu místnosti něco křičel a my jsme mu vůbec nerozuměli a hlavně nešel vůbec vzbudit měl otevřený oči,křičel ale na náš hlas vůbec nereagoval.pak se začal celý třepak a svýrat zuby jako kdyby se o něj pokoušela nějaká křeč nebo jako by se šíleně něčeho bál.pak celou noc velice neklidně spal a ráno si vůbec nic nepamatoval.jsem z toho KO.Bude mu 9 let ve škole patří mezi nejlepší ale celkově mě připadá ž není na svůj věk šťastné dítko . :-( všechno si strašně bere.je šílená cíťa a všechno strašně moc citově vnímá

3 měsíce jsou už fakt dost dlouho...Ono to bude chtít nějak s ním asi probírat a vysvětlovat, asi rozebrat i tu situaci, co viděl. Nedivím se, že má strach. Kolikrát v té televizi dávají takové hrůzy, že u nás prakticky nejede nic než pohádky - když už. I reklamy přepínám, protože ty upoutávky na filmy stačí! Ale my máme malé děti a to se dá ještě uhlídat. U vás už to není tak snadné...Tak ať je zase dobře!!! Jinak já znám jen dobrou dětskou psychiatričku, ale je to taky z ruky. Je z Litoměřic - MUDr. Štětinová. :a:

Hele, to měl náš mladej taky, noční děsy, kvůli tomu jsme začali chodit taky k psycholožce. Ječí, řve skáče a ty nevíš, jak mu pomoc. Co se mi už po těch letech osvědčilo, snažit se ho udržet a chlácholit, bacha aby ti nechtěně neublížil, jsou jako v transu, tak mu chytni ruce pod tvé ruce a jakoby ho objímej a povídej mu, že je to dobré, že je tu maminka a vše je v pořádku . Když už to třeba po půl hodince nepřestane, zkus mu otřít obličej třeba žínkou nebo dlaní studenou vodou. Přeji hodně sil a to tornádo může být jen to "něco", většinou je to minimální záblesk, který si zrovna pamatuje.....Pokud doma nejste vklidu, třeba se dohadujete s manželem, nebo s kýmkoli, nebo se stresuješ, ten kluk to cítí a pak z toho bývají ty děsy. Zkus to chvilku sledovat. Pevné nervy a klidně se ptej.pa pa

Holky moc vám děkuji za rady už fakt nevím zase si říkám že je už velký na to abych mu přepínala televizi a tím mu ušlapávala cestu do života jelikož se určitě s přibívajícím věkem s něčím co se mu nebude líbit setká ale ted tu televizi fakt přepínám.asi později budu litovat ž ejsem ho k tomu nepostavila čelem ale je vážně psychiccky mimo.je lítostivej a šílenej cíťa.ale budu ho chláchoit a objímat ještě víc než to dělám :-) jenže on mě v ten daný okamžik stejně nevnímá a vůbec nebí ž ejsem u něj.
doma jsme s manžou v poho takže nevím.ještě jednou moc děkuji

Je tedy fakt, že to co občas běží v televizi, tak na to děti fakt připravený nejsou - kolikrát i s dospělým to zamává, takže ti naprosto rozumím. Nicméně pokud už něco takového uvidí, je potřeba si o tom promluvit, aby to dítě v té hlavičce nemělo scestné představy, obavy. Minule třeba kamarádka nestačila přepnout televizi a někoho tam mlátili tyčí! Fakt se vůbec nedivím, že jsou děti dneska tak agresivní, když to kolem sebe vidí jako běžné jevy... :n: