Proč mi to kojení nejde??? :-(((

Budu se snažit vytrvat. Jenže je to hrozně emocionálně vysilující. Dneska třeba na něj mluvím, a zkouším to s přívětivým hlasem, ale když ho přiložím k prsu, tak mi usne. Mám strach, že večer se neudržím a zase se rozbrečím jako želva, pokud to dneska ani jednou několikrát nezkusí.
Vím, že to není tragedie skončit na UM, ale já tak strašně chtěla, že asi proto mi to nejde.
Zdravíme mimíska. A děkujeme.

Určitě si mi pomohla, dodala sílu. Malej má 3090 g (v pátek) a při propouštění z nemocnice měl 3080g (v pondělí). Teď kolik váží nevím.
Stříkačku zrovna kupuje manžel.
Snad se nám podaří stejnej "zázrak".
Děkuju moc. :a:

My jsme měli při propuštění 3150g, takže jsme na tom podobně :) Ještě něco ti musím napsat, když to tady tak čtu.... I když kojení malýmu nestačí, pořád je to pro něj to nejlepší, co mu můžeš dát, takže i kdybys měla kojit jen jednou dvakrát denně a pak ho dokrmovat, tak to pro něj bude dobré - tohle mi řekla kamarádka a mě to fakt pomohlo, ono to kojení je hlavně hlavně o tý psychice. Takže se nevzdávej, prostě když má hlad, tak ho dokrmíš nutrilonem, když budeš mít odsátý mlíčko, dáš mu ho místo nutrilonu a on jak prďolík přibere, tak to bede lepší :) Já když se teď podívám na video, když jsme přijeli z porodnice, jak malej dudlá dudlík a nemůže ho "utáhnout", tak se nedivím, že mu nešlo se pořádně přisát ;) Tak přeju hodně štěstí oboum :one:

Jo, jo, takový byly i naše začátky, s bídou jsem odsála 10ml, ale to se fakt zlepší! My jsme poslední týden přikrmování dávali nutrilon už jen večer(40-50ml), přes den už stačilo jen kojení a pak už jsem za celej den odsála těch 50ml-asi 3krát jsem mu to dala za stříkačky a další den už to nebylo potřeba :)

Tak to já mám ještě míň, ale každým dnem je to lepší. Největší problém je teď to, že Vojtík nechce sát. :-(((

Zkus ten klobouček, s tím nám to šlo, bez něj se taky nemohl přisát. Používáme ho ještě teď, když už jsou zoubky, tak se klobouček taky hodí ;)

Moc děkuju, já už jsem s laktační poradkyní mluvila. Zjistili jsme, že má asi moc velkej hlad na to, aby byl klidnej. Jenže podle její rady, ho budím, když ve spánku hledá prso. Klidnej, ale není. Teď zkouším odsávat přes tu odsavačku. Mám ale málo mlíka. Čaje taky piju.
Poradkyni bych mohla zkusit. Díky za kontakt i podporu.

:€s€:
ještě mě napadlo jestli mu třeba nevoníš... páč já mám mimíska v červenci a v porodnici jsem krom vody na sebe nedala nic a jak jsem byla doma tak jsem se navoněla a to jsi měla vidět co vyváděl... čichal ke mě a kroutil se a řval jak tur, prso v puse a jančel :00: manžel na mě koukal co mu dělám a já se ho ani nemusela dotýkat a on řval
Je fakt, že u každého kojení jsem vypila asi půl litru vody, trvalo to asi měsíc než jsem se rozkojila, ale přikládali jsme a přikládali a teď mám tolik mlíčka, že bych mohla kojit dvojčata :s: hlavně to vydrž, bašti sladké ovoce, sem tam čokoládku či jinou sladkost ať máš energii a sladké mlíčko, hodně u kojení pij, stačí fakt jen voda, vyzkoušej teplé obklady na prsa u kojení, ale hlavně to nevzdávej a vydržaj, jak psala jedna holčena TĚLO JE OBČAS NATVRDLÉ A DELŠÍ DOBU MU TRVÁ CO PONĚM CHCEME ALE NAKONEC TO POCHOPÍ A DÁ CO POTŘEBUJEME ;)

Víš u nás to není zrovna jednoduché. Mám epilepsii a proto bych měla na sebe dávat pozor, abych se vyspala, nebyla ve stresu a prostě odpočatá. Chtěla bych tak předejít nějakému záchvatu, nedej bože, kdyby manžel nebyl doma. Takže to je taky trošku argument, který převažuje to kojení.
Dneska ráno byl třeba Vojtík v klidu, tak jsem zkoušela přikládat a nic. Když to prso chytil, tak se nepřisál nebo dvakrát třikrát potáhnul a nic. Taky jsem přemýšlela, že mu asi nevoním. Ovoce do mne manžel cpe. Čokoládku nemůžu, manža je na ní alergickej. Takže jsem dostala třeba ruskou zmrzku.
Možná byla chyba v tom, že jsme mu dali flašku. Dneska manžel chce dovést stříkačku a ještě mu zkusíme dát z ní.
Dokonce jsme zkoušeli tělo na tělo.
Chtěla bych se snažit ještě tak do konce šestinedělí nebo dokud budu přesvědčená o tom, že to zvládám, abych se nevysílila natolik, aby mě ta moje nemoc udolala.
Musela jsem to přeci čekat, když těhotenství bez problémů, porod taky a navíc rychlej. Přeci si to mateřství musím něčím zasloužit. A jestli tomu padne za oběť kojení, tak se nedá nic dělat. Ještě, že je Vojta zdravej. O nic jinýho mi vlastně ani nejde.
Moc děkuju, že se krásně staráš. My to budeme zkoušet dál a snad se to podaří.
Petra

Ahoj, já jsem řešila něco podobnýho. Jen ti chci říct, že v případě, když to s tim kojením nevyjde, tak si z toho nedělej hlavu!Samozřejmě to zkoušej dál - mamči tady dávají dobré rady - ale já s kojením přestala skoro hned po příchodu domů :( Maličkej mi strašně hubnul, pořád plakal, já byla taky špatná, až mi doktorka řekla, že mu mám dávat Nutrilon a hlavně být v klidu, že pak bude klidný i on. A je pravda, že jsem asi měsíc řešila, že to je hrozný, že ho nekojím ani těch 6 neděl...ale teď už jsem se s tím nějak srovnala, prostě to nešlo. Hlavně, že Kubí prospívá, je šťastnej a já taky a užíváme si jeden druhýho. Tak přeju pevný nervy a ať se to brzy zlepší! :k:

Tak to je fajn, že vám je dobře. Já taky doufám, že to zvládneme, ať s nebo bez kojení. Uvidíme. Zatím odstříkávám a přidávám do Nutrilonu. Je toho vždycky na dně lahve, ale snad mu to něco i přinese.
Maminky tu radí si myslím víc než dobře. Hlavně dávají podporu a ta je důležitá.
Dneska ho například zkouším už podruhé na prso a on raději spí. :D Tak uvidíme, jak to bude dál. :€s€:
Pozdravujeme Kubíka. Jo a děkuju.