4 nejhorší dny...dvě operace a bouračka

Ahojky holky,nedávno jsem tu psala jak mě trápí bolest zubů...tři měsíce si mě zubaři přehazovali jak horkej brambmor a nic,, no a nakonec už jsem se operaci nevyhnula.Ve čtvrtek v noci mě chytl zub,v pátek jsem šla k zubaři a verdikt zněl,okamžitě na operaci do Prahy,v tu chvíli mě polillo horko,jít pod narkozu znamenalo porodit hned.Bylo mi hrozně.Měla jsem bolesti a čekala mě 200km vzdálená cesta.Dorazili jsme do Prahy,vzali mě hned,přišel krásnej mladej a sympatickej doktor,kterej mě uklidnoval,že malej nic neucítí a protože jsem už v pokročilém stádiu těhu,vyrovná se s tím.Hurááá aspon něco dobrýho.Připravil si nástroje,z dláta a kleští se mi preventivně zvedal žaludek.Napíchl mi první injekci,byl to hnus,začal se jehlou v dásni otáčet a píchl druhou.Po pěti minutách se nic nedělo.Tak vzal další,tentokrát přitvrdil,píchl to mezi zuby,to už jsem řvala bolestí,nakonec jsme skončili u 7 mi injekcí a mrtvej jsem měla jen ret.No takže přišla na řadu drsnější verze,za živa.Vzal dláto a začal zub povolovat,řvala jsem ještě víc,nakonec vzal kleště a po dvou hodinách se operace povedla,zub byl venku.Nikomu bych to nepřála.naši čekali v čekárně a brečeli,když jsem vyšla,všechno slyšeli.Odjela jsem domů a celá štastná jsem si doma v klidu lehla.V noci mě chytl ale druhej zub,takže jsem hned ráno vyrazila na pohotovost a ještě mě seřvali,že co tam lezu,když pořádně neotevřu ani pusu(divný co,po takový operaci),narvali mi tam dren a nakonec mi řekli,že musim znovu do Prahy,protože tam mám opět zánět a musí ven i druhej.To už jsem měla nervy na dně,odjela jsem domů s očima plných slz,znova ta hnusná bezmoc.Po cestě jsem byla mimo,v půlce cesty,jsem dostala smyk(šíleně pršelo) a já nabourala do svodidel.Pamatuju si jen ,že se moje auto začalo točit a pak už jen náraz.Zastavil mi nějakej mladej pán a odvezl mě do nemocnice,musela jsem odstavit auto do vedlejší vesnice,protože jsem nabourala na dálnici.Nevím,jak jsem dojela,nepamatuju si to.Pamatuju si jen lehátko a na břiše pásy,měla jsem šok,ale oba jsme byli v pořádku.Po 3 hodinách mě propustili.Celej den jsem prospala v bolestech,měla jsem strach,že porodim předčasně.Druhej den jsme se vydali do Prahy na druhou operaci,holky,byla to ještě větší bolest než ta první,10 injekcí na mě opět nefungovalo,doktor sadista ,ale zub mám venku.Teď mám sice bolesti,nemůžu jíst,ale jsem ráda,že to mám za sebou a že jsme oba přežili.Ten strach bych nikomu nepřála....děkuju všem co to dočetli dokonce a všem co mi drželi palečky...Dáša a Lukášek