Můj úžasný zážitek - porod našich dvojčátek

ahoj, jak jsem některým slíbila, jdu vám povyprávět, jak to bylo u mne. TP jsem měla 29.5.,, další 3.6.
V pondělí 4.5. někdy kolem druhé v noci, jsem musela, tak jako každou jinou noc, na toaletu, při vstávání se mi ale zdálo, že to jde nějak hůř než obvykle, jakoby to bříško překáželo nějak jinak..... nebo víc? V půl páté ráno jsem uslyšela jenom "lup" a pak už jenom registrovala odtok, nebo spíše veleodtok. Jediné, co mi v tu chvíli problesklo hlavou bylo "no, jejda, tak nejenom já budu v budoucnu v tento den slavit narozeniny". Ano, já jsem si je prostě porodila k narozeninám. Vzbudila jsem muže, ten, ač byl na kurzu, zmateně vyskočil a ptal se kam má volat. Ubezpečila jsem ho, že nikam a jediné, co může udělat, je podat mi osušky a dojít mi vytisknout z počítače porodní plán. Za hodinku stále bolesti nikde, stihla jsem naládovat myčku, nakrmit pračku (svlékla jsem postele, protože přeci po sobě nenechám nečisto :-) ), dala jsem si sprchu, zvládla v poho holení - úplně všeho, co šlo, upravila jsem si po mytí vlasy, sbalila potřebné a sepsala seznam úkolů, co se má dít, když budu pryč a v půl šesté jsme vyjeli směr neznámo.V autě kontrakce co osm minut, ale celkem jich bylo asi šest. V porodnici mě příjmuli, sestra nejprve tvrdila, že test na plodovku je negativní, šoupli mě na monitor, dr. mě vyšetřil - zjistil, že otevřeno na čtyři prsty, potvrdil, že voda tekla a teče,dali ATB, protože na test na streptokoka jsem měla jít zrovna ten den v deset dopoledne (stejně jako na UZ, na monitor, do poradny - takže jsem ušetřila hned několik vyšetřenií).....to bylo v půl osmé. Pak si mě přehazoval dr a sestry a dětské sestry, vypisovali jsme souhlasy a dotazníky a anamnézu, těch papírů bylo - no hrůza.....
když bylo hotovo, dostala jsem povel k odchodu do šatničky - převléct a do přípravny, tam sprcha a další procedury, které tam patří.... v 8:45 si mě vyzvedla porodní asistentka, s tím, že jdeme na sál, tam mě uložili, snažili se nainstalovat monitor - jeden se zdařil přes břicho, ale druhé mimčo už bylo příliš nízko tak museli intra ...... bolesti tak po dvou minutkách, ale stále celkem v pohodě, přišel se představit mladý sympatický doktor, nastoupil další porodník, dvě asistentky - při dvojčatech musí byt personál zdvojen, pak mě požádali, že vše probíhá naprosto super, já že výborně spolupracuji, zda kromě toho, že už u mne byly dvě studentky porodní asistentky, by nemohla být přítomna i skupina lékařů - stážistů.... jsem zdravotník, nějak jsem nemohla odmítnout. A přesně v devět hodin "to" samotné začlo, dvě tři silné kontrakce, pak už změna z "netlačit" na "tlačit pořádně"a v 9:17 se mi jako Áčko narodila holčička Klárka 46cm a 2310g, a v 9:24 Béčko Lukášek 48cm a 2740 g. Pan dr. navlékl bavlnkou jehlu a začal látat. Poslední uzlík zamotal v deset. V poledne mě po spršce převedli na pokoj šestinedělí. Mimča byla tři dny v inkubátoru, celkem jsme tam, vzhledem k rozsáhlé žloutence, zůstali devět dní. Během této doby jsem tam ztratila většinu svých šílených otoků nohou, které se mi vytvořily za poslední dva týdny před porodem. Domů jsem dorazila o tři kila lehčí než jsem měla před otěhotněním, s úsměvem a tvrzením, že zítra bych šla klidně znovu. Byl to fakt krásný zážitek, na který nikdy nezapomenu.
I bez porodního plánu, na který jsem nakonec zapomněla a ve kterém byla žádost o epidurál a nástřih, zamítnutí stážistů, studentů a mnoho jiných předem důležitých bodů. :-)
Mimča jsou k vidění http://ifka-a-dusan.rajce.idnes.cz/