Bondig

já jsem malou po porodu viděla asi tak 10 vteřin a opak až druhý den odpoledne v 5 hodin (byla nedonošená a oddělní nedonošenců bylo o patro níž než jsem byla já), a protože jsem byla ráda, že jsem ráda, tak jsem mi to ani nevadilo a vlastně ani následující dny jsem jí viděla jeden den jednou, pak 2x za den a vlastně mi to ani moc nevadilo, protože jsem byla ještě tak asi měsíc po porodu v šoku z toho, že jsem rodila o měsíc dřív a nějak jsem se na to nestihla nachystat (zkrátka překvápko), takže jsem byla ráda, že se o malou ty 4 dny, než jsem se za ní dostlaa já starali moc hodné sestřičky a já chodila na návštěvu. takže mně to tak vyhovuje a i zpětně jsem za to ráda, že jsem se mohla vzpamatovat a pak se o ní starat v klídku, aniž bych měla pocit, že omdlím na každém kroku

Tak mě malýho nepoložili na břicho, což mě docela mrzelo, no ale neřekla jsem ani slovo, no. Jinak po porodu ho ošetřili na porodním boxu, odnesli ho jen na pár minutek, asi na umytí, a pak už byl jenom se mnou, dali mi ho do inkubátoru vedle postele, chvíli (asi půl hoďky) jsme takhle leželi na porodním boxu, pak nás na jednom lehátku převezli na odd. šestinedělí a tam byl taky pořád se mnou, už tedy ve své postýlce. Pak ho v dalších dnech odváželi jen na nějaká vyšetření, ale to bylo vždycky jen na chvilku. Co mě ještě mrzelo, že jsme kojila až hodinu a půl po porodu, ale jinak si nemůžu stěžovat, byli jsme pořád spolu a já jsem za to ráda, nedala bych ho, kdyby mi ho chtěli odnést.

Ahojky, když jsem porodila první dceru (11let), tak se setřičky ptaly,jestli chci první noc nechat malou u nich, abych si odpočinula...souhlasila jsem, i když jsem se jí na ráno nemohla dočkat, byla jsem za to vděčná. V srpnu 09 jsem porodila svoji druhou dceru a byla jsem bez ní pouze ty dvě hodiny....porod jsem měla noční a velmi rychlý, ale i přes to jsem byla ráda, že jsem se mohla alespoň na ty dvě hoďky sama "uklidnit" a malinko si odpočinout, protože mi bylo jasné, co pro mne nastane, jakmile ji dostanu k sobě...a už se ten kolotoč nezastaví :-). Pak už odnášeli malou jen na vizitu...jinak jsme byly pořád spolu...myslím si, že to vazbu mezi mnou a ani jednou z dcer nenarušilo ;) ...byla jsem spokojená u obou variant :-)

Ahojky. Ten článek jsem tak zběžně prolétla. Malý se mi narodil v osm ráno, celou noc jsem kvůli kontrakcím nespala. Po porodu mi ho nechali cca půl hodinky u sebe na první přisátí a pomazlení. Pak ho odnesli na testy a zahřát do inkubátoru . Tam jsem si ho za další cca dvě hodiny byla prohlédnout. A za další hodinku mi ho přinesli na další přisátí. Hned ten den odpoledne pak dorazily první návštěvy. Byla jsem opravdu ráda, když mi sestřičky nabídli, že na tu první noc si nechají mimíska u sebe. Byla jsem vyřízená. Krevní ztráta, nevyspání, vyčerpání z nedostatku jídla (ne že by mi nedali najíst, prostě jsem toho měla plný zuby). Nemyslím si o sobě, že bych byla nějaká krkavčí matka. Tomíka si pořád mazlím, tulím a chovám. Jen jsem se prostě potřebovala vyspat. Navíc bych řekla, že české porodnice nejsou na tenhle způsob (bohužel???) vedení poporodní péče vybavené. Ještě chci podotknout, že nejsem žádná extra moderní matka, nechodila jsem na gravid-jogu apod. Prostě dělám to, co se mi zdá pro mimi jako to nejlepší. :-)

Já souhlasim s lucinkou.Nejsem zdrav.sestra,ale po porodu jsem byla tak vyčerpaná,že když mi ukazovali malího,ani jsem ho nevnímala a hned jsem usnula.Mněla jsem těžky porod a fakt jsem ho nemohla ani vzít na ruce,aby mi neupad.Porodila jsem ráno v půl 8 a donesli mi ho až ve 12 a to jsem už byla vyspalá,tak jsem si ho užívala.Takže já proti tomu nic nemám,porod je vyčerpávajíci a kdybych ho mněla hned u sebe,nevím co by bylo.A sestri mají toho fakt hodně.To je můj názor.

Sama doma s tématem bondingu bylo 5.2 s paní Mgr. Michaelou Mrowetz - autorkou článku na který jsem dala odkaz.