Biologické hodiny ... ehm ... :-)

09.07.2012

Ahojky všichni.Jsem tu úplně nová,tak vůbec nevím, jestli píšu do správné "kolonky" ... snad ano ... :) . Úplnou náhodou jsem se při psaní diplomky (před pár měsíci) dostala na tyto stránky a začala si je pročítat - jen tak ze zájmu.No a jak jsem tak pročítala a pročítala (sem tam, jednou, dvakrát do týdne), tak se ve mně (postupně - za ty cca 3 měsíce) začalo něco lámat. Z čerstvě vdaný holky, co má dodělávat ještě dvě školy a mimčo určitě chce, ale až tak za rok, dva se najednou stala (zní to pateticky co :///: ) holka, co jí dochází, že nemá smysl čekat na "až to bude vše jak má být", protože to už je teď. No prostě jsem si uvědomila, že mít mimi mnohdy není tak lehký, a že mojí naivní představě, že "teď dodělám jednu školu, za rok druhou, pak budu půl roku pracovat a pak se hned zadaří, v práci budu ještě půl rok a pak bude mimi" bych se taky za pár let mohla hořce smát ... a navíc - že vám, co máte krásná :€O: prostě asi začínám závidět. Nu a teď proč to píšu: moje stejně staré kamarádky (tj. 24 let) jsou většinou buď také na VŠ, nebo naprosto čerstvě po ní a vdávání, mimča atd. vůůůůbec neplánují,takže si s nimi o tom moc nepokecám. Můj muž je (zatím - doufám ;) ) ještě ve stavu "za dva roky, až bude vše perfektně připraveno a já už budu velkej a dospělej chlap"(podotýkám, že mu je 28 :///: ) a jediná z okolí, kdo by toto chtěl probírat (mimo mojí mamky a tchýně, které si obě moc přejí být babičkami, ale před mým mužem svoje vášně zatím krotí :///: )jsem tu tak já. Vlastně ani nevím, proč to píšu, ale měla jste to některá tak, že by váš muž chtěl, ale "až budu velkej" a vy už teď? Vím, že to mám primárně probrat s ním - to jooo, ale přeci jen - holčičí názor je prostě holčičí - že? ;) Jinak antiko neberu už cca rok, zatím si "dáváme pozor", nebo patláme gelem ... je to trošku nepříjemný (byla jsem zvyklá na pohodlí HA) a tak si taky říkám, že by to i po týhle stránce mohlo stát za to ;) ... mno ... asi jsem se jen chtěla "vykecat" :) . Navíc teda už rok beru Lanzul na návrat žaluděčních šťáv do jícnu ... ten prášek nebyl testován na účinky v těhotenství a tak se nedoporučuje ho brát, ale když jsem se doktorky ptala, co kdybych náhodou otěhotněla, tak se usmála a řekla, ať něřeším věci dřív než přijdou a že těhotenstvím se ten návrat šťáv mnohdy spraví sám ... tak nevím ...

Ahoj, mít miminko podle mě vůbec není o věku! Je to o tom jak se cítíš, jak jsi zvyklá "být".

Mě je dneska 21 a mám rok a půl starého synka. Vdala jsem se v 19cti a jsem nejšťastnější na světě!!! Dokonce jsme tento měsíc začli pracovat na druhém miminku - sourozenečka.

Já jsem totiž byla rozhodlá, že budu mladou maminkou už snad v 10ti letech :-) Pak jsem v 18ti odmaturovala, v 19ti si našla práci a vdala se a nic mi nebránilo svůj sen a touhu uskutečnit. Možná jsem to měla jednoduší, protože je manžel o hodně starší jak já a on si miminko přál moře let a neměl nikdy štěstí. Takže naše rozhodnutí založit spolu rodinku bylo snadné a rychlé.

Mimo to já jsem nikdy nebyla žádný diskotékový typ. Chodila jsem na dízu mezi 14ti až 16ti lety a pak mě to nebavilo. Manžel žil svou prací a koníčkem - bezmotorovým létáním, kterému se věnuje i dnes.

Musím říct, že mě život "maminky" naplnil ohromně! Najednou jsem pořád šťastná, ikdyž není každý den posvícení a mám pořád dobrou náladu. Syn je pro mě vším a pro manžela jakbysmet! Pravda je že se bojím jak zvládnu to druhé miminko, ale toho jsem se bála už u toho prvního... otázky typu "Budu dobrá máma?" - "Budu vědět co po mě miminko svým pláčem bude chtít?" - "Budu schopná v noci vstávat?" - "Nebudeme se s manželem hádat, protože budeme oba nevyspaní?" - .............. a další a další. Nakonec jsem měla úplně jiný starosti - syn se narodil o 3týdny dřív a váhově úplně mimo grafy 1980g a 45cm. Nikdo neví proč. Je ale úplně zdavý a čilí a šikovný, jen ta váha a výška je stále mimo - v roce a půl 8,5kg a 76cm. A vzhledem k tomu, že jsem stále vdaná a syn krásně prospívá a všichni doktoři ho moc chválí a tchýně závidí to bezpřestání usměvavé batole, které ona nikdy nezažila - to je mi odpovědí na všechny mé otázky z těhotenství.

Takže pokud to cítíš tam uvnitř - a je úplně jedno kolik ti je - jestli 20 nebo 40, tak si promluv s manželem, promluv mu do duše a šup do postýlky bez kondomů, bez "pozornosti" bez gelů a hurááááá :sex: mateřství čekááááá

jojo, mně bylo 24, chlapovi 34. Na téma dítě vždy jen řekl, že Já jsem na to mladá a ON je na to starý. Bál se zodpovědnosti, toho, ať nás zajistí... Pak nám praskl kondom a doma máme skoro tříletého Petříka :s: Chvíli to rozdýchával, ale je nejšťastnější taťula na světě :) A popravdě, mně je 27 a z mé třídy z gymplu máme děti asi jen tři holky. Zbytek je úplně mimo mně, cestují, studují další a další výšky. Mně přijde 24 ideální věk na dítě :) pa :a:

In reply to by nifrachet

:) Taky si myslím (s tím věkem) - já bych právě docela nerada byla ten typ,co má deset titulů před jménem a deset za, procestovanýho půl světa a ve 35 zjistí, že to "nějak nejde" ... zatím mám Bc., teď sedím nad diplomkou a podle mě by to už stačilo :///:

Napsala jsi to moc hezky :one: .
Já jsem o rok starší než ty :) a už čekám druhé dítě. Ale já vždycky věděla, že jsem rodinný typ a můj muž taky. Záleží na tobě, jak to cítíš - zkus si o tom promluvit s mužem. Jsi ještě mladá, takže z jedné strany vůbec spěchat nemusíš. Ale zase z té druhé kdo ví, jaké ,,komplikace,, na vás za pár let můžou čekat (samozřejmě nemusí a může se zadařit hned). Hodně štěstí.

In reply to by rosnička

Díky moc ... právě si říkám - mamka měla problémy s otěhotněním jak u mě, tak u sestry ... takže jsem spíš vychovávaná v tom, že samozřejmě škola je důležitá, práce je důležitá, ale mimčo je prostě nejdůležitější ... když jsem v 18 těsně před maturitou přišla s brekem, že se zpozdila menstruace, tak se mamka akorát zamyslela a prohlásila: "Hmm - tak je listopad, do května to máme 6 měsíců, maturitu teda stihneš ... no to by bylo skvělý -ne?" ... hmm ... tehdá to bylo fakt jen zpoždění MS, ale zanechalo to ve mě pocit, že některý věci jsou prostě (pro mě) důležitější, než jiný ... :///:

Bylo mi čerstvě 22, manželovi (tehdy ještě příteli) 24 :-) měli jsme hotové bydlení, oba dva dobrou práci a já uvažovala co dál... měli jsme na výběr - začneme cestovat, užívat si života bezdětných párů ve stylu letních festivalů apod. anebo si založíme rodinu. Já měla jasno. Manžel ohromný strach, jak to finančně zvládneme a že ještě počkáme. To bylo na začátku léta.
V říjnu sám přišel s tím, ať už si další prášky nekupuji. Měla jsem ohromnou radost a tak se těšila na miminko, že jsem nedokázala dobrat ani poslední platíčko, tak jsem ho věnovala sestře :D a za 5 měsíců, přesně na jeho 25. narozeniny, jsme hlásili 2 čárky na těhotenském testu :-)
Malé je dnes 2,5 a já jsem těhotná podruhé. Za tu dobu jsme stihli rekonstrukci a stěhování, první letní dovolenou jsme strávili v Beskydech, malé bylo 9 měsíců a o rok později jsme byli v Chorvatsku. Letos budeme předělávat dětský pokoj a příští rok vyrazíme asi do Bulharska :-)))
Manžel je dnes moc rád, že jsme do rodiny šli tak brzy a být tátou si strašně užívá :-) a "velkým" se stal právě díky tomu, že je táta :k:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Je mooc rád :-) máme štěstí ještě v mých rodičích, kteří jsou 100% babi a děda, doteď jsme ještě bydleli s mou ségrou, takže víceméně kdykoli jsme se chtěli vypravit někam na véču, nebyl problém. Za sebe ale říkám, že to nezneužíváme, malou jsme si vždy uložili a teprve pak odjeli :-) Ale už loni s našima byla jednou na víkend a pak asi na 4 dny pryč a super. Mě se stýskalo a malá se naučila být i s někým jiným než se mnou :-)
A zadivočit si vyrážíme samozřejmě i teď, vyrážíme na zábavy nebo jen tak do hospody apod. :-)

Ahojky,uplně přesně Ti rozumím:) byla jsem na tom podobně jen stím rozdílem,že já tyhle pocity měla jaksi dřív..a to v 18ti. Nejdříve jsme začali spolu bydlet(dříve přítelem teď už 3/4 roku s manželem můžu říct)pak jsme si pořídili papouška,pak psa a já byla strašně spokojená..najednou jsem onemocněla hnisavou angínou ,která se mi vždy po dobrání atb vracela,takže jsem doma strávila měsíc a jak jsem se tak nudila,tak jsem narazila na tyto stránky a pak už to mělo rychlý spád...začali jsme se o tom bavit (s rodiči nemohla být řeč ani náhodou na téma dítě,však mi chybělo domaturovat) no,ale když jsme se nastěhovali do dalšího podnájmu,tak najednou přišel (dnes už manžel) a povídá,že si vše promyslel a že jsem ho stím nahlodala a že neustále kouká po tech šťastných rodinách všude a že ačkoliv je mladý(v té době mu bylo nějakých 21 let,letos mu bude v prosinci 24) tak už by chtěl prcka. No 7 měsíců jsme se snažili,než jsem měla // na testu (to bylo v říjnu 2010),na přelom února a března mě dnes už manžel požádal o ruku,3.6.2011 se nám narodil náš milovaný syn,mě 2.8. bylo 20 a 7.10.2011 jsme měli i s naším špuntem krásnou svatbu:) (viz můj blog;)) No,tak takový náš příběh...pořídili jsme si dalšího pejsana(fenku k psovi,takže máme páreček) papouška museli dát kamarádovi kvůli synovi,tak se má ale líp mezi svými,no doma už máme 13 měsíčního raracha,mě bude za 3 týdny 21,manželovi v prosinci 24 a příští rok plánujeme pořídit sestřičku Alexovi:) byt máme na hypotéku,ale jinak je nám fajn a jsme spokojená rodina..zázemí je důležité,ale to aby si mohla dát dítku vše co chce,není až tak pravda a důležité..i když taky člověk nesmí koukat jen aby bylo to nejnutnější..jak se to říká:"peníze budou,my nebudeme"....;) tak přeju ať se rozhodneš začít plánovat jakkoliv,ať jste šťastní a máte byť do budoucna krásné a zdravé miminko:)

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

Můžu Ti říct,že vážně "zmužněl" každý kdo nás zná dýl,tak řekne,že malej nás strašně změnil,že fakt vypadáme jako rodiče:) ale ačkoliv je manžel otec a zodpovědnej,tak si nemysli,že kolikrát i dneska nemá hovězí nápady:D

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

díky:) no a vidíš uplně jsem Ti zapomněla napsat ,že za měsíc spolu budeme 6 let a v říjnu rok od svatby:) přeju hodně štěstí:)

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky

Vaše fotografie

nevim
Můžu to brát jako pozitivní?
Adopce
Duch na testu?
Čekáme páté miminko

Ovulační kalkulačka