Anketa: Koho u porodu a proč?

:s: tak to doufám že můj muž nebude mít tak tvrdé spaní

správě řečeno :one: když jsme čekali dcerku tak jsem se manžela ptala jestli by nechtěl být u porodu,jeho odpověď byla ne a to z důvodu že by to prostě nezvládl a já jeho rozhodnutí respektovala a dál to neřešila,a když se chýlilo k porodu,no vlastně v 1. době porodní byl se mnou na pokoji a držel mě za ruku když jsem málem umírala :s: pak ho vystřídala máti,protože ona sama chtěla a byla mi též oporou akorát jsem pak musela na CS,ale kdybych rodila normálně stopro by u toho byla moje mamka :a:

:one:

:dance: :dance: není špatná matka, jen by potřebovala nějakej babybox po ruce...

Děkuju, končím. Jsem se nechala strhnout a bránila jsem se :C]]:

Ale zbytečnej :)

Chápu, že jsou případy, kdy může na tatínkovi porod zanechat následky větší nebo menší. To však nesouvisí s tím, co jsem napsala. Můj názor je, že muž by se měl zeptat, jestli ho nastávající maminka chce mít u porodu jako oporu a né, že řekne, já k porodu prostě nepůjdu. Jen pro upřesnění, abych to více vysvětlila.
Podle mě každý chlap zapochybuje, ikdyž hned řekne, že půjde. To je ale věc další, jaký mají Ti dva vztah a mluví o tom... Od toho jsou dobrý předporodní kurzy - aspoň nám pouštěli kazetu přímo z porodů.
Jak už tady některá maminka níž zmiňovala, že při porodních bolestech nevnímala, co jí říká PA, nebo doktor, ale jen, to co jí tlumočil manžel. Hlavní je to, aby jí byl na blízku. Pro mě je to jako manželský slib - v dobrém i zlém. Svobodné snad berou stejně, ikdyž se třeba ještě nevdali.
Trochu jinak - kdyby Váš manžel trpěl ve velkých bolestech několik hodin, taky by jste tam nechtěli být...?

Já tedy taky nějak nechápu, proč žena může partnera u porodu odmítnout, ale muž nesmí.
Jinak předpokládám, že pokud by můj muž měl několik hodit trpět ve velkých bolestech (což jsem tedy já netrpěla ani jednou), asi nebude rodit...takže bude situace diametrálně odlišná, tudíž nesrovnatelná.

Manžel vzkazuje: Že je hrozně moc šťastnej a že si váží toho, že byl od první vteřiny se svejma dětma a je úžasný, že ta možnost dneska je. A dál, že se moc těší, až jim o tom jednou bude vyprávět, kdo jak plakal a jak byli ještě teploučký, když je pár vteřin po porodu měl v náručí.
Vím, že by neřekl, že nepůjde!

Pak vystydly??? :? :O

??? :? Posvátnost jaké chvíle??? Jakože je ta minuta po narození důležitější než jakákoliv jiná minuta života dítěte???? :00: Čím, prosím tě???? A když o tu minutu někdo příjde, třeba tím, že je v narkoze, nebo proto, že dítě adoptuje, tak přišel o to nejdůležitější v životě dítěte, i o to nejdůležitější v životě rodiče a měl by si jít rovnou hodit mašli.

U tebe? Ne, fakt ne, někdy si myslím, že si musíš dělat srandu a pak v šoku koukám, že to myslíš vážně... :?

A v čem je to jiné... mě nejde o porod(nemoc) jako takový... Mě jde o to, být tomu partnerovi na blízku, když trpí, něco ho bolí, trápí (v tom zlém).

Pro zplození dítěte se snad rozhodují oba. Já moc nechápu, proč ten porod bereme jako něco zlýho, ošklivýho..?

Ty (a teda víc holek) píšeš, že je porod utrpění v hrozných bolestech ;)

to jsi napsala ale kočko ty "v dobrým i ve zlým" :s:

To musí být super pro toho chlapa, sedět tam, dívat se na ženskou svíjející se v bolestech a u toho si myslet - a tohle jsem jí způsobil já Sad
Fakt super zažitek Nene
Moje reakce, byla na to, co bylo napsáno nade mnou. Já beru porod jako bolestivej, ale i krásnej. Proto to přirovnání " v dobrym i zlym"
Ale dost často se tady píše, jen jak to pro chlapa těžký a utrpení.

ano,pro chlapa,co opravdu miluje to je určitě těžký vidět takhle svoji drahou.no ne :D?

Co Ty víš, třeba si v duchu říkal "Doufám, že jí natrhne až k řiti!!!" 8)

:one: :one: :one:

"Když byl u plození, musí být u rození," to už snad není ani argument, protože na to se nedá nic říct. To je pomalu vydírání, podle mne...

Ne pomalu, to je vydírání. Manžel šel tuhle k urologovi kvůli hemeroidům, prej mu kontroloval i prostatu, docela peklo, a já jsem taková sobecká a nemilující, že jsem s ním v tuhle důležitou chvíli nebyla a nedržela ho za ruku... :r: :r: :r:

On mě vůbec nezapojuje do péče, ani jednou je ode mně nechtěl namazat. :? :(

Aha, takže žena si má právo vybrat, jestli tam muže chce nebo ne, ale muž nemá právo si zvolit, jestli půjde nebo ne. Když žena zavelí, tak prostě musí. :s: :s: :s: Dobře to máš doma zařízený, ale já raději svéprávnýho chlapa než podpantofláka.

Právo na výběr mají oba. Nenapsala jsem že ne. Asi je to o tom, jak moc chlapovi na ženě záleží...
Doma to máme tak, že ovšem mluvíme, debatujeme a řešíme.
Můj manžel mi dokázal, že mu na mě neuvěřitelně záleží, miluje mě a že když mi před skoro deseti lety slíbil "v dobrým i ve zlým" tak že to opravdu splňuje...

"Asi je to o tom, jak moc chlapovi na ženě záleží..." Hloupost.Můj partner u porodu nebyl - nechtěl,já jeho rozhodnutí respektuji (nakonec jsem i sama byla ráda,že se rozhodl tam nebýt :s: ) a rozhodně si nemyslím,že by mu na mně záleželo méně nebo nezáleželo vůbec.To s tím přece nesouvisí.

:one: konečně to někdo napsal s klidnou hlavou :s: a snad dámy už pochopí,že život není jen srdíčkový :s:

Jak pro koho... :h: :h: :h:

panebože a porod je něco zlého?mému manželovi na mě taky záleží a u porodu nebyl :s: ale asi máme jiné hodnoty.Ten můj mi to dokazuje dárky,večeřemi,péčí o děti,to že mi dopřávává volné víkendy,abych se odreagovala,bere nás min.2x do roka na dovolenou,atd.Tvoje argumenty jsou spíš k pláči.

ale já tady z toho prostě cítím už tu vaší povznesenost,že naši chlapi,co nešli jsou ubožácí bez citu a bez lásky k nám :s:.ale to tak prostě není,takhle se hodnoty neurčujou

Pravda, každý máme hodnoty jiný. Já radši než dárečky, večeře a dovolenou budu mít manžela u sebe v nejkrásnější dny života!

:? a to je jako jen ta minuta porodu jo :s:? když manžel přišel hodinu po porodu tak už je out :s: ok

Asi jsem se nachala moc unést :)

:s: :s: :s: Souhlas s Hypermatkou. :one:

naprosto souhlasím,do tohodle se chlap nesmí nutit,znám osobně jeden pár kdy chlapa tak nešetrně postavily že viděl vše a měl z toho blok pěknýh pár let :00: a druhý pár jen z doslechu kdy ten porod chlap neunesl a od rodiny odešel :r: to jo,to je pak už srab,v tomhle případě ano ale ne ve chvíli kdy se necítí na to být u porodu

To není o nátuře- každý nese traumata jinak- a upřímně, porod může být pěkně traumatizuící- přesně jak Vendulka píše: sledovat milovanou osobu, jak trpí a nemoci jí pomoc, co může být víc frustrující?

Některá ženská potratí, oklepe se a jde dál, jiná se z toho vzpamatovává roky a někdy jí šrám na duši zůstane doživotně. A to nemluvím o znásilnění- některá se osprchuje, zanadává si na to nadržený prase a žije dál pokojnej život, jiná se doživotně léčí na psychiatrii. Nechci to srovnávat s přítomností u porodu, jen poukazuju na to, že každej se s různou stresující záležitostí vyrovnává jinak a nikdy nejde říct s jistotou dopředu, jestli to člověka poznamená nebo ne. Takže otec klidně může naklusat k porodu celkem natěšeně, ale neustojí to. Já sama bych žádný ze svých porodů znovu vidět nechtěla( neumím si představit si to třeba pouštět na videu) a proto bych to nepřála vidět ani manželovi.
Pokud si chlap umí přiznat, že by to nemusel zvládnout, tak je to naopak borec, že se nesnaží se přemáhat, jen aby ho někdo nepomluvil, že není dostatečně milující, nebo mu to partnerka nepředhazovala.

Ne-e, protože i když je někdo "tvrďák", tak to nemusí zvládnout, a naopak cíťa to zvládne bez problémů. Můžeš zvládnout tisíc záležitostí, které by jiného položily, a ta tisící prvá Tě dostane. Nebo naopak typická hysterka, která brečí i v krámě, když jí špatně vrátí na stravenku, může snést stejnou záležitost v pohodě.

Ale pokud někdo už dopředu cejtí, že by to zvládnout nemusel, je to riziko samozřejmě větší. Proto lepší nepřemlouvat, nelámat nic přes koleno, pokud nepříjde sám, že chce, tak si radši najmout dulu...

Proč proboha hned srab? Dyť je to každýho věc...

Já to beru asi tak, jak píšou holky níž. Na zplození dítěte je tady chlapáků až až, ale bejt psychická podpora je věc další a na to už je "chlapáků" míň. Řešila jsem tohle s kamarádem a on, že z toho má děsnej strach a hrůzu z krve. Tak jsem mu řekla, ať se zeptá manželky, jestli ho tam chce. Ona bude cítit bolest, ona by měla mít právo výběru. Řekla mu, že by ho tam měla ráda, ale že pochopí, když tam nepůjde. Nakonec se přemohl. PA řekl, že mu vadí pohled na krev. Tak jí ke konci zakryli nohy, aby on neviděl "dolů". Nakonec byl moc šťastnej, že to nepropásl a od tý doby absolvoval další dva porody! :)

mno, podle mě totiž přítomnost otce u porodu je to poslední ;) To ještě z nikoho dobrého otce neudělalo. Ono je sice hezký, když tam jde, ale když pak doma na ženu řve, chlastá, nepracuje....atp., za to, že s ní byl u porodu, si moc nekoupí.
Podle mě se tomu přisuzuje zbytečně velký význam. Nevím, mně se jako mluví lehko, oba porody byly šup šup, u prvního byl dlouhodobě mimo ČR, ke druhému nechtěl (ani by to nešlo, hlídal 19m dceru), a jsem si 100% jistá že není srab :) Kdybych rodila x hodin, možná mluvím jinak. U prvního jsem měla kamarádku, u druhého jsem byla sama. A příště jdu rozhodně sama, nikoho tam nechci, pro mě osobně to bylo lepší.
Ono stejně můžeš říct, že srab je ten, který tam jít nechce, a bojí se to manželce (partnerce) říct kvůli tlaku okolí, a jde tam, protože Frana byl taky.
Já to stále nechápu, proč je to takový trend. Navíc my jsme generace, kdy ženy odmala počítají s tím, že patrně porodí (ostatně jako kdykoli dříve a později), ale pro chlapy je to novinka a každému se líbit nemusí. Porod bolí, to jako jo, ale to přece není nic novýho. S tím snad každá počítá, když chce dítě. A když někdo říká, že bez manžela by neporodil(a), musím se smát. Samozřejmě chápu a respektuju, když tam ženská chlapa chce. Každý to máme jinak. Ale zkrátka mi vadí, když se o někom, kdo tam nechce z jakýhokoli důvodu, říká, že je srab ;) Srab je ten, kdo nechce pracovat, a tudíž nezajistí rodinu, kdo bije ženu a děti...

Tohle se mi líbí - kvůli přítomnosti u porodu z něj dobrého tátu neudělá.
To je stejné, jako se třeba i tady dočteš - nerodila jsem přirozeně, jsem špatná matka. Nekojím, jsem špatná matka. Nevařím bio, jsem špatná matka apod.
Je to prostě o určitých předsudcích, každý ať dělá na co má a my bychom neměly hodnotit, zda je někdo srab nebo špatný rodič, protože většina z nás rodičů dělá maximum pro to, aby byly naše děti šťastné a spokojené a většina z nás manželů a manželek dělá vše proto, aby si naši partneři mohli být jisti tím, že se o nás mohou opřít, když to budou potřebovat.
Člověk ale v určitých věcech musí být trochu sobec. Když vím, že něco nezvládnu, můžu to zkusit, ale musím mít možnost odejít, nikdy bych se nenechala vydírat tím, že klesnu partnerovi v očích, když určitou věc nedám. Tohle do partnerství prostě nepatří.

Pokud ho tam nechce žena, tak je to něco jinýho. Já to myslela v tom smyslu, pokud, řekne, že tam prostě nechce bejt, že ta to nemá atp.
Pokud jde o to, jak velký to má význam... Pro nás jako ke vztahu to mělo obrovský význam, že jsme spolu u zrození našich dětí :h:

lépe bych to nenapsala, naprosto souhlasím ;) dle mě je to navíc na tom partnerovi, jestli se na to cítí nebo, když se necítí, tak nejde a srab rozhodně není.

:a: :one: :one: :one:

Přesně tak! :)

Taky dobrý :)

Já vim, ženský se nikdo neptá, jestli na to má náturu... ;) Mě by vadilo, kdyby mi můj muž řekl, že na to nemá.

Ale počkej, to je trochu "nesmysl", že se jí nikdo neptá. Však nás do toho mít a rodit děti nikdo nenutí, můžeme se svobodně rozhodnout, že rodinu nezaložíme, nebo že si vezmeme dítě do pěstounské péče apod.
je to extrém ano, ale ta možnost volby tady je.

ty boty vypadají fakt luxusně :s: ale já bych se na nich nedokázala ani postavit :s: :s: :s:

no to máš pravdu,,akorát na dízu,páč jsou to takové halogeny :s: :s: :s: já na to nemám nohy,škoda :s:

:one: takhle jsme se dohodli s manželem taky - uvidíme jak to bude probíhat,hlavně aby mě tam odvezl,pak se uvidí ;) :)

to je asi nejlepsi co muzes udelat. :-)

Jen se trochu obávám,aby nechtěl jít k porodu jen proto,že mě má tak moc rád a předtím jsem mu řekla,že bych byla ráda,kdyby mě podpořil.Je to zlatíčko,ale poslat ho počkat do čekárny můžu vždycky že? :)

prosím tě já nedávno řešila se ségrou (je mladá 18let) jak jsme ze záčátku řešili i blbý make-up,nemám moc pěknou pleť a tak když měl přijít (těď už manžel) k nám nebo jsme někam šli, musela jsem se trochu zkulturnit a říkala jsem si, jak to jednou udělám, abych se mu ukázala bez make-upu ... jsem si říkala, že chudák i uteče jak mě uvidí a kupodivu neutekl a už jsme toho prožili daleko víc - 2 porody mimo jiné u kterých statečně vydržel :///:

Pihy mám taky ale bohužel to zakrývá ta moje prímovní pleť - občas si připadám,že je pořád jaro jak kvetu (a nejen teď v těhotenství :00: :s: )

Kamarádka řve vždycky u tlačení a oni jí to zakazujou, že pak nebude mít sílu na tlačení- jenže ona tvrdí, že to má jak karatista- ten taky zařve než přepůlí tři cihly jedním úderem :s:

Já neřvu, tiše hrozně sprostě nadávám- u dvou posledních porodů jsem brečela :00: ale ne nějak naříkavě- tiše a smířeně :s: :s: :s: ale tlačení je už totální pohodička, rodím na dvě zatlačení- jednou hlava, podruhý je mimino venku, ani steh. Doufám, že to půjde stejně dobře i teď, jen těch 30 hodin křížových bolestí bych si klidně nechala ujít :s: :s: :s:

Tak já tlačila asi přes hodinu - nevím...ale pro mě už to byla úleva. Nic jsem necítila a už jsem se těšila, že to už prostě bude brzy u konce. Po předchozích 18 hod. intenzivních křížových bolestech po min. a dvou už to byla paráda. Já si taky při prvním tlačení zařvala jako lev. Pak mi vysvětlili, že to je blbost, tak jsem prostě tlačila, co to šlo - nějakou dobu už i s kyslíkem. Nejhorší bylo, když se malý otočil před tlačením. Stálo to ale za to. Neměnila bych za císaře ani za NIC!

Tak placentu jsem ani netlačila- zatáhli za ten špagát a vylezla sama. :s:

Takže já neznám nějaký hodinový tlačení- když můžu tlačit, dítě je do minuty venku, vylítne ze mně jak míč na ragby. Doufám, že teď to bude taky tak.

Ale zase mám strašně dlouhý a pomalý otvírání, u třetího jsem přišla na sál po 25ti hodinách bolestí otevřená na osm, škemrala jsem o klystýr a PA, že ne, že ten už rozhodně nestihneme, že za chvilinku rodím, nenechala si vymluvit, že než se otevřu na deset, stihla bych těch klystýrů pět. :00: :s: Dalších pět hodin jsem tam čekala, než bude nález o.k., opravdový bolesti, že jsem fakt brečela a zvracela, jsem měla asi dvě hodiny- křížáky po minutě... :00:

Takže nevím, co je lepší, jestli porod za tři hodiny od začátku bolestí a dvacet minut tlačit, nástřih a nechat si skákat po břiše nebo třicet hodin bolestí a porod na dvě zaltlačení bez jedinýho stehu...

já byla u třetího porodu otevřená na 8 cm po 35 hodinách :00: pravidelných křížových bolestí po 10-15 minutách,naštěstí holka byla malá tak mě hned hnaly na sál,protože už šla ven :)

tak kakždý to opravdu vidí jinak ;) a o tom to je..u chlapa si nemusím získávat obdiv,tím,že mě uvidí rodit,naopak získá on obdiv můj,že je schopný u toho být,není zbabělý,udělat si dítě umí každý a dál se má poprat ženská což :€{€: ano,nemůžou za to že se narodili jako chlapi a my ženské,to jo,ale tak se snažím to té ženě co nejvíc usnadnit( pokud si to přeje ovšem).. a můj chlap k dítěti vstával a vstává od narození,přebaloval,krmil a stará se o něho stejně jako já,dítě je taky jeho,nejen moje.

Laktace se mu taky spustila??? :) :s: :s:

:s: neeee :s: ale osobně si myslím,že kdyby to bylo od prvopočátku tak,že by rodili chlapi,tak by to tam bez podpory ženské absolutně nevydželi ;)
ale už mlčím matko :s: jasně,já to mám tak,že si myslím,že by tam chlap jako podpora měl být,ale chápu,že někdo to vidí jinak a chlapa tam nechce,to je v pořádku.. holt každý je jiné povahy a tak to je..

Tak jsou chlapi, co mají společně s manželkou "falešnou březost" :s: V těhotenství ženy jim roste břicho i prsa a trpí nevolnostmi... :) To už je jen krůček k tomu, aby se rozkojili. :s: :s:

Já mám ráda bytí ženskou a nerada, když mi do toho fušuje někdo s pytlíkem :s: Radši ať pečuje o mě než o mimino, o to se postarám sama :s:

Pro jednoho jed, pro druhého lék. :s:

no to u nás nehrozilo :s: ...jelikož jsem byla docela dlouho zavřená na riziku a v posteli jen "žrala" nudou tak jsem přibrala 20 kilo a chlap naopak 5kg zhubnul..jak lítal z práce denně za mnou..a s tou laktací..mno já jsem bojovala s kojením,odsáváním a příkrmy skoro 6 týdnů(malý se narodil o měsíc dříve),kytii jsem bohužel ještě neznala a po pravdě se mi moc ulevilo,když jsem přešla na UM..ale tak člověk se učí postupem času..

Já bych si tam asi kamarádku nevzala,moje nejlepší (teď už spíš jen "obyč" - nevídáme se) kamarádka je dost psychicky labilní člověk a poslední dobou i vysavač energie.Takže abych se snažila přivést na svět mimčo a zároveň se dívala na její trpitelský,znuděný a ublížený výraz,to bych to miminko raději zatlačila zpátky,aby se na ni taky nemuselo koukat :s: a mamku..nevím,máme skvělý vztah,mám ji moc ráda ale ..Vlastně ani nevím jaké ale,možná nechci aby viděla jak trpím,možná nechci aby mi říkala co a jak bylo za nich,možná nechci vůbec nikoho..To mám zase dneska oduševnělý přemýšlecí večer teda :00: :s:

:one: tak tak,hlavně tu dobu před - na zbytek tam být nemusí,asi bych ho stejně nevnímala a chudáka ještě zdrbala za každou dobře míněnou radu :00: :s:

Přesně :-D Ještě bysme se stihli pohádat :-D

Já právě chci,aby tam se mnou byl manžel.Sestra tady asi ještě nebude (přiletí z Anglie až 17.2. a já mám temrín 14.2. ale kdoví?),mamka bude pryč a taťka neee :s: tak jedině manžel,on mě vždycky podržel a moc ho miluju tak si myslím,že by to mohl zvládnout.Navíc v práci už viděl hodně porodů,i když to byly porody telátek,myslím,že se to zase tak moc neliší od toho,co bude při porodu u člověka - jen ta kráva neumí říct "au,tohle bolí".Takže mu prostě podprahově vsunu myšlenku,že tam se mnou chce jít a hotovo :s: :s: :s:

a vy jste o tom ještě nemluvili?? já si myslím,že každý chlap by tam měl být..že je někdo citlivka?? a nedal by to?? co to jsou za kecy.. :n: spousta žen jsme taky citlivky a bohužel to dát musíme,nikdo se nás neptá.. a kdo by nás měl v téhle chvíli podporovat a držet,než náš muž.. :? no nutit bych ho samozřejmě nenutila,to ne..ale docela by mě to mrzelo,přišel by mi jak zbabělec :( .. ale ono záleží na domluvě každého doma,některé ženské tam chlapy ani nechcou,takže to tak možná vidím já,ale někdo jiný ne..