Bolesti se vůbec nebojím, to se dá vydržet a to maličký za to stojí. To všechno vím. Ale mám strach, aby se to tím jak jsem úzká, nezkomplikovalo a miminko nebylo už třeba kousek v porodních cestách a neravali ho pak klešťama....První dítě jsem chtěla porodit normálně, i když jsem měla napsáno v kartě, že je předpokládaný císař...ale pak po těch hodinách kontrakcí po minutě jsem byla tak vyřízená, že už jsem si lehala po zemi a chtěla usnout nebo umřít. Bylo mi to už všechno jedno. Pak už jsem prosila o císaře a dr. mi furt říkala, že to porodím, ale já už jsem neměla sílu ani dojít na záchod..a pak se vyměnili služby, tak další dr. mi udělala epidural, to bylo hned lepší, trochu jsem si i odpočinula, ale pak přišel další dr. a docela se lekl jak jsem zelená, že už bych to stejně nevydržela a malej začínal mít slabý ozvy, tak najednou rychle rychle a malej byl venku. Porodní asistentka byla skvělá, dala mi malýho k sobě , sice jen na minutku, ale bylo to nádherný. Pak jsem usnula a probudila se na pooperačním, kde mi manžel říkal, že si ho choval a že je všechno v pořádku. Tak jsem zase usnula a vždycky když jsem se vzbudila a uviděla sestřičku, tak jsem chtěla malýho k sobě a už ten večer kolem 22 hodiny (malej se narodil 13.55) jsem ho kojila. Sice ho odnášeli, ale druhý den jsem ho měla u sebe. Řekla jsem, že to zvládnu a šlo to. Docela jsem na to škaredý všechno zapomněla, ale teď se mi to vrací v plné síle, tak se bojím.....Míša
In reply to ahojky,já čekám první by kacenka.03
Bolesti se vůbec nebojím, to se dá vydržet a to maličký za to stojí. To všechno vím. Ale mám strach, aby se to tím jak jsem úzká, nezkomplikovalo a miminko nebylo už třeba kousek v porodních cestách a neravali ho pak klešťama....První dítě jsem chtěla porodit normálně, i když jsem měla napsáno v kartě, že je předpokládaný císař...ale pak po těch hodinách kontrakcí po minutě jsem byla tak vyřízená, že už jsem si lehala po zemi a chtěla usnout nebo umřít. Bylo mi to už všechno jedno. Pak už jsem prosila o císaře a dr. mi furt říkala, že to porodím, ale já už jsem neměla sílu ani dojít na záchod..a pak se vyměnili služby, tak další dr. mi udělala epidural, to bylo hned lepší, trochu jsem si i odpočinula, ale pak přišel další dr. a docela se lekl jak jsem zelená, že už bych to stejně nevydržela a malej začínal mít slabý ozvy, tak najednou rychle rychle a malej byl venku. Porodní asistentka byla skvělá, dala mi malýho k sobě , sice jen na minutku, ale bylo to nádherný. Pak jsem usnula a probudila se na pooperačním, kde mi manžel říkal, že si ho choval a že je všechno v pořádku. Tak jsem zase usnula a vždycky když jsem se vzbudila a uviděla sestřičku, tak jsem chtěla malýho k sobě a už ten večer kolem 22 hodiny (malej se narodil 13.55) jsem ho kojila. Sice ho odnášeli, ale druhý den jsem ho měla u sebe. Řekla jsem, že to zvládnu a šlo to. Docela jsem na to škaredý všechno zapomněla, ale teď se mi to vrací v plné síle, tak se bojím.....Míša